Anorexie
Ahoj..
Mám velký problém s váhou. Už jsem tu jednou dotaz psala,ale prosím vás moc, poraďte mi,protože já už vážně nemůžu.
Je mi 14 let, měřím 170 cm a vážím 53 kg. Vím,že to je tak nějak asi akorát,možná mín,ale já si nemůžu přestat vyčítat,že jsem tlustá. Vím, takhle začíná anorexie... Vidím se v zrcadle jinak,než mě vidí ostatní. Prosím o pomoc ty, které si to zažily taky. Ve škole se na mě sypou kamarádky a říkají,že se se mnou přestanou bavit, když nezačnu okamžitě jíst. Ale ony nechápou,že já prostě nemůžu. Nepochopí to nikdo,kdo to nezažil nebo tomu alespoň trošku nerozumí. Myslela jsem si,že se mi to nikdy nemůže stát. Vidím,že může.
Tak ještě jednou prosím... jak jste se s tím vypořádaly vy? Nechci být anorektička,ale teď momentálně mám hlavu vážně popletenou..
- 09.12.2015 19:48:01 - full.avl změnila kategorie otázky
Související články v encyklopedii
-
Každodenním hýčkáním ke kráse
Pravidelná péče o pleť
Pokud toužíte mít pleť zdravou a hezkou, je nutné se o ni pravidelně a dobře starat. Teprve až každodenní „údržba“ Vám přinese ovoce.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
9.12.2015 18:17Pokud vis, ze u tebe zacina problem, rekni o tom mamce, nebo doktorovi... Oni ti pomuzou... Hlavni je, abys to resila zavcasu a tady zacina jit do tuheho a lepsi to resit s predstihem s dr nez pozde..
-
9.12.2015 19:06jinak než s psychologem to nevyřešíš, a začla bych nejlépe hned, tj. zajít s mamkou k dětskému psychologovi. Tady fakt není na co čekat..držím palce
-
9.12.2015 19:07
Dobrá zpráva je že si to sama uvědomuješ a chceš s tím něco dělat, většina anorektiček to tak nemá. Nejlepší bude se svěřit mamce, doktorovi. Doktor tě pošle na speciální vyšetření a bude s tebou pracovat. Pokud si chceš pomoci není na co čekat a jednat než bude pozdě. Hodně štěstí.
-
9.12.2015 19:46Ahoj, pozitívne je, že si uvedomuješ, že to, čo robíš nie je správne.Teraz s tým treba začať niečo robiť. Na tvojom mieste by som zašla k psychológovi, určite ti pomože! Problém je, že my ženské potrebujeme byť najkrajšie, súperíme medzi sebou, len aby sme boli tie naj...niekedy však neustrážime hranicu
tiež bych povedala, že to aj robia dievčatá, ktoré majú nedostatok sebavedomia musíš sa mať rada takú, aká si- musíš si vžiť samú seba!Každé ráno mrkni do zrkadla a povedz si "som krásna" a k tomu psychológovi si vážne zájdi. Bude to fajn, držím palce! -
9.12.2015 20:10Doporučuji, stejně jako holky tady, svěřit se mamce a zajít k psychologovi, jen s ním to můžeš vyřešit. S anorexií mám vlastní zkušenosti a i když je to už 12 let kdy mi byla diagnostikována a kdy jsem docházela k psychologovi a dostala se z toho, tak občas je to hodně těžké, hlavně při psychickém vypětí
-
10.12.2015 10:28ahoj, já ti můžu napsat mou zkušenost. na dietách jsem byla od svých 7 let. vyloženě anorexii jsem měla nejspíš od takových 10. každopádně za celý svůj život, co jsem si schopna si vzpomenout jsem nikdy nebyla schopna vnímat jídlo a samu sebe tak, jak bych nejspíš měla. ty máš obrovskou výhodu! uvědomuješ si problém! ani netušíš jak dobře to je. čím dřív na to příjdeš, čím dřív s tím začneš něco dělat, tím větší máš šanci na menší nebo vůbec žádné následky. u mě nastal zlom až kolem 18, kdy mi řekli, že nejspíš nebudu moct mít děti. vždycky jsem chtěla rodinu a tohle byla nejspíš jediná motivace, která u mě mohla zabrat. každopádně, teď je mi přes 30 a už do smrti si ponesu následky. a to jsem nebyla ve stavu "chodící kostra", držela jsem se na váze 52 -53 kg na 170 cm. tady ale nešlo ani tak o váhu, jako o potřebné živiny, které jsem nedostávala a o přístup k jídlu a ke svému tělu! a to nebylo v pořádku. s rodiči jsem nikdy neměla dobrý vztah, matce bylo jedno, co se mnou je a sama k nějakému psychologovi.... nevěděla jsem jak na to a kde vlastně začít. ale vím, že ani já, ani nikdo z ostatních, co sem píšou ti nepomůžou, já už pak byla ve stavu, kdy nikdo nechápe, jak to vlastně vidím, když se kouknu do zrcadla "co" vlastně vidím, když mám sníst kousek jídla, "jak" mi vlastně je... ale opravdu psycholog pomůže!!!! má na to školy, má zkušenosti, zná strategie, takže jestli máš aspoň malou šanci, zkus toho psychologa. já mám nadosmrti zničené zažívání, děti sice mám, ale trvalo to a stálo to hodně úsilí, aby se to vůbec podařilo. dej sama sobě šanci. navěky nebudeš mladá a čím starší budeš, tím větší následky na sobě budeš pozorovat!
-
10.12.2015 11:11
Kamaratka mala presne v tom istom veku ako ty tiez taky problem. Riešilo sa to s psychologicou, inak to asi nepojde, dokonca bola kvôli tomu viac krat v nemocnici. Tym ta neccem strasit, iba potvrdit, ze je to vazne a treba to riesit naozaj odborn. Cim skor, tym lepsie...drzim palce, musi to byt tazke, ale tvoja vyhoda je, ze si to uvedomujes. Inak B- komplex podporuje chut do jedla, ale nemyslim si, ze to v tvojom pripade bude stacit, ale ako doplnok to mozes skusit.
-
10.12.2015 12:59
Souhlasím s holkama, svěř se rodičům a společně vyhledejte pomoc, čím dřív, tím líp, než se problém úplně rozjede. Já sama jsem měla problémy s jídlem od 16ti let a bojovala jsem s tím spoustu let, dostala jsem se na úplné dno, měla jsem 39kilo a stejně jsem si připadala pořád hrozně tlustá, ted je mi skoro 37 a dodnes nejsem úplně v pohodě, jím normálně, ale v hlavě to bude už navždy, tak to začni s rodiči řešit, rozhodně bych ti nepřála se do takových stavů dostat, držím pěsti!
