trestání dětí
maminky, máte také výčitky, když dětem dáte přes prdel? dcera vysypala u našich obsah lékárničky, na opekané výzvy, ať to vrátí nereagovala a navíc vylila obě frankovky na koberec (schválně). dostala ode mně přes prdel. mám výčitky, jako vždy, když ji jednu fláknu... jste na tom stejné? cítím to jako mé selhání.
děkuji všem za rady 
včera jsem si řekla, že ji po dupě aspoŇ jeden den nedám, ale pak na mě házela na dětském hřšiti kamínky, takže opět dostala po ruce...
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
19.2.2014 23:57Ahojky .. ja to tak mam taky .. kolikrat mi Eli vysipe pudr nebo znici neco co nema atd no kolikrat nastartuju zlosti placnu pres zadek kolikrat i ores pusu kdyz mi milost Eli nechce bastit nejake jidlo a radeji to vyplivuje nez aby rekla NE ..a myslim ze urcite ja ani ty nejsme jedine co maji vycitky .. kdyz ony ty ocenka jejich tak lakaji a pak napr.me to mrzi
..ale rozhodne to prospeje kolikrat a oni aspon budou vedet ze to delat nemaji .. trestat je normalni a ja osobne musim rict ze ikdyz me to mrzi neni to aspon to placnuti na zadek zbytecne ..Eli mi krasne pomaha ..uklizi si uz od svych 15 mesicu hracky pomaha mi veset pradlo tim ze mi ho pidava i strka veci do kose spinave pleny napr .. a kolikrat se i na me podiva jestli muze vzit nakou vec ..a urcite i delam metodu nejsou zaslihy neni kokino a diky tomu je i takova ze se se vsim podeli a ukaze a donese je to sikulka moje -
20.2.2014 8:13Nejsem mama, nemohu posuzovat pocit viny (ale asi si ho umim představit), ale...
Nebyla jsem "mlacene dite", co vsak neznamena, ze jsem nikdy od rodicu nebyla potrestana.
Pamatuji (jeste z hodne utleho veku) zlomenou varecku, par pamatnych facek az mi rudy otisk ruky na tvari zustal, o bolavem zadku ani nemluve. Dodnes jsem palicata a umim se vztekat a vim, ze jsem rodicum davala zabrat (napr. kdyz jsem se sla (4-5let) na tajnacku projit po lese..., kdyz jsem se segrou (jeste mensi) strkala hrebiky do zasuvky..., delala s bratranci a sestrenkami holemi od lyzi diry do podhledu na strope... kdyz jsme babicce rozrizli periny a "snezili"... nebo kdyz jsem se proste vztekala, rvala a hazela se o zem v obchode, ze neco chci a musim to mit..., kdyz jsem misto uklizeni "bordelila" a hrala si v tom...). Nejsem absolutnim zastancem dnesnich teorii, ze vsechno se da resit v klidu rozhovorem. Myslim, ze vyjmecne "jedna vychovni" neuskodi. Tenkrat jsem se citila ukrivdene, ale dnes jsem rodicum vdecna a vim, ze delali co bylo v jejich silach. -
20.2.2014 13:15
Ahoj, já netrestám moc často. Určitě by nebyl důvod to, že dítě něco vysype. Pokud to uklidí - tak to neřeším. Něco jiného je, když to po sobě uklidit nechce a nebo dokonce něco udělá naschvál...pak MUSÍ následovat trest. Na každé dítě zabírá něco jiného a je jen na rodiči jakou metodu výchovy zvolí. Ale evidentně jsi z podobné kategorie, jako já - a tím pádem pro Tebe není vhodný prostředek tělesné trestání! Ono totiž dítě časem pozná, že toto "trestání" (bití) je pro tebe nepřirozené a nevychází z Tvé podstaty a časem začne "využívat" toho Tvého špatného pocitu a ztratí respekt. Já fyzické tresty nechala manželovi a osobně jsem přistoupila k zákazům a různým psychologickým nátlakům. Př.: "Počítám do deseti, pokud to nesesbíráš nemáš dneska Večerníčka (nebo něco na čem dítěti záleží)!" Pokud, i přesto neposlechne, tak Večerníček nepustit, i kdyby sliboval hory doly...
Výchova musí být a ten kdo striktně odsuzuje tělesné tresty, by si měl uvědomit, že pokud není trest fyzický musí být trest psychický (a ten může být kolikrát horší než to, že dáš dítěti přes zadek
), jinak jsou z dětí vyrostou lumpové. -
21.2.2014 15:44Výchova mi přijde jako nejtěžší ukol v mým v životě a asi i nejdelší
Bohužel i mě ruka ulítne, a to fyzické tresty prostě nesnášim, vadí mi, když se to udělá, jsem na sebe naštvaná, protože si myslim, že je to vždy jen moje selhání, že nezvládnu najít lepší řešení. Pravda je ta, že se to stane, když jsem unavená nebo něčím už vyčerpaná. Mám dva kluky, poprvé jsem svého syna plácla přes ruku, když mě strašně zatahal za vlasy a strašně mě to zabolelo, takže ruka vylítla a bylo. Dnes ho plácnu JEN přes zadek (nedovedu si představit, že někdo plácne ho hlavy, přes pusu apod.) a jak řikám, je to jen ve výjimečných situacích, jednou sjem si dělala čárky a bylo to asi 1x za měsíc Ale nejtěžší je to sebeovládání. Přijde mi, že plácání na zadek, plodí zase jenom plácání, které ty děti pak vrací maminkám, anebo mladším sourozencům, dětem ve školce. Já opravdu nechci mít z dítěte mlátičku, snažím se ho naučit situace řešit jinak. Mně hodně pomohl kurz Respektovat a být respektován, chvilku to trvá než se to člověk naučí, ale zase se sklidí uspěchy. Mohu taky doporučit knižky o výchově Jak mluvit, aby nás děti poslouchaly a kdo má problém se sourozenci (žárlivost atd atd.) tak Sourozenci bez rivality. Obě jsou hodně čtivé. No, hodně sil všem maminkám. -
20.2.2014 8:11Ahoj určitě neměj výčitky, pokud ji nemlátíš obden hlava nehlava, každé z nás jednou za čas rupnou nervy. U nás ten vývoj byl podobný, akorát když jsem syna plácla přes dupku, tak se smál a volal "Etě, etě", mu se to strašně líbilo, když jsem ho plácla přes ruku, tak se mi vyloženě smál do obličeje, přes hlavu dítě malé mlátit nemužeš, protože ještě nemá hotový mozeček a mohlo by se mu tam něco hnout, tak mi zbyvalo jediné, když už jsem nevedela kudy kam, pleskla jsem ho přes pusu (jako facku, ale jenom lehce, neměl otisk, docela to na něj platilo). Jenomže jsem musela upustit i od toho, netrestala jsem ho tak často, jenže on je malá herečka a pak když dělal něco, co neměl a ja jen vstala a běžela k němu a volala ne a chtěla jsem třeba vypnout tu troubu, kterou zapnul, tak on se celý tak skrčil, když očekával facku. To mě vždycky malem utrhlo srdce, navíc mi jednou ujela ruka tak, že ten otisk na pusince měl, už je to pár měsícu a přestala jsem fyzické tresty uplně používat. Jednak to nemělo vubec smysl, protože když jsem ječela a "bila" ho, stejně neposlouchal a akorát já se pak citila hrozně. Od té doby, co se ovládám, je i syn hodnější, oni si prostě nemužou pomoct, ty čudlíky na myčce, pračce a troubě jsou taaaaaak lákavé, kdo by odolal při zkoušení
-
20.2.2014 12:16Souhlasím. Taky syn ode mě dostává přez pusu, přez ruku a přez zadek. Je mu rok a šijou s nim všichni čerti. Vydržim opakovat příkaz tak 6x a pak letí ruka. Je chytrej, moc dobře ví co co znamená, ale někdy má den, kdy je mu všechno jedno a dělá si co chce i naschváli. Neměj výčitky. Já je měla taky, ale co začal vzteky kousat, tak mě to přešlo. Není to tvoje selhání, jen si nemůžeš vybrat povahu dítka. Taky jsem si objednala hodnou holčičku a mám pravej opak
Mamka mi říká, že já byla pravej opak mýho syna, že si nepamatuje, že bych takhle zlobila. Je proti výchovnýmu plácnutí, ale když malýho hlídá, tak mu jí taky střihne. Nedá se to nechat zajít do extrému. Znám maminku, která má asi 4 letou holčičku a tý když se něco nelíbí, nebo jí maminka něco řekne aby nedělala, tak k mamince přijde a dá jí facku. Nejhorší je, že maminka jen řekne: ,,To nesmíš" a nic víc neudělá.
