Gestační diabetes mellitus

Těhotenská cukrovka je metabolická porucha (porucha látkové výměny), a to zejména metabolismu cukrů. Je způsobena kombinací snížené citlivosti tkání v těle na působení inzulínu a nedostatečnou schopností slinivky reagovat na zvýšenou potřebu inzulínu v těhotenství (tzv. inzulinovou rezistencí).

Inzulín je hormon produkovaný B-buňkami Langerhansových ostrůvků slinivky břišní, který snižuje hladinu glukózy (cukru) v krvi. Je důležitý zejména v metabolismu cukrů (ale i tuků a bílkovin) po jídle, kdy se po rozložení a vstřebání cukru ze stravy zvyšuje hladina cukru v krvi. Při nedostatečném působení inzulínu dochází ke zvýšené hladině glukózy v krvi.  

Těhotenská cukrovka postihuje 3–5 % těhotných žen. Objevuje se čím dál častěji. Těhotné ženy jsou důsledně vyšetřovány na přítomnost této poruchy. Příčinou těhotenské cukrovky může být těhotenství ve vyšším věku. Riziko se zvyšuje s věkem, a tedy i žena, která ji neměla v prvním, ji může mít při druhém nebo třetím těhotenství. 

Do 80. let minulého století ženy nebyly vyšetřovány na tuto poruchu, později se pak vyšetřovala pouze u rizikových skupin (ženy s nadváhou, obezitou, s komplikacemi v předchozích těhotenstvích, ženy, kterým se narodilo velké miminko a ženy s diabetem mellitus v rodině - nejčastěji 2. typu, tzv. stařecká). Od roku 2009 se na přítomnost gestačního diabetu vyšetřují všechny těhotné, dochází tak k poklesu novorozenecké i mateřské nemocnosti.

Těhotenská cukrovka vzniká jen u těch žen, které k ní mají vrozenou dispozici. Těhotenská cukrovka začíná během těhotenství a končí porodem (odloučením placenty). Nejčastěji je zachycena ve druhé polovině těhotenství (po 24. týdnu).  Během šestinedělí se porucha metabolismu normalizuje. Pokud však přetrvává i po šestinedělí, nejedná se o gestační diabetes, nýbrž o jiný typ diabetu. Velkou pravděpodobností  je, že pokud žena jednou těhotenskou cukrovku prodělá, může ji prodělat i v dalším těhotenství. Těhotenská cukrovka postihuje i ženy štíhlé a fyzicky aktivní. Jedním z mýtů o těhotenské cukrovce je, že ji způsobí častá konzumace sladkostí v graviditě. Pokud k cukrovce nemá žena dispozice a je zdráva, tělo si s cukrem poradí.

Těhotenská cukrovka se diagnostikuje orálním glukozovým tolerančním testem (OGTT), ten se provádí mezi 24. a 28. týdnem těhotenství. Pokud ženy, které mají dispozici ke gestačnímu diabetu, mají na testu normální hodnoty, je vhodné ještě test zopakovat mezi 30. a 32. týdnem těhotenství. Orální glukozový toleranční test je dále vhodné zopakovat půl roku po porodu k potvrzení, že se jednalo o těhotenskou cukrovku a ne jiný typ diabetu, který se jen náhodou objevil a byl zachycen v době gravidity.

Neléčená cukrovka má rizika nejen pro matku, ale i pro plod. Zvýšené množství cukru se dostává placentou až do krevního oběhu plodu. Organismus miminka se s tím začne vyrovnávat zvýšenou produkcí inzulinu (má již vyvinutou svou slinivku). Cukr je zdrojem energie a dítě přibývá na váze zvyšováním zásob tuku. Děti se pak rodí s vyšší porodní váhou nad 4000 g, což se nazývá makrosomie. V porodnici raději volí místo přirozeného porodu císařský řez, aby tak nedocházelo k poranění ramínek u dětí a porodních poranění u matky.

Dalšími komplikacemi jsou poruchy srdečního rytmu a dechové obtíže u dětí. Bývá také horší průběh novorozenecké žloutenky. Po porodu je dítě ohroženo sníženým obsahem cukru v krvi, tzv. hypoglykemií, protože mělo v době gravidity matky zvýšený přísun cukru, které přestřižením pupeční šňůry končí. Hypoglykémii provází křeče a může dojít až ke ztrátě vědomí. Tyto děti mohou být později ohroženy syndromem pozornosti, hyperaktivitou, dětskou obezitou, diabetem 2. typu či lehkou mozkovou dysfunkcí.

U ženy s neléčenou těhotenskou cukrovkou dochází  k těhotenských komplikacím - vysoký krevní tlak, poruchy jater, preeklampsie, infekce a porodní poranění.

Těhotenská cukrovka nemá vliv na  vrozené vývojové vady. Riziko vrozených vývojových vad je u dětí, jejichž matky onemocněly cukrovkou již před těhotenstvím (tedy jiným typem diabetu). Vrozené vývojové vady vznikají již mezi 4. a 8. týdnem těhotenství. 

Těhotenská cukrovka se může projevit častým a zvýšeným močením, žízní, zvýšenou únavou, horším hojením ran a častějšími infekcemi - zejména kvasinkové záněty. Tyto příznaky se objevují jen zřídka, bývají projevem déle neléčené cukrovky jakéhokoli typu. Těhotenská cukrovka většinou probíhá bezpříznakově. Zjištěna bývá až laboratorním testem, kdy je zvýšená hladina krevního cukru, neboli glykémie. Ke zvýšení těchto hladin dochází zejména po jídle s cukrem, ale hladiny mohou být zvýšené i nalačno. Cukr se může objevit i v moči (glykosurie), a to při vysokých hladinách glykémie. Lze to zjistit jednoduchým testem (sleduje se přítomnost bílkoviny a cukru v moči)  při každé návštěvě gynekologa.

Prodělání těhotenské cukrovky představuje vyšší riziko pro vznik cukrovky jiného typu v pozdějším věku. Prevencí cukrovky 2. typu je zdravá životospráva, fyzická aktivita, optimismus, snížení nadváhy u obézních žen, omezení stresu, tuku a cukrů.

Způsob provedení OGTT je následující; do laboratoře žena dochází ráno nalačno (10 hodin). Provede se odběr krve hned po příchodu, kdy je žena lačná. Následně žena dostane speciální roztok se 75 g glukozy (nápoj je velice sladký a tuto chuť lze částěčně omezit šťávou z citronu). Za jednu hodinu po vypití tohoto nápoje je ženě odebrán další vzorek krve a po další hodině další vzorek. Žena se smí najíst a napít až po odběru všech krevních vzorků. Během celé doby je doporučeno, aby žena v klidu seděla, protože nadměrná fyzická aktivita může výsledek ukázat v normě, avšak falešně kvůli zvýšené aktivitě.

Normální hodnoty glykémií při testu jsou:

• do 5,5 mmol/l nalačno,
• do 8,8 mmol/l za 1 hodinu a
• do 7,6 mmol/l za 2 hodiny po vypití roztoku

Pokud je jakákoliv hodnota nad normu, je diagnostikována ženě těhotenská cukrovka a test se již nemusí opakovat během zbytku těhotenství. Žena je odeslána do diabetologické poradny pro těhotné, kde je sledována.

Někdy se stává, že se test nepovede z důvodu nevolností těhotné ženy, která může koncentrovaný roztok glukozy zvrátit, a to buď z části nebo celý. V těchto případech je možné test provést se snídaní (2 rohlíky odpovídají přibližně 50 gramům sacharidů) a ne nalačno. Výsledky testu jsou však zkreslelné, ale i tak je vhodnější provést alespoň tento test než žádný. Při tomto testu se odebere krev nalačno a pak 1 hodinu po snídani. Normálními hodnotami jsou nalačno do 5,5 mmol/l a po 1 hodině do 7,5mmol/l. 

K léčbě těhotenské cukrovky většinou stačí dodržování dietních opatření a dostatek pohybu. V některých případech je nezbytná léčba inzulinem. U těhotenské cukrovky nutnost aplikace inzulinu končí okamžikem porodu, ale je vhodné nadále dodržovat racionální stravu, dostatek pohybu, dostatek spánku a méně stresu a spěchu. Dieta u těhotných žen je přísnější než u jiných diabetiků. U těhotenské cukrovky je zákaz umělých sladidel, "dia" a "light" výrobků, protože obsahují chemické látky, které by mohly mít vliv na plod. U gestačního diabetu je zejména důležité snížení příjmu cukrů, které zvyšují hladinu krevního cukru.

Zakázány po celou dobu těhotenství jsou jednoduché cukry (bílý, hnědý, řepný, třtinový, hroznový cukr, med, kečup, rajský protlak, hořčice, majonéza, dresinky, nealkoholické pivo, sterilované a nakládané zeleniny, paštiky a uzeniny, instantní produkty). Je nutné vynechat vše, co obsahuje sacharózu, glukózu nebo fruktózu. Čerstvé ovoce, které sice také obsahuje volné cukry, je povoleno, ale nesmí se ho sníst větší množství.