tchyně do všechno strká nos a chodí k nám několikrát za den.
Ahoj, potřebuju se spíš vypovídat, mám klasický problém.. bydlíme v jednom domě s tchýní, máme svůj byt o patro níž, takže relativně soukromí, ale je tady cca 3x denně.. Nemá práci, kamarády, koníčky, prostě jenom prudí. Jakmile něco naznačím, hned je oheň na střeše a znepříjemní nám minimálně týden, dva...
Chodí k nám zalévat kytky, mýt okna, protože se podle ní dostatečně nestarám, dokonce mi občas vypere (řekla jsem jí, že je mi nepříjemný, když se hrabe v mým spodním prádle - samozřejmě slušně a byla jsem v tu ránu v nemilosti, já i partner). Nebo přijde jen tak na pokec - nemám na ní pořád náladu. Dokonce když dorazí během večeře, nacpe se k nám a pak i k TV. Partner je trošku cholerik, taky na ní nemá nervy, kolikrát jí seřve, až je mi jí líto, ale odnesu to samozřejmě já, protože jsem ho podle ní poštvala... Prostě děs.
Dřív jsem byla zvyklá běhat po bytě v tričku a kalhotkách, teď se pořád hlídám, má řeči, že se doma neoblíkám, tak aby náhodou nepřišla... Začínám být paranoidní a pokaždé, než odejdu z bytu, vše kontroluji, aby náhodou nepřišla a neměla řeči, že něco není tak jak by podle ní mělo být.
Chodí si k nám do lednice pro věci jak do krámu, plánuju např. udělat lečo a ejhle.. vzala si papriky... koupila jsem pro nás oba drahou zmrzlinu, že si dáme "do nosu"... neee... regulérně nám ji zabavila, když jsme nebyli doma..
když je venku "teplo", vypne v celým bytě topení, co na tom, že se vrátíme domů a musíme chodit v bundě, než to tu zase vytopíme. A nechodí jen k nám, ale i k cizím nájemníkům, co také bydlí v domě, už fakt nevím kudy dál...
Její dcera už kvůli ní ani nejezdí na návštěvy, pohádali se, že jí mluví do vztahu, že je nesnesitelná, narušuje druhým soukromí a skončilo to takhle špatně...
Samozřejmě tuším, že jediné efektivní řešení je odstěhovat se hodně daleko, ale znáte to.. finance, atd... navíc, byt máme nově zařízený, vyhovuje nám, v okolí máme přátele.. tchán taky chce, abychom zůstali (podle jeho slov proto stavěl velký barák), ale taky neví, co s ní a uznává, že je nesnesitelná...
Když zamknu, má klíče, prý kdyby náhodou... abychom třeba nevyhořeli, nebo tak něco... Je to fakt blázen.
Co vám pomohlo zbavit se tchýně,? Jsem asi moc hodná, ale tímhle tempem jednou vybouchnu.. pozn. zabít ji nechci 
Děkuji
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
29.4.2013 12:33A co takhle se odstěhovat? třeba ona říká totéž o tobě...
-
29.4.2013 12:42
panebože,zaplat panbuh za vlastni byt s hypotekou,to bych nedala a reknu ti na rovinu,ze bych tam nebydlela,tyhle lidi se nezmeni a kdyz tak jsou uraženy,nema to cenu,jak já řikam,když je někdo nenormální,nepochopí to.Holka radim jedno,pryč,pryč,pryč...nic jinyho neni.
-
29.4.2013 13:20ahoj, toto je vážně nezávidění hodná situace..hele, nejsi sama, také mám tchýni blízko, máme dvojdomek a přesto máme soukromí !!!!! tchýně nemá klíče od našeho bytu, nedostane se tam, musí jednoduše zvonit, sice jsme v jednom domě, ale nemáme společné ani posezení, vše zvlášť.. je to o tom, jak si to člověk udělá, každý svého štěstí strůjcem.. my nastolili pravidla již od začátku a máme klid.. i když jedeme na dovolenou, tak klíče od našeho bytu bych tchánovcům nedala, dám klíče radši mé mamce, protože věřím, že kdyby jsme neměli nastoleny pravidla hnedka od začátku a tchýně by měla přístup do vašeho bytu, tak my tam také leze - no díky bohu takovéj problém nemáme....
v tomto ti musí pomoci také chlap.. skutečně tě lituji. -
29.4.2013 13:40já mám sice milou a hodnou tchýni, ale nikdy je jí opravdu dost.
taky máme předělané patro pod svým uzamčením, ale na začátku taky chodila a neklepala. stačilo se tam párkrát projít nahá a bylo to. sice dost zapracoval tchán a manža ale nakonec se to naučila a teď zaklepe vždy a dá se s ní taky vyjít. I když dost remcáme (a to obě) tak se máme rádi a jedna pro druhou by jsem udělali cokoliv.
Záleží jak dlouho tam bydlíte nám to trvalo tak půl roku než jsem vychytali skoro všechny mouchy. Ty ohledně oblíkání malího nevychytáme asi nikdy.
-
29.4.2013 12:27
no tak vidím a jak čtu tak nejsem sama,já bych ji třeba zabít chtěla tu moji,myslím, u nás je to taky hrůza, my máme společné všechno i hajzlík a to je konec, máme doma 16 mesíční mimčo a prostě s tchýni to je hrůza, pořád šmejdí za řití,už jsem byla taky kur-- ,Nedávno říkala maželovi-jako synovi, co si to prý donesl do baráku za zgerbu, takže tak je to hrůza,ale musíme to vydržet, já mám nervy na dranc,tolikrát brečím ale nepomůže nic...prostě musím vydržet až to na ní příjde, jinak to lepší nebude,nemá mě ráda to mi řekla do ksichtu....jsem taky neštastná tak hlavu vuhůru,jednou bude klid
-
29.4.2013 12:33jé tak to je mi moc líto,věčný téma tchýně.je docela dobrý,že ostatní budou při tobě,pokud přiznávají,že to s ní není k vydržení.Já bych tohle nedávala,podle mě nemá cenu se s ní moc mazlit,protože očividně nemá hranice.Já bych asi nejdřív prodiskutovala vše s manželem ať jí něco řekne,že i v jejich domě máte právo na soukromí a pak prostě bez milosti vyměnila zámek.Proč by se mi nějaká osoba měla prohánět po bytě a chovat se jako ve svým???Klíče bych dala tchánovi,aby je někam schoval a věděl o nich on,pro případ,že se něco bude dít....ale často to jistě potřeba nebude.Kamarádka to taky řešila a to jim tam lezla i babička aby toho nebylo málo.Prostě s tchýní se nemazlí,u vstupu není normální klika.Je to lepší od tý doby i když dokonalý taky ne
-
29.4.2013 17:16
Měli jsme možnost s přítelem bydlet v horním patře dvougeneračního domu, ale stačilo mi u nich přespávat o víkendech. Už tak jsme šli na snídani aniž bysme ustlali postel a po snídani už byla ustlaná. Tchýně je sice hodná, ale do všeho se šťourá, všechno by zařizovala za nás a já bych tam nesměla uvařit ani polívku, protože ona samozřejmě vaří nejlíp. S přítelem jsme se odstěhovali do bytu půl kilometru od nich, občas k nim jdem na večeři a už se přítele jeho taťka ptá, jestli se mnou netrpí hlady a mamka mu nabízí ať po práci chodí na obědy k nim. Dokonce se přítel nechal i ukecat a vozí tam špinavé věci z práce, aby mu to maminka vyprala, protože já toho mám prý moc. Nepomohlo přesvědčování. Jídlo nám samozřejmě posílaj v dózách, takže abych se něco naučila uvařit neni možnost, protože máme pořád plnou lednici jídla. Když řeknu ať už nic neposílaj, že to nestačíme jíst, tak hned že já toho jídla tolik nesnim, ale synáček je z domova zvyklej na spoustu jídla a nemůžu mu ho přece odepírat. Přitom přítel říká to samý co já, ale nic platný. A to bydlíme sami! Sice bysme mohli bydlet v baráčku a mít k tomu zahradu (ale zase - společnou) ale nedovedu si to představit, když mi stačí tam jít jen na návštěvu a už se těšim až budu doma. Vůbec bych do toho nešla
-
30.4.2013 22:19Asi vyměnit zámek a přežít následnou bouři, u které nedát klíč za žádnou cenu. To by vám už aspoň nekradla jídlo z lednice
ale asi bude dál chodit a klepat, ale už bude mít bariéru.
