Čím zaměstnat hlavu, abych nemyslela na zlé věci ohledně miminka?
Děvčata jsem těhotná a od samého začátku mám jen strach! Je to asi normální stav, ale chtěla bych nějak hlavu zaměstnat a nemyslet zle, ze začátku jsem měla strach zda se miminko udrží a tak jsem z každého píchnutí a nepohody byla mimo! Už jsem o jedno miminečko přišla a od začátku jsem to tušila že to příjde jen to přišlo později 12 týden! Pak byl chvíli klid po prvním screeningu kdy bylo miminko zdravé a čilučké, jenže kolem 20 týdne mi začal vodnatý výtok kdy jsem měla strach zda se nejedná o plodovou vodu, vše bylo v pořádku! A zase jsem byla tak nějak klidná, ale teď už mi zbývá 7 týdnů do porodu a zase mi do hlavy lezou hlouposti! Nedávno jsem tu četla jak mamince zemřelo narozené miminko a já úplně šílím, nevím co bych dělala jsem mladá já i malý jsme naprosto v pořádku až na pár drobností mě nijak ani nic netrápí, ale člověk i když se těmto věcem co dokážou rozhodit vyhýbá tak stejně na to někde narazí nebo mu to nějaký dobrák klidně i řekne co vše se může stát.. a já to nechci prostě vědět! Už bych nejraději měla miminko u sebe i když je mi jasné že strach nepomine ale menší úlevu to určitě přinese! Tak se ptám jak se takovými věcmi nezabývat, jak nepřemýšlet tak blbě a jen a jen si užívat bříška, kopanečků a poslední týdny bez hloupých myšlenek?! Jsem doma na neschopence celé dny sama nikoho tu nemám přítel dlouho pracuje..
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
3.2.2015 19:50
A co vůbec nepřemýšlet nad těhotenstvím, co nějaký koníček, co můžeš dělat v klidu. Ruční práce, něco u čeho si vyčistíš hlavu. Nebo nějaké seriály, filmy, knihy... Přeci jen, když máš strach, tak je možné, že i když budeš myšlenkama u miminka u příjemných věcí, tak zase sklouzneš k těm nepříjemným. Zkus relaxovat, užij si poslední chvíle, které máš jen pro sebe. Těch pár týdnů uteče ani nebudeš vědět jak. Já se třeba většinu času v těhotenství o mimčo nebála, ale to bylo tím, že jsem do poslední chvíle chodila do práce a těch pár týdnů před porodem jsem teprve chystala pokoj a výbavičku Zato na mě ta hrůza přišla s narozením a dovezením miminka domů, to jsem si pořídila několik monitorů dechu, miminko nesmělo spát jinde než v postýlce apod. Každý máme něco. Musíš věřit, že to všechno bude dobré
-
3.2.2015 19:42
Ahoj, co zaměstnat hlavu tím, že budeš připravovat výbavičku pro mimčo?A co třeba vybírat nábytek do pokojíku...nebo si vem knížku a čti mu/jí nahlas, sice se to může zdát jako bláznivý nápad, ale zklidníš se ty a mimčo to bude brát tak, že na něj mluvíš, hladíš si bříšku a je jedno že mu čteš sport, recepty nebo vtipy
-
3.2.2015 20:08
Kdykoli tě přepadne taková myšlenka, tak si ji okamžitě vyvrať, nedovol jí, aby tě rozhodila, řekni si nahlas, že prostě věříš, že všechno dobře dopadne, že pohod bude pohodový a miminko se narodí zdravé a že spolu budete moc šťastní vše bude ok atd. Opakuj to tak dlouho, dokud tomu sama neuvěříš. Pak samozřejmě pomůžou nějaké koníčky - zkus třeba miminku něco uplést, nějaký obleček nebo hračku, čti, koukej na hezké filmy, na pohádky, a můžeš třeba miminku i zpívat a povídat si s ním- nemysli si, že to nevnímá. Je už velké, vnímá stejně jako až se narodí, akorát je v bříšku. Za chvilku ho budeš držet v náručí a vše bude ok!
-
3.2.2015 21:23
Já ti tímto asi nepomohu. Ale i tak to sem napíši. Jsem v polovině 4.měsíce. Ale když jsme se snažili urputně o miminko, tak 1.měsíc jsem si říkala a smála se, že kdyby to tak věděla moje šéfová nikam na dovču mě nepustí dala mi volno přesně na plodné dny. my na tom leželi téměř od rána do večera - bohužel se nepovedlo. a já začala být malinko nervozní, ale tady na tomhle šikovném ženském portále jsem četla, že se snažili x měsíců někdy roků. Tak jsem to řešila 2.měsíc a zase nic.... a tak člověk i přesto, že jde o teprve tak kraťoučkou dobu začně si říkat co když jsme to měli udělat dříve a neodkládat to - třeba by se to povedlo hned a dříve.....trochu jsem si dávala vinu. a 3 měsíc jsem to totálně pustila s hlavy vykašlala jsem se na to. Koupila jsem si dámské vložky v akci, přihlásila jsem se na cvičení na jógu začala jsem aktivněji chodit do knihovny více číst, objednala jsem si předplatné časopisu, začala jezdit na kole. Dokonce jsem se zabývala zdravou výživou, koupila si nespočet vitamínu na početí dokonce čaj. SVĚTE DIV SE asi týden po tom jsem to 2.den nedostala -před tím jsem to měla i bez HA přesné na den - 3. den se mi na testu objevili 2silné čárky - totálně jsem to nečekala a absolutně mě to překvapilo a tak trochu i narušilo plány. Permanentka na cvičení téměř 1000Kč propadla, čaj na podporu početí včetně vitamínů téměř neotevřeny a zdravá strava tentam. Z TOHO PLYNE PONAUČENÍ KDYŽ HODNĚ NA NĚCO MYSLÍŠ Ať UŽ JE TO POČETÍ, NEBO STRACH ZE ZDRAVÉHO DONOŠENÍ MIMISKA, NEBO TĚ TO SERE V PRÁCI A UŽ NEVÍŠ KUDY KAM - NAJDI SI HOOOODNĚ KONÍČKŮ A ZÁBAV, KTERÉ TI VYPLNÍ TO MÁLO VOLNÉHO ČASU - a nemysli si, že strach z toho jak bude pokračovat těhotenství nemám. Ba naopak - když se to povedlo tak jsem za 14 dní běžela na gyndu pro potvrzení, že se těhu uhnízdilo tam kde mělo (kamarádka měla mimoděložko) , teď jsem přešla nejrizikovější období do 3 měsíce. A teď zase mám pocit, že mi je na zvracení a že necítím ti divné bublinky, které jsem už pomalu cítila ještě že příští týden kontrola ten měsíc čekání je šílený. PS: sice jsem se rozepsala, ale hormony jsou hormony. Možná se ve mně projevuje mateřský pud a pocit dát rady. A neboj se jsi dál než já už jen 7 týdnů A až porodíme budeš se takto bát ještě mnohem víc jak ho vychovat, tak aby to bylo dobře, kam ho dát do školy, jak se s ním učit - vidím v tom všem, ale SMYSL ŽIVOTA ty ne? Tak klíííííd......vše bude super kočko. Vždycky si říkám jsem silná jako silnice - jo a já plánuji ještě tak 3 měsíce do práce, jo? Jen tak mě s Viktorkou v bříšku něco nebo někdo nepoloží.
-
4.2.2015 7:17
Jsem na tom úplně stejně...včetně potratu i průběhu druhého těhotenství - respektive mých pocitů během něho. Obávám se, že strachu o naše malé se nezbavíme už nikdy. Příspěvek od maminky, jejíž miminko zemřelo , jsem četla a zasáhl mě úplně stejně jako Tebe (termín mám za šest týdnů). Mně v tomhle trochu pomáhá uvědomit si, že jsou věci, které prostě nemůžeme mít pod kontrolou a že se nelze pořád jen bát...ano, děti se potrácejí, novorozenecká úmrtnost existuje a rodí se i nemocné děti - dítě ale může onemocnět i v průběhu života, může se stát něco jiného hrozného - ale takhle nelze uvažovat. Pokud bys tímto způsobem přemýšlela nad vším , co se Ti v životě přihodí, tak nevylezeš z domu a - zblázníš se z toho. Život je do určité míry risk a s tím se nedá než smířit, jistoty ani záruky neexistují. My můžem dělat jen to nejlepší , co je v našich silách - nic míň, ale nic víc. Pamatuj, že valná většina dětí se rodí v pořádku a zdravých. Přeju (nám oběma) šťastné vykročení k mateřství a co nejméně strachu .
-
4.2.2015 17:44
Užívej si poslední týdny stavu 2v1, stavu kdy máš mimčo u sebe, poskytuješ mu 100% nonstop all inclusive péči a zároveň můžeš dělat co tě napadne..Choď ven s přáteli, užívej si kultury, nákupů, prostě všeho co tě baví..Třeba dlouhá sprcha nebo návštěva manikůry už po narození dítěte nebude tak snadná. A bát už se nikdy nepřestaneš, neboj