Jak proti diskriminaci v práci
Ahoj děvčata,prosím poraďte.Vpráci to odjakživa nemám jednoduché,vždycky mně všude nemají rádi protože jsem málomluvná,působím nafoukaně,není semnou sranda a vypadám strašně důležitě.Já to na těch lidech cítím že mně tam nechtějí,jsem s toho smutná ani nevím jestli se jedná o diskriminaci ale nevím co s tím.Jeden si zemně pořád dělá srandu,druhá mně pomlouvá a poštvává proti mně brigádnice,nikdo se tam semnou nebaví,a jestli jo tak neupřimně aby se neřeklo.Přitom sem normální hodná holka co jen toho moc nenamluví.Odcházet odtama nechci,jeto všude stejné a dneska se práce hledá celkem těžce,a s touhle prací jsem zatím spokojená až na ten kolektiv no.Tak nevím,poradte co mám dělat prosím....moc děkuju za odpovědi
Holky moc vám děkuju,máte v mnohém pravdu.Nikdy by mně nenapadlo že budu někdy něco takového řešit,vždycky sem si myslela že jsem v pohodě ale jak vydím né pro ostatní,a vydím že vycházet ve společnosti je pro spokojený život důležité.A tak na sobě zkusím zapracovat a být trochu usmněvavější a otevřenější-a snad ta komunikace přijde a stanu se prostě oblíbená
ještě jednou děkuji a mnějte se krásně
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
14.6.2010 21:25
Jo kolektiv si nevyberes, vsude jsou nejaky kreténi,taky mi v práci serou asi uz tim,ze jsem s nima 5 let,ale zase jsou chvíle kdy jsme supr kolektiv,ale lidi se meni jednou je to takový pak zase makový...je fakt,ze ale já jsem opak tebe co píšeš...takze jsem vzdycky vsude zapadla...vnucovat se nemá cenu a kdyz te bude chtit nekdo poznat blíž a zjistit jaká opravdu si,tak to udelá..takhle si o nich akorat muzes myslet....a rikat si,hlavne ze máš práci.
-
14.6.2010 21:27Když to je těžký no
Diskriminace to teda není, prostě jsi nezapadla do kolektivu, asi jsi jim nesympatická no. Mě napadá jen zkusit nějak pozvolna zapadnout do kolektivu - třeba v mé bývalé práci holky sem tam nosily nějaký mňamky napečený, ale aby to zas nevypadalo jako podlejzání. Zkus se přečíst třeba nějakou knihu o asertivitě - naučí tě to vycházet s lidmi a přitom si je nemusíš pouštět moc k tělu. Těžko takhle říct, když nevím přesně, v čem spočívá tvůj problém. Ideálně si najmout nějaký komparz jako kolegy a aby ti řekli, co je na tobě tak nepříjemného 
Můžu se zeptat, odkud jsi? -
14.6.2010 21:33Ahoj Anonymní uživatelko, celkem chápu, jak ti asi je. To, že s tebou nikdo nechce mluvit, je divné. Proč působíš důležitě? Není to třeba jen Tvoje maska, aby Tě právě nikdo raději neobtěžoval...že máš sama strach z bližší konverzace..? Možná si to ani neuvědomuješ...je to třeba jen podvědomá obrana, kryt, který dáváš světu k nahlédnutí, byť taková nejsi..a věřím, že nejsi..
Na druhou stranu, nemáme odsuzovat lidi, když je neznáme..a jestli není nikdo ve tvém okolí (čemuž se mi nechce věřit), kdo by stál o bližší seznámení nebo jen normální rozhovor..pak jsou to studení čumáci. Zkoušela jsi někdy navázat nějaký přátelský rozhovor..? Třeba o tom, co o víkendu...o tom, že té práce je fakt hodně, že se na to někdy patří vykašlat...společně si zanadávat..(to pomáhá hodně, to mi věř!!! Není nic lepšího, než když si v kolektivu pěkně za tepla dohromady "postěžujem"..vůbec pátky jsou na to nejlepší, kdy už všem docela dost "hrabe"..) Taky občas neškodí, když se pracovní kolektiv přesune do "nepracovního" prostředí..taková hospůdka je ideální..tam se lámou ledy nejlíp a můžeme kolegu či kolegyni poznat z jiné stránky a třeba budete navzájem překvapeni..... Zkus se občas lehce zapojit do nějaké konverzace, odlehčit situaci vtípkem...ne přes koleno, natvrdo..ale sem tam něco do placu..nevím sice, co máš za práci...ale na tohle, si myslím, vždycky prostor najít jde..
U nás v práci je kolektiv skoro 20 ženských...a je to občas hodně náročné, vím o čem mluvím..a pro některé to je obvzlášť těžké..ale žádný slušný člověk vědomě ubližovat nechce..že občas pomluví, nebo prohodí nějaké "trapné" slovo..to se stane..zkus se nad tím povznést a naopak si ještě přisadit, udělat legraci sama ze sebe..i tím můžeš překvapit a naopak třeba zvýšit upřímný zájem o svou osobu..přeju ti hodně štěstí v prolomování ledů v pracovním kolektivu, držím palec..a klidně napiš, jak jsi dopadla..
PS: z toho, co si z Tebe dělá legraci...tak přesně tomu bych odpovídala ve stejném duchu (a dá se to naučit..jen se nenech zastrašit)..určitě i ty víš, jakou může mít slabost..a občas není špatné mu ji připomenout nebo nežádoucí vtip uzemnit otevřenou odpovědí..
-
15.6.2010 8:37Mám dost podobnou povahu. Jsem hodně nemluvná a tichá. Nepotřebuju se s nikým vykecávat, prostě si dělám svoje a vypadá to, že na ostatní kašlu. Jsem hodně nesmělá, ale na lidi působím, že jsem nafoukaná. Vím to, už hodně lidí, se kterými jsem se pak sblížila, mi to posléze potvrdilo, že jsem tak na ně zezačátku působila. Taky mě to dost štve, že do žádného kolektivu moc nezapadnu. Teď mám ale práci, kde jsme na pobočce jenom dvě a moje kolegyně je úplně stejná. Tiše si celý den pracujeme každá ve svém kanclu, jdem spolu na oběd, tam trochu povykládáme, probereme organizační záležitosti a jsem obě spokojené. Takže ideální, je mi jasné, že jsem měla štěstí. Pokud ale nemůžeš nebo nechceš svou práci změnit, pak bych se být tebou na ostatní v práci vyprdla, prostě si jich nevšímej. Dělej si svou práci, ty znáš svou cenu a kdo bude za to stát, ten si k tobě cestu najde. I s touto naší povahou je možné najít si hodně kvalitních přátel, díky kterým pak budou ústrky ostatních snesitelnější.
-
14.6.2010 21:51Tak já mám úplně stejný problém, do práce sice ještě nechodím, ale všude jinde... Prostě málo mluvím, už ve škole se mi smáli
Taky jsem pak prý vypadala nafoukaně. Když už se mnou někdo začne mluvit, tak je to v pohodě, ale když se nikdo takový nenajde, tak je to těžké To asi fakt těžko radit, jen tak ze dne na den se nezměníme. Já se snažím postupně na sobě pracovat, chodit do společnosti... -
15.6.2010 15:15
skus sa zamysliet nad sebou...nad tym co vyžaruješ..ked su vsetci mimo a ty jedina si ok, neviem ci ej to spravny postoj. Ked sa budes viac usmievat a zaujimat sa prirodzene o ludi okolo seba, uvidis ze sa postoj okolia zmeni. Drzim palce!! ludia maju radsej usmiatych ludi a nie "bručonov"...jednoducho povedane, zijes v ludskej spolocnosti, tak sa musis aj ty trosku prispobovat okoliu a nie len zit s tym, ze nic nehovoris a preto nikomu neublizujes. Skus byt otvorenejsia a uvidis, ze budes stastnejsia.
