...potřebuju povzbudit...

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

• 

  Anonymní uživatelka #7193218.9.2012 19:23

  Ahoj, mimčo není hračka a je dost náročné se o něj starat. Teď nemyslím výměnu plínek atd., ale především mu zabezpečit zázemí. Rozhodně je lepší, když alespoň cca rok pracuješ předtím, než si pořídíš mimčo, kvůli mateřské, jinak budeš mít jen rodičák a to nestačí na pokrytí všech výdajů, z čehož vyplývá, že si musíš být jistá partnerem, neboť na něm budeš ať chceš nebo ne závislá. Aspoň on by měl mít stabilní místo a slušný výdělek, aby vás s miminkem uživil. Dále se pak zamysli nad bydlením, nepochopila jsem jak to teď máte...jít do pronájmu je jednoduché, ale pak v něm můžete skončit a už se z toho nevyhrabete a budete celý život někomu platit a zařídit si vlastní bydlení je náročné, finančně i časově, pokud takové věci budete zařizovat na poslední chvíli, tak se budete akorát hádat, protože to bude pro oba stresující. Rozhodně je lepší se na mimčo trochu dopředu připravit aspoň po těchto stránkách. Taky se zamysli nad tím, co budeš dělat po skončení mateřské, jak si najdeš práci s nižším vzděláním....asi bych ti taky doporučila si to na vysoké aspoň vyzkoušet.
  Nicméně, dá se to zvládnout i jinak, to netvrdím. Já byla rok na vysoké a přítel pracoval, když se stala nehoda. Miminko jsme se rozhodli si nechat, jak jsem popisovala problémy výše...jednoduché to není, jako studentka po škole mít mateřskou nebudu a je to skoro na partnerovi, bez kterého bych si to mimochodem představit už vůbec nedovedla! Teď kupujeme byt a to vyřizování je fakt šílený a s naším vztahem to jednu chvíli pěkně zamávalo, když jsme na sebe neměli čas a jen něco řešili....Co se týče mé nedostudované školy, tak ji budu dodělávat dálkově, protože s gymnáziem co mám můžu jít akorát uklízet nebo za pokladnu...takže i takto to jde, ale pokud si člověk může vybrat a není postaven před rozhodnutí s pozitivním testem v ruce, tak bych volila variantu školy a mimnko za pár let. Nic ti neuteče a kdo říká, že když půjdeš na vysokou, tak budeš mít dítě až ve 30...jsou i méně leté obory, nebo můžeš zkusit studovat pak dálkově , ale ten rok práce před mimčem udělá hodně.
  

  7 komentářů Nahlásit Hodnocení: 2

  +-
• 

  Bývalá uživatelka #985818.9.2012 19:28

  Podle mě je v dnešní době vzdělání velmi důležité. Rodina počká a přítel, pokud Tě opravdu miluje tak taky.
  Mi je 18 a právě se na vysokou školu chystám. Mám přítele 4 roky, je starší o 5 let a nijak mi nebránil, podporuje mě.
  A to jdu dokonce z Opavy do Hradce Králové, takže docela daleko. Ale prostě jdu za tím, co mě baví, chci, aby ze mě něco bylo.
  A kor, když máš dobré známky.
  Já jsem realista, nevím, co bude zítra, natož za rok, dva, tři... Náhodou se něco stane, my se rozejdeme a já si pak řeknu: Jo, kvůli takovému ***** jsem nešla na vysokou školu.
  Neboj, já myslím, že Ti nic neuteče a v dnešní době snáze seženeš práci s vyšším vzděláním. Maturita už v dnešní době není nic. I když se jedná o místo uklízečky, tak dají přednost člověku s maturitou než s výučním listem
  Takže za mě, šup na vysokou školu

  4 komentářů Nahlásit Hodnocení: 1

  +-
• 

  Anonymní uživatelka #5071618.9.2012 18:54

  na tvém místě bych v každém případě zkusila jít na vysokou, dle toho co jsi napsala se zdá, že na ni budeš mít a měla bys ji zvládnout. Určitě bych tuto šanci nezahazovala. A co bude dál bych teď zase tolik neřešila, protože to všechno může být nakonec úplně jinak. Třeba tě vysoká bavit nebude, půjdeš do práce a mimčo budeš mít taky brzo anebo tě škola bude bavit natoilk, že využiješ studijní pobyty v zahraničí a podobná lákadla a skončíš nakonec s úplně jiným človíčkem než se současným přítelem.

  1 komentářů Nahlásit Hodnocení: 0

  +-
• 

  Anonymní uživatelka #5499718.9.2012 22:01

  Ahojky, jak už psaly holky nade mnou, nikdy nemůžeš vědět, co bude za rok, za dva....po státnicích. Můj příběh je o dost složitější, po maturitě jsem se sestěhovala se svým tehdejším přítelem, pracovala, studovala, zjistila, že není rodinný typ, pak se odstěhovala do jinnýho města, studovala, jiný přítel, jiní lidé...A teď co mám po škole, se musím postavit na vlastní nohy, protože můj racionálně uvažující přítel neví, jestli se o sebe sama dokážu postarat. A mě to přijde docela logické, pokud sama sebe nedokážeš dobře zabezpečit, jak můžeš v dnešní době myslet na rodinu? Jo, jsou ještě lidi, co mají takový ten názor z minulého století, že se o tebe "postará" přítel, partner, manžel, ale to je už utopie. Těžší je vybudovat si vlastní závislost a pkud se budeš řídit tím, co chce přítel a pořádně si v sobě neprobereš co chceš ty, v jaké situaci jsi nyní atd. tak skončíš možná s titulem na mateřské, ale závislá...později rozvedená, nespokojená...to nikdy nevíš, co se kde zvrtne. Tak hodně štěstí a dělej, jak umíš. vyjde to....

  2 komentářů Nahlásit Hodnocení: 0

  +-
• 

  Bývalá uživatelka #3947622.9.2012 19:03

  Ahojky, taky jsem si nebyla jistá, jak to v životě budu mít, ale on si to život časem určí sám Po střední jsem šla na jazykovku a pak na vysokou a byla jsem přesvědčená, že do Mgr. mě nikdo ze školy nedostane.. Už v prváku jsem si našla dobrou brigádu a ke konci třeťáku jsem dostala i práci na plný úvazek, protože jsem se rozhodla, že po Bc. určitě skončím minimálně denní studium a odstěhuju se od mámy. A tak se stalo, to mi bylo 23. Pak jsem si našla práci jinou, pořád jsem si pohrávala s myšlenkou, že dodělám tu vysokou. Ale, nějak jsem nakonec nepocítila dostatečnou motivaci, takže jsem se rozhodla pro rodinu, kterou teď s přítelem čekáme.. Říkám si, že je fajn, že mám praxi v práci, takže případně něco najdu vždycky a když mě to popadne, tak ty dva roky taky dodělám. Takže myslím, že s klidnou duší běž na vysokou, uvidíš, co ti to přinese a jak se rozhodneš dál. Vysoká není vězení, kdykoliv se dá cokoliv změnit a hlavně ty máš právo nakládat se svým životem, jak nejlépe uznáš za vhodné, takže není třeba se ničeho děsit. Hodně štěstí k maturitě i k příjimačkám, všechno bude dobrý!

  1 komentářů Nahlásit Hodnocení: 0

  +-