Chci umřít, nebaví mě takhle žít
Je to už druhý rok co jsem odmaturovala - po maturitě se můj život proměnil v peklo. Dřív jsem měla plno kamarádů, cítila jsem se šťastná a měli jsme velkou partu s kterou jsme každý víkend něco podnikali. bylo to prostě úžasné - vždy bylo na co se těšit a zažívali jsme spoustu hezkých chvil. Před maturitou jsme se rozpadli. Bohužel jsme se s kamarádkama hodně pohádali a naprosto se odcizili. Vše je pryč. Po maturitě jsem musela vzít nejhorší práci ve fabrice a totálně si oddělala zdraví. Nyní jsem s tím sekla a živím se brigádami. Mám ale pocit, že mi život proklouzl mezi prsty. Že už ze mě nic nebude. Připadám si jako troska. Kamarády už nemám. Už není na co se těšit a přijde mi, že mám krizi ,,mladého věku´´. Nevím co se svým životem. Připadám si bezradně. Z jednoho pracovního roku mám vážné zdravotní problémy s kterými musím žít. Jsem chudý člověk a žiji od výplaty k výplatě. Mám dlouholetý vztah, kde vyprchala láska a měli jsme vážně problémy co hezké věci rozbili na padrť. Přítel je závislí na alkoholu. I já si dnes koupila víno a popíjím. Cítím velký smutek a beznaděj. Dřív jsem byla někdo a teď jsem kus hovna. Nevyšla mi VŠ a ten kus papíru (maturitní vysvědčení) nikoho nezajímá. Žiji v malém městě kde je nouze o slušnou práci. Je neuvěřitelné jak mě maturita změnila. Věděla jsem, že nebudu mít práci snů, ale že budu žít jako chudina jsem netušila. Moji rodiče slušně vydělávají nikdy mi nic nechybělo a to mě asi nejvíc položilo. Lidé na mě pohlíží jako na sociála.. Myslím, že můj život je u konce. Nemám jediný smysl proč žít a nic mě netěší jen se víc a ví obávám toho co bude dál. Ruce mám plné mozolů a puchýřů z práce, dlaň oteklou a na zápěstí modřiny 
nejradši bych si vzala život. Protože co z toho mám? Nechci celý život takhle otročit ... nejradši bych tu už nebyla..
Související články v encyklopedii
-
Gestační diabetes mellitus
Těhotenská cukrovka
Těhotenská cukrovka postihuje 3–5 % těhotných žen. Jste jedna z nich? Jak se tato porucha zjišťuje a co to znamená pro vás a vaše miminko?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
9.6.2017 14:22Ahoj, Martina88 nemyslím, že odjezd do zahraničí je řešení (záleží samozřejmě na kvalitě jazykových znalostí), ale rozhodně je to nějaká akce. Změna.
Rozhodně se přestaň litovat s flaškou v ruce, tím se nic nespraví. Poplač si a ráno vstaň a začni jednat. Vztah s alkoholikem? Okamžitě ukončit (věř, vím o čem mluvím). Hledej práci. Máš maturitu, tak určitě máš na víc, než na dřinu někde u pásu. Chce to třeba jen čas, ale nesmíš to vzdávat.
Třeba se někde vypracuješ. Ale rozhodně nezůstávej na brigádách - hledej slušnou plnohodnotnou práci.
Třeba tam pak potkáš i nové kamarády/lásku. Ale ber to postupně. Celý život máš před sebou - jsi na startu, tak se neboj, že by ti cokoli uteklo. Ale pokud rezignuješ, budeš brát brigošky za směšný peníz, žít s alkoholikem a sama začneš popíjet, tak to je přímá cesta do záhuby. -
9.6.2017 16:07
Hledej v sobě sílu a motivaci a zamysli se nad sebou.
Do maturity jsi měla cestičku vyšlapanou, rodiče tě podporovali, neměla jsi předpokládám žádné větší povinnosti a vlastně jsi se životem "vezla"
Teď je to na tobě! -
9.6.2017 13:38Tak proč s tím něco neuděláš? Anebo se seber a odjeď někam do zahraničí na rok a poznávej svět. Utřídíš si myšlenky a získáš sílu začít znova. Utápět se v sebelítosti ti fakt nepomůže.
-
9.6.2017 21:36
Já bych ti doporučila psychologa,tady ti nikdo nepomuže.Musíš začít sama u sebe...
-
9.6.2017 22:07
Bud budeš takhle dál přežívat ve 40 si uvědomíš, jak ti život proklouzl...nebo něco změn. Najdi si lepší práci ve větším městě, přestěhuj se, rozejdi se s přítelem. Je to těžký, ale chce to změnu. Nebo alespon tu práci. Prostě hledej, něco lepšího se najde, poznáš nové lidi, možná i nového partnera...
-
9.6.2017 20:26Pokud mas dobrou znalost anglictiny tak jed do zahranici za prai.ja treba mam jen stredni skolu bez maturity v anglictine si nekdy pripadam jak zacatecnik pracovala jsem v nekolika skladech.mela jsem pritele ten me pak odkopl a sla jsem bydlet k segre a jejimu priteli ale bylo mi blby jim delat krena tak jsem se rozhodla postavit se na vlastni nohy a hledala a hledala nejakou praci.a nasla odletela jsem do Recka chvili jsem pracovala jako barmanka pak si nasla i pritele a ted ovladam i rectinu s pritelem jsem prez rok a pul ma svuj podnik a ja mu vypomaham.tak si myslim zkus se postavit na nohy s alkoholikem se rozejdi taky jsem to zazila chlapa alkoholika mas cely zivot pred sebou a jiste na tebe ceka tvoje vysnena prace jen se nesmys vzdat.Hodne stesti
-
10.6.2017 8:21Kdyz nejdi spokojena se svym zivotem tak ho vem do vlastnich rukou a udelej raznou zmenu. Pritele bych pustila k vode...s nim stastna nejsi. Zkusila bych treba dalkove zase zkozsku na VS. Urcite bych nezustala ve stejne praci ktera te nebavi. Proste te td nic nedela stastnou ale jefina Ty to muzes ovluvnit a zmenit a zase tsk tezke to neni. Popremyslej co by te bavilo. Zivot neni vzdy jen prochazka ruzovou zahradou. A vzit si zivot je sobecke a slabe.....udelej radikalni zmenu abys nadla opet vnitrni klid a stesti. Je jasne ze takto to zustat nemuze. Klidne vyhledej i psychloga...a co rodice? Promluvit si s mamkou a poresit to s ni? Mas v nich oporu? Zacatek neni jednoduchy...kazdy se musime postavit na vlastni nohy. Co se tyce financi? Tak to mi trvalo dlouho nez jsem vubec mohla si neco malo dovolit....ale byla to motivace s tim neco delat. Drz se a vzchop se.
