Je špatně, že mám malou pořád u sebe???
Co si myslíte o tom mít u sebe pořád své dítě? Malé je měsíc a mám ji u sebe 90% času. Nosím ji v náruči, spinká mi na klíně nebo na břiše a dokonce spolu spíme v posteli. V postýlce vydrží spát sama tak patnáct až dvacet minut maximálně. Už jsem začala poslouchat, že je to špatně, že si mě malá uzurpuje a že bude na mě závislá. Co je na tom pravdy? Nechci ji nechávat vyřvat. Radši si ji vezmu k sobě, aby byla v klidu. Co s tím, když to pořád poslouchám? Nevím jestli mají pravdu a tak se zatím nebráním, ale malou mám stále u sebe.
- 08.10.2015 19:49:01 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
7.10.2015 20:10
africke zeny (v zemich 3. sveta) porodi, navazou dite do satku a maji ho u sebe 100% casu, "koji" i 100x denne, protoze nemaji dudliky a nejake vyrvani je neco naprosto nesmyslneho a neprirozeneho. a urcite neni 100% africkych deti rozmazlenych. to my, moderni zeny, opovrhujeme prirodou, davame UM a kase, aby dite spalo, vozime v kocarkach, davame dudliky. tak to vnimam ja. ja se dceri taky "podrizovala", prvni 3 mesice pres den taky spala jen na mne, pak z toho vyrostala, zacala spat sama v postylce nebo kocarku. spala jsem s ni v posteli, pak se dcera sama odkulila na "balkon" (postylka bez bocnice prirazena k posteli). ted ma 15 m, je spolecenska, nepotrebuje maminku za zadkem, protoze vi, ze ja tu pro ni vzdycky jsem. a jak se vyporadat s ostatnima: je to tvoje dite, ty jsi za nej zodpovedna, ty se budes potykat s tim, pokud bude mit frustraci z nedstatku kontaktu s mamou, ci pokud bude rozmazlene, tak at si trhnou
-
7.10.2015 18:56
"Nechat dítko vyřvat" - to byla kapitální hloupost, kterou za totaliy vštěpovali našim maminkám v porodnicích .
Nedávno jsem četla příspěvek od jedné maminky adopčátka - dítko bylo takto "vychované" - vyřvané z kojeňáku, maminka s ním musela nějakou dobu docházet na rehabilitace, neboť miminko bylo od křiku ztuhlé a z důvodu citové deprivace také opožděné....
Myslím, že láskou dítě nezkazíš, tím méně měsíční miminko, které má zatím pořádně vyvinutý jediný smysl, a to hmat . -
7.10.2015 17:08
Já ti nevím... možná si zaděláváš na problém, možná ne. Ale když cítíš, že je to správně mít malou 90 procent času u sebe, tak si do toho nenech od nikoho kecat. Prostě to dělej, jak to cítíš. Já malýho nechávala spát v korbičce, na sobě jen zřídka a taky jsem ho moc nechovala, pač mě bolej záda. A teď z něj mám mamánka, kterej si mě radši drží, abych mu nezdrhla. Dobře mi tak asi víc záleží na tom, abys nebyla s malou pořád jen ty sama, ale třeba i tatínek, babičky. Prostě aby se nefixovala jen na maminku, jako to udělal náš filip
-
7.10.2015 18:08
Měsíční dítě a chce si vás uzurpovat? A určitě to dělá úmyslně ne? Blbost! Řiďte se podle vlastních pocitů. Určitě ji necháváte i aby si ji užil i tatínek a ostatní ne? Malý mi spal v náručí ještě když mu bylo 5 měsíců. Užívala jsem si to. Vždy se tak pěkně stulil a mě bylo příjemné cítit jeho přítomnost. Dnes je mu 2 a čtvrt a vůbec to není žádný mamánek. Spí ve své posteli, když něco dělám vydrží sám, sám se zabaví, sám si poradí. To ale neznamená že se nepřijde potulit.
-
7.10.2015 20:18
A je špatně, že je malé dítě na mámě závislé? Copak my na dětech nejsme? Nos, koj, spi s ní, nedávej ji z ruky, dělej vše, jak to cítíš. Intuitivně a jak je to Tobě a maličké příjemné. Do puberty s Tebou v posteli spát nebude a to, že s ní teď trávíš tolik času neznamená, že nebude jednou samostatná a sama si s ničím neporadí. Ignorovala bych hlasy z okolí, jsou to zastaralé a zažité fráze.
-
7.10.2015 16:32
Ahoj take jsem stale s malym, spinka s nama a vyrvat ho nenechavam na to nemam to srdce... Porad se mazlime chovame, spinka se mnou u prsu Take jsem si vyslechla spoustu nazoru jak bude rozmazleny a ze pak nic neudelam, je mu pul roku a je hodny rad se teda chova ale i sam vydrzi si hrat tak nemame zadny problem a rozmazleny se mi nezda a stihame normalne vsechno a jeste mam cas pro sebe Naopak ted jak uz rozeznava lidi tak si me vyhleda a citim ze je mezi nama krasny vztah... Ja bych se na reci jinych vykaslala, delej to jak ti to vyhovuje jak to citis ty! I kdyby byla mala rozmazlena tak stejne se o ni budes starat ty tak ostatnim po tom mize byt houby no ne?
-
8.10.2015 9:56
Mám 3 děti (5-11 let), už před 1. dítětem jsem měla možnost seznámit se s "kontaktním rodičovstvím", i když tehdy jsem se ještě nesetkala s tímto názvem, -s nošením v šátku, společném spaní..,.a praktikovala jsem to u všech dětí. Zastávám názor, že kontaktem dítě rozhodně nerozmazlíš, naopak, rozmazlíš ho tím, že mu kontaktu budeš dávat velmi málo a budeš ho chtít nahradit materiálními požitky-začíná to různými vibračními lehátky, interaktivními hračkami a pokračuje to dál a dál.. Máš ještě malé miminko, sotva se narodilo, u tebe v bříšku neznalo nic, jen být neustále s tebou. Někde jsem četla, že aby naše děti dospěly do fáze jako např. kůň nebo jiné podobné zvíře, které se po porodu okamžitě postaví na vlastní nohy, muselo by těhotenství trvat přinejmenším 2* déle, než trvá, takže nejméně po tu dobu-postupné adaptace- má na co nejčastější kontakt určité plné právo, ba to dokonce od přírody (právem) očekává, Když tomu tak není, tak se takové děti silně fixují na něco - většinou nějaký předmět nebo situaci (patří sem třeba bouchání hlavou o postýlku, či zeď´), která jim pocit bezpečí rodičovské náruče, nahrazuje a pozdější kontakt často i odmítají, protože už neví, že je to, co jim chybělo...Každopádně, to, co děláš je naprosto přirozené. Postupně, jak začne dítě víc a víc objevovat okolní svět a zajímat se o něj, bude samostatnější a samostatnější (ale stále bude mít potřebu se kdykoli k tobě vrátit). jenže opět -každé dítě je úplně jiné a má jinou potřebu kontaktu, (prožívá jiné okolnosti třeba v případě sourozenců, než jeho bráška, či sestřička, a dítě sousedky třeba už na potřebu kontaktu mohlo dávno rezignovat, proto se na první pohled může jevit tak samostatně - zvolilo si nějaký ten náhradní způsob přinášející bezpečí-ten potřebujeme prostě všichni - takové děti jsou údajně náchylnější i k různým závislostem-návykovým látkám- v dospělosti), takže nelze srovnávat a říkat si-asi dělám chybu.
-
7.10.2015 19:09
Nedá mi to komentovat. Udělej to tak jak cítíš sama. Dle me miminko rotmazlit láskou nejde. Je na tobě závislé a je to přirozené, že tě potřebuje. Mému synovi je 5 roků a kdyby to šlo tak ho tahám do teď 😁... Nosila jsem ho v babyvaku a normálně na rukách častěji jak v kočáru. Nikdy jsem ho nenechala vyřvat, spí s námi do ted někdy taky. Povahově je velmi otevřený, společenský, je "živý", ale tak zdrave. Je myslím dobre vychovaný a okolí říká jakbje chytrý, samotného me velmi překvapuje jak je bystrý a rozumný. Rozmazleny není, nikdy si nic nvyrvaval ze neco chce, myslím hlavně na veřejnosti. Doma neříkám, ze se nám neco takové nestane. Ale myslím, že nemá to na dítě určitě dopad, spíše naopak dítě se cítí sebejisteji a má důvěru v tento svět. To je jen můj názor, nebudu brat někomu jiny názor, ale tak to cítím já 😉.. Jo a dítě jsem z ruky nedala do 6 měsíců a to v 6 měsících bylo nucené jsem musela na masáž tak jsem ho musela dat na hlídání.
-
7.10.2015 16:39
Ahojky já si myslím že je to tvoje věc já maličkou tahala 3 měcíce v rukách..Také semnou spávala v postely ted už se snažím aby spinkala v postýlce máme 8 a půl měsíce u sebe ji mám jen když ji něco trápí tak abych k ní nevstávala v noci 100x nenechávala jsem ju plakat aby si neuřvala kýlu i když mi všeci trvdili že pak se jí nezbavím..Ale já na to prděla můj čas,moje dítě,můj život moje věc
-
7.10.2015 17:03
Ahoj, mému dítku je 17měsíců a spí taky se mnou a učení na vlastní postýlku plánuji než půjde do školky a bude se mu to dát i trochu vysvětlit. Jinak jsem s ním taky furt, sice teď už tolik nenosím (i když musím, ještě nechodí) ale jinak jsme furt spolu, domácí práce děláme spolu, koupeme se spolu, i na záchod chodí se mnou - nebo nechávám otevřeno, jinak by nejspíš rozmlátil dveře . Hlídat nechávám jen mojí maminku a to velice zřídka, jen když potřebuji k zubaři nebo doktoru, kam nemůže se mnou. Ať si myslí kdo chce co chce, vychovávám dítko já. Ani jsem moc řeči proti neslyšela, většinou je hned utnu a lidi si zvykli, že mi do toho nemají co mluvit
-
8.10.2015 9:17
malej se mnou spával v posteli, kojil se dle svých potřeb, byl hodně času v náručí a přes to všechno se nebál nikoho cizího, šel za kýmkoliv do náruče a to bez jakéhokoliv řevu - věděl, že tu svoji jistotu-maminku, má a že může za ní kdykoliv jít. žádné vyřvání sem nechtěla.
ano, je to jaké si to naučíš, takové to máš - se mnou třeba na WC nejde, ale s tátou, který si ho naučil (z obavy o telefony, aby mu malej s nima nehospodařil), tam chodit chce.
ale měsíční dítě kontaktem nerozmazlíš - 9 měsíců bylo v bříšku, slyšelo maminčino srdíčko, tak proč ho najednou šupnout někam daleko - navíc miminku se postupně teprve zlepšuje zrak a dost dlouhou dobu vidí jen na vzdálenost půl metru ! co má pak z toho, že je někde na hrací dece, v sedačce,...ono chce mámu a být s ní. jen ta je jeho jistota, jen tu důvěrně zná. a pokud ji bude mít, nemusí být nutně pro něj kontakt s kýmkoliv cizím stresující - bude mtí svoji jistotu a ví, že si pro něj přijde. -
7.10.2015 22:55
no na peknou zavislost si budujes malou.Ja jsem malou od mamina ucila samostatnosti,to neznamena,ze jsem malou od sebe odstrkavala,ale vedela jsem ze to bude dobre hlavne pro ni,ne pro me,proto jsme nikdy neresili nejaky plac kdyz nekde lezela a ja stihla vse v domacnosti,takze mit dite proveseny cely dny na sobe mi prijde hrozny uz pro to dite,pak to budes resit a bude to pro nej 100% horsi nez to ho od zacatku ucit byt i kus vedle od mámy.Proto i ty satky kdy dite visi na matce cely dny mi neprijde v poradku.Ale kazdeho vec,kazdy at dela co mu vyhovuje,za vse si neseme nasledky samy.