žárlím na bývalou - jak to máte vy?
Ahoj holky. Potřebuji se někomu svěřit a pomoct s myšlenkama a že taková nejsem sama. Zkrátka žárlím na bývalou partnerku mého manžela. Ani nevím, jestli je to žárlivost. Prostě mi vadí představa, že by na ní měl myslet a nebo vzpomínat. Vůbec se nevídají, nejsou v kontaktu, ale vím, že občas se bývalá ozve jeho mamce (mé současné tchýni) a občas se i vidí třeba s jejíma rodičema. A mě i toto hrozně vadí. Mám pocit, že by teď měli mít rádi mně jako jeho partnerku. A tímto mne zrazují. Vím, že je to asi špatný pocit, ale mám ho 
Nesnesu jakoukoli zmínku o ní, nemohu se ani třeba dívat na fotky, kde by měla být ona, nemám ráda pocit, že jsme třeba s někým kdo znal mého manžela s bývalou, (což je dost problém se jim vyhnout) Je to divné? Ani nevím jaká byla, kromě nějakých málo info od manžela, nevím jak vypadala, ale přesto jí vlastně nesnáším. Ani nevím jak to pořádně popsat. Vlastně se asi bojím, že by třeba někdy zalitoval, že není s ní. A nechci aby vzpomínal na to, jak s ní byl šťastný. Jinak v podstatě vůbec nežárlím, respektive nemám důvod. Manželovi věřím a vím, že mne má moc rád. Ale s tímto máme oba dost problém. On nedokáže pochopit, proč na ní žárlím a já mu nedokážu vysvětlit proč to tak mám. Jen pro představu.....s bývalou se rozešel z důvodu její nevery asi před 7 lety. My jsme spolu 4,5 roku a nyní máme i mimčo a jsme manželé. Ale měla jsem tuto žárlivost na minulé partnerky i u ostatních partnerů. Máte to některá taky tak? Poradíte třeba jak se toho zbavit? Navíc.....dneska to tchýně přiostřila, když mne do telefonu omylem oslovila jako bývalou Jsem z toho celý den špatná. A už teď vím, že to nevydržím a manžovi to vlastně vytknu a pohádáme se Děkuji, pokud jste to celé zvládly přečíst a napíšete třeba svůj názor
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
25.8.2014 17:30Žárlivost je normální, a nějaké malé míře je v každém vztahu. Podle mě ty ale žárlíš neúměrně tvojí situaci. Sama píšeš, že jste spolu 4,5 roku, máte dítě, máte se rádi. Tak to nekaz tím, že budeš dělat scény, nebo ho fakt doženeš do náruče jiné (a ne nutně té bývalé). Copak tys předtím s nikým nechodila? Neměla jsi žádné vážnější vztahy? Určitě jo, ale je to pro tebe minulost, je to pryč, asi na to nezapomeneš, ale nevzpomínáš, protože je to teď už dávno jiné. Nevídáte se teď s kamarády, kteří tě znali už z doby kdy jsi byla s někým jiným? A vadí to tvému manželovi? Těžko...
A že se vídá s jeho rodiči? To je sice trošku "divnější", ale dokud se nevídá s tvým manželem, tak to zase není problém.
To, že tě tchýně oslovila jejím jménem by mně taky vadilo, ale neřešila bych to. Manžel za to vůbec nemůže, a tchýně už to teď nezmění, prostě se spletla. Určitě je jí to i tak trapné dost.
Moc se s ní možná srovnáváš, ona je ona a ty jsi ty, proč by tě nemohli mít partnerovi rodiče rádi jen proto, že mají asi rádi ji?
Chápu, že si asi nemůžeš pomoct, ale jestli fakt takhle nepředloženě žárlíš, tak žárli aspoň "potichu" - neříkej to manželovi, nebo ho tím akorát otrávíš. Postěžuj si kamarádce, ale ne jemu. On za nic nemůže. Nezabývej se tou, která byla před tebou, asi nebyla tak dobrá, když už s ní není. Zapracuj na svém sebevědomí a soustřeď se na sebe, vaše dítě a vaši rodinu, ne na nějakou ženskou z minulosti.
-
25.8.2014 17:47
Souhlas s princessskou - problém bude v Tvém sebevědomí. Pokud se žárlivost omezuje jen na bývalou a partnera jinak neomezuješ, tak je to myslím ještě celkem Ok, ale je jasné, že tím zbytečně ničíš sama sebe (a někdy asi i partnera). Je důležité si uvědomit, že každý má nějakou minulost. Osobně mám v tomto směru štěstí, protože žárlivost pociťuji jen velmi výjimečně ,ale zažila jsem to z pozice druhé strany - můj ex byl extrémně žárlivý a kdykoliv jsem se mezi řečí zmínila o své minulosti (a šlo o velmi nevinné poznámky typu "tady jsme byli na dovolené"), byl oheň na střeše. Cítila jsem se velmi nesvobodně, musela jsem si hlídat každé slovo - nakonec jsem to nevydržela a opustila ho (i přestože jsem ho měla opravdu ráda). Někdy na své bývalé také zavzpomínám - a myslím, že je to úplně normální,ale pokaždé mi z toho vyjde, že toho nejlepšího chlapa mám doma. Tvůj muž to jistě cítí stejně. Jak z toho ven? Snažit se si to neustále opakovat a uvědomovat a pokud to nepomůže, tak možná zkusit nějakou odbornou pomoc?
-
26.8.2014 8:12souhlasím s holkama, co zde již napsaly.
máš dvě veliká štěstí: první velmi trpělivého a tolerantního partnera a druhá, že neměl děti, protože to by bylo pro tebe ještě horší - děti by ze své minulosti vymazat nemohl.
co se týče tchýně a jejího oslovení - mně tchýně občas oslovovala jménem partnerky mého švagra. někdy s ejim to plete a nehledala bych za tím nic špatného. mamka mně někdy osloví jménem mé ségry, dceru pro změnu mým jménem ...
na exky mého partnera nežárlím - je tedka se mnou, vybral si mně, takže on si zvolil a minulost nikdo nezmění. a to jak exky mého manžela tak přítelkyně mého ex manžela (za ty sem naopak i vděčná, protože pomáhají dceři ve vztahu s jejím otcem, který je poněkud despotický a ženský element ho "umravňuje").
