Chci vydat knihu

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

• 

  Anonymní uživatelka #6959712.2.2013 11:56

  a napsat ji chceš proč? Jestli se z toho chceš vypsat, tak to udělej, dej na net nebo si to nechej v šuplíku a budeš z toho mít sama pro sebe dobrý pocit. Bylo by zajímavé si to po nějakém čase pročíst a udělat si z toho sama pro sebe závěr. Sama si za posledních prá let píšu něco jako deník, zatím je to jen pro mě, možná to bude jednou pro mé děti, aby některé věci pochopili. Pro mě soobně to má význam veliký, pro mé nejbližší okolíby to mohlo být zajímavé, pro psychologa by to mohl být dobrý rozbor osobnosti a mých kroků a činů, ale pro cizí lidi už to asi takový význam nemá.

  6 komentářů Nahlásit Hodnocení: 3

  +-
• 

  zuzka197314.2.2013 11:05

  Ahoj... zkus napřed blog... pokud bude mít tvoje psaní úspěch, zkus třeba vydání vlastním nákladem, např. nakladatelství Nová Forma apod. Několik mých přátel už to udělalo a někteří se slušně uchytili, jiní zase jen takatak... Jde hlavně o vhodné zaměření se na určitou cílovou skupinu nebo potom naopak - něco neutrálního. Já se zatím neodvážila, publikuju raději zatím jen na webu, odrazuje mne cena samostatného nákladu...
  Navíc to není jen tak... musíš myslet na to, že bez kvalitní korektury ti to nikdo nevydá, navíc to chce potom i cílenou reklamu, odkazy... Kamarádovi trvalo dost dlouho, než se uchytil, ale jeho styl je hodně originální, takže jemu se to nakonec povedlo... Před cca dvěma roky jsme vydali s partičkou kamarádů sborník poezie, naštěstí se také dobře vyprodal, ale tam hrálo roli to, že tam bylo více autorů, tím pádm více různých stylů a tak trochu jsme mysleli i na jiné věci, takže část z výdělku šel na sos dětské vesničky, a tento údaj na obálce také dost pomohl s podejem.
  Zkus napřed teba i nějaký literární web... to mně v začátku hodně pomohlo... naučí tě tam nejen přemýšlet nad tím co a jak napsat, ale i poznáš podle reakcí čtenářů, jestli to má smysl nebo ne... já chodila na Pištepovídky.cz Je tam někdy kritika drsná, ale zase to člověka prověří, jestli to myslí vážně, nebo jen tak...
  Deníková forma je docela oblíbená, ale je toho na podobné téma, které nastiňuješ ty, už kvanta... Docela dobře si vedou povídkové sborníky, ale zase k tomu tvému námětu se to zrovna moc nehodí... Já mám na webu největší ohlas na povídky a na poezii. Romány čte jen hrstka lidí, ale zato chodí pravidelně... Je to v dnešní době těžké, ještě bych uvažovala o elektronické knize, ale osobně je nečtu, nebaví mě to... papír je papír...
  A jak už tu padlo: zkus kus napsat... pak to nech na čas ležet... pakk si to přečti, ale snaž se to čís, jako bys to nepsala ty, ale někdo jiný. Pak si odpověz na otázky: četla bych to? Koupila bych si tu knihu? Působí to přirozeně plynule? Má to logickou, dějovou i časovou návaznost? Je tam dost popisnosti ať u postav, děje, místa, myšlenek... a netříští se to? Je vhodně upraven poměr dialogů a sttatické čási textu? A plno jiných otázek, při čemž stále dávej pozor, abys to posuzovala jako text druhé osoby, ne svůj... Já si taky před prvním románem myslela, že jen sednu a budu psát... ale čtenáři a kritici na litwebu mne dokonale hned na začátku dali pěknou sprchu... Do té doby to četli jen mí nejbližší... Chyba - to nedělej... kamaádi, rodina a blízcí ejsou vhodní kritici, oni ti totiž pochválí vše... Já tehdy zatnula zuby a dala na rady těch nejostřejších, kteří rozcupovali kolikát větu po větě... ač jejich slova bolela a pálila, oni to mysleli paradoxně nejlíp a bylo to brzo znát... čtenářů začalo přibývat a kladných ohlasů také... Když vezmu do ruky první verzi mojí prvotiny, musím se sama s zpětně smát...
  Hodně štěstí

  Toto je správná odpověď 2 komentářů Nahlásit Hodnocení: 0

  +-