Alkoholik?
Ahoj holky, máte některá zkušenosti s mužem - alkoholikem? mám takový pocit že můj chlap to poslendí dobou nějak přehání a hlavně je hrozně agresivní což prožívám já, naše nenarozené miminko (20týden) a taky nábytek (nebudu popisovat co přesně rozbil ale rozbil) a tak se bojím že to naše dítě může špatně odnést popř. se bojím že potratím protože pokaždé když se napije a žačne si ztěžovat jak mu jeho rodina pomohla a že ho všechno štve tak mám úplnou klepavku a je mi zle. Nevím jestli mám od něj odejít dokud je "čas" nebo mu dávat další šance kdy mi slibovat jak se polepší a že nebude pít a když mě žádal o ruku a klečel tak div nebřečel jak moc nás miluje že se polepší. Nechci upírat děťátku možnost o tatínka, ale když to má být tatínek takovýhle tak raději bez něj ne? Sama jsem vyrůstala (bohužel) v tom co popisuji a nerada bych aby mé děcko prožívalo to stejné dětsví. Nevím co mám dělat a moc se bojim co se stane když si příště trochu přihne. Vždy je to trochu pak se rozčílí a jde do hospody znovu.. pořád dokolečka. Tvrdí že má hrozné deprese ale jak já mu mám pomoci když rozbije půlku bytu a mou důvěru k němu který už visí na nitce .
Děkuji už nevím jak dál, jestli si tohohle člověka mám vzít?? to nechci, není to ten do kterého jsem se zamilovala a plánovala rodinu, kam se jenom poděl??
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
24.11.2009 15:53
Beruško,vím,že se to lehce říká než dělá,ale utíkej rychle pryč a jak píše dana19 neříkej mu kde jsi.Mysly na miminko,přece nechceš,aby se narodilo do křiku.Bylo by to ještě horší,buď rozumná,odejdi.napiš jak to pokračuje a nenechej se obelstít sladkýma a planýma řečma,takových chlapů už bylo...ODEJDI!!!
-
25.11.2009 9:42
Ahoj, máš teď takové složité období - ale neboj, ono se to určitě vyřeší a za 2 roky se na tuhle chvíli budeš dívat s naprostým nadhledem. Vím, jak je to těžké odejít od člověka, kterého máš ráda a se kterým čekáš miminko. Proto bych já osobně navrhovala odchod, možná s pocitem, že to nemusí být definitivní rozchod s přítelem, ale odloučení. A během tohoto odloučení on bude mít možnost se projevit - buď se bude konstantně a trvale snažit (a dokáže to tím, že už se nedotkne alkoholu, apod.) nebo bude vzteklý a zlostný a pak sama poznáš, jak je super být pryč od něj někde v klidu. Takoví lidé v sobě nedokáží emoce držet dlouho, takže se určitě projeví. A ty můžeš mezitím zjistit, že nakonec i tobě samotné se nežije vůbec špatně - přeci jen dnes je jiná doba a svobodných žen vychovávajících dítě je hodně. Držím palce a každopádně radím udělat to co holky doporučovaly - odejít.
-
24.11.2009 18:22
Ahoj,,,Mám zkušennost s alkoholikem,sice nerozbíjel věci ,ale psichycky.A jak říkáš,,,sliboval a sliboval...Klepala jsem se ačseVám to možná bude zdát že jse to měla lehčí tak ne,Klepala jsem se stejně,Byla jsem pro něj nula atd atd,,,Podle sebe alkoholik nebyl,Ale vody se nenapil.Já tu sílu našla a ted žiju se svou dcerkou spokojeně.Proto tiříkám odejdi dokud je čas,dokud jsi ty i tvé miminko v pořádku.Pokud nemáš kam,jsoui jiné možnosti,,,stačí napsat poradím,,,
-
25.11.2009 11:44
HMM, rychle bič a pryč. Stejně to dřív nebo později uděláš. Teď si třeba mysliš, že to zvládneš, ale až bude prcek, budeš na věci koukat hlavně skrz to mímo ... a ochrana dítěte vyhraje nad láskou (budeš-li normálně smýšlející matka).
Měla jsem to taky tak...nějak se mi po porodu převrátily hodnoty a porozumnění šlo stranou. -
3.2.2021 21:25
Ahoj, já s alkoholikem přímo zkušenosti nemám, ale nedávno jsme četla na jedné stránce, tuším, že to byla tato - https://jsme.cz/zivot-s-alkoholikem , kde je popsán a myslím, že i rozebrán na několik sérii téma "život s alkoholikem"... Je to rozhodně velice zajímavé čtení Měj se moc hezky a určitě s tím alkoholem přeci jen, dávej trochu pozor.
-
24.11.2009 18:21
Ahoj, taky souhlasím s holkama...s takovým člověkem tě nic hezkého nečeká. Dokud to jde, sbal se a běž...pokud to neuděláš teď, jak bude malé, bude se ti odcházet těžko. Znám to z vlastní zkušenosti od příbuzných....strýc taky hodně pil, svou ženu mlátil...na děcka ruku nevztáhl, nikdy...a když jsem se tety vždycky zeptala, proč nikdy neodešla, řekla jediné...a kam bych šla, zpátky k rodičům? Jo, asi měla svou hrdost, ale radši zpátky k rodičů, nebo kamkoli, než trpět toto!!!
Držím pěsti, abys to dokázala a odešla, dokud to ještě jde. Je to smutné a bude to asi hodně těžké, ale nečekej, že se změní k lepšímu, nezmění!!! -
25.11.2009 10:07
ahoj.když už jsi vyrustala v tom co píšeš,tak nemá cenu se nějak rozhodovat,jestli zustat.Myslím si,že takový člověk se horko těžko zlepší a vymluvy že se polepší jsou jen planá slova.Mysli hlavně ted na to nenarozené mimčo.přec by jsi nechtěla,aby to hlavně mimčo odneslo a není nic horšího být v těhotenství v nějakém pernamentním stresu.Ty jsi tím nepomůžeš a můžeš jen tomu malému uškodit.nemluvě o tom,jak by se to narodilo.není nic horšího,jak ti ten malý drobeček celý den probrečí,protože veškerý tvuj stres se dostane do mléka a vyrůstat v tom,jak tatínek zuří...tady je jediná pomoc*ODEJÍT*...