Čekáme druhé dítě a já nevím, jak to zvládnu a nevím, jak to oznámíme rodině.
Ahojte, máme 13měsíční holčičku a já jsem zjistila, že jsem těhotná (7. tt). Až se malé narodí, bude dcerce teprve 21 měsíců... Mám obavy, jak to všechno zvládnu. Už teď mám navíc strach, jak to oznámíme rodině, bojím se jejích reakcí. Budou si myslet, že jsme se zbláznili, mít děti takto brzo po sobě. Jenomže já jsem nemocná a musím co nejdříve odrodit, abych mohla případně nastoupit léčbu. Ovšem rodina o mé nemoci neví a mně se nechce samu sebe obhajovat Máte někdo stejnou zkušenost nebo měly jste děti v takovém věkovém rozestupu a jak jste to zvládly? Můžu už teď nějak připravovat dceru na to, že přijde sourozenec? Mám ji nějak cíleně vést k větší samostatnosti? Jde to vůbec? Troufám si tvrdit, že jsme s dcerou sehraná dvojka, dcera znakuje, takže se pěkně dorozumíme. Je úžasná, všemu rozumí, pomaličku ji úkoluji (např. podej mi, prosím, plínku/medvídka/knížku, kterou přečteme), ale jakmile se narodí druhé, bude všecko jinak. Já jsem teď nějaká přecitlivělá, na malé se těším, ale pořád ve mně hlodají ty obavy, že si to ani neužívám, no
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
27.1.2015 0:11
Moje babička říkávala, že kde se najedí dva lidé, nají se i třetí Myslím, že i když to bude náročné na nervy, kondičku, čas... tak po finanční stránce to zvládnout jde. Ten největší zápřah za chvíli poleví, děti rostou naštěstí rychle. Sama už víš, jaká je úleva nemuset miminko pořád nosit, ale jenom mu říct, kam má jít (do kuchyně, koupelny) a ono se tam samo dopraví... A je to pořád lepší a lepší. Takže nezoufej, to půjde
-
27.1.2015 5:20
Moje neteře jsou od sebe s tímto věkovým rozestupem, nepřijde mi to až tak neobvyklé. Na začátku to samozřejmě bylo náročnější, ale později si to rodiče nemohli vynachválit - děti si spolu hodně vyhráli a nebylo třeba jim neustále vymýšlet zábavu . Jinak, ve svém okolí mám případ otěhotnění ještě v šetinedělí - a taky to zvládli . Před rodinou se nijak obhajovat nemusíte, prostě řekni, že jste to takto chtěli a tečka.
-
27.1.2015 7:44
Ja s brachou jsme od sebe 17 mesicu, segry deti 18, kamaradky 13. Je to narocne, ale to je vzdycky. Urcite to zvladnes. Zvlada to spousta zenskych. Ja chci mit deti brzy po sobe, aby si byly bliz, hraly si spolu, atp. Rodine muzes rict treba toto nebo, ze chcete 2 deti, ne 2 jedinacky. Dceru je urcite nutne pripravit na prichod mimi, ale pockala bych s oznamenim az po tom 13.tt
-
27.1.2015 7:49
mám holky od sebe 17 měsíců a zvládáme té menší je teď 10 měsíců a je to čím dál lepší. šestinedělí bylo celkem náročný protože starší dcerka má exém a zhoršil se jí pod plenkama natolik, že jsem ji musela učit na nočník koncem šestinedělí a do toho jsem měla rozpraskaný prsa, ale i to jsme zvládly, musely jsme.
rodina na to neříkala nic, je to naše věc.... kluci jsou s věkovým rozdílem přesně 2 roky a brala jsem to jako ideální rozdíl na to aby si spolu hezky hráli a bylo to dobře zvládatelný i pro mě protože starší už byl bez plen. určitě je dobrý starší dítko zapojit do péče o miminko, připadá si pak jako velký a není odstrčený protože jste všichni dohromady nechávala jsem je podat plínku nebo oblečení a klidně i pochovat miminko když si sedli do křesla nebo na gauč -
27.1.2015 9:03
Ideální věkový rozdíl, alespoň za mě. Máme holky 20 měsíců od sebe a super. Zvládneš to neboj a na rodinu se vyprdni. Rači dřív než později a pokud máš zdravotní důvody, tak děkuj bohu, že se Vám takle pěkně podařilo..Samostatnost se hodí určitě, ale hlavně vést díě k tomu, že vydrží počkat a chápe princip "nejsem samo na světe". Držím palce.
-
27.1.2015 13:50
Ahoj,
já budu mít děti od sebe 16 měsíců. A řekla bych k tomu asi tohle Taky jsem se bála to říct rodině, samozřejmě měli hromadu komentářů, hlavně moje mamka neustále něco řešila, moje sestra už mi vybrala kočár, kterej nutně potřebuju (neprojela bych ani dvěřma do obchodu), zkrátka to k tomu patří, pouštím to jedním uchem tam, druhým ven. Já si děti udělala bez jejich pomoci a zvládnu se o ně i postarat A navíc, dvě děti jsou zátěž v jakémkoli věkvém rozestupu. Každé období má své mouchy. Vyhneš se žárlivosti, protože dcerka bude vyrůstat se sourozencem a na to, že byla jedináček, už si moc pamatovat nebude. Budou mít podobné zájmy, vyhrají si spolu... Já jsem chtěla děti dva roky od sebe, ale zdravtní důvody mě přesvědčily, že radši klidně hned, jak to půjde, než potom s obtížemi. Počítám s tím, že začátek bude těžký, obzvlášť najít dost času na syna, když se narodí miminko a to bude mít žízeň, bude v noci plakat apod... Ale až tohle přejde, bude to moc fajn Zvlášť, když je tvoje dcerka tak šikovná, půjde to dobře! -
27.1.2015 15:12
Ahoj tak mě se má teď na konci unora narodit miminko a mám doma syna 20 mesíců...otěhotněla jsem když mu bylo 13m a bála jsem se...nebo bojím, ale už ne tolik...syn vyrostl do větší samostatnosti....je starší...jediné co sem ho naučila je spát v pokojíčku a usínat relativně sám...umí se i jakž takž nakrmit....a přines odnes (je to jak na psa, ale funguje to) mu jde taky dobře...jsem na to zvědavá jak se bude chovat k sourozenci...už pár miminek videl a myslím, že to nebude tak zlé jak to na první pohled vypadá...Už jsem mu i vysvětlovala, že mám v bříšku miminko a on mi chodí s krémem a maže mi bříško, hladí...ví když mu řeknu, kde máme miminko tak ukáže....neboj se toho...bude to fajn..já se těším až si spolu budou hrát...budu mít později větší klid když si spolu zahrají...tak držím palce...