Matka
ahojky.
jak mam vysvetlit svoji matce, aby se mi prestala plest do zivota? jsem na vysoke skole, ale prakticky dojizdim. mam problemy s pritelem (chci se s nim rozejit), jenze moje matka mi do toho porad keca, ze toho budu litovat a ze by mel nekdo rozbit drzku.. a ja nevim co jeste.
jak ji to mam vysvetlit? ptala se me kdy k nemu pojedu a kdy prijede k nam. tak jsem ji to rekla narovinu, ze nam to neklape. a od te doby je to porad dokolecka. a kdyz ji reknu at se do toho neplete, jeste se to zhorsi a zacne me napadat pro dalsi veci. co s tim? (
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
15.5.2010 22:33
Souhlasim, že ji nemusíš nic vysvětlovat, obhajovat se a podobně. Dokonce ji nemusíš říkat vůbec nic, ale prudit tě bude vždycky dokud u ní budeš bydlet. Možná to bude do jisté míry dělat i potom, ale bude ti líp když budeš bydlet sama. Zatím si od ní zkus držet trochu odstup. Držím pěsti, ať to nějak vydržíš.
-
16.5.2010 20:18
Prošla jsem si něčím podobným asi před 10 lety, když jsem se chtěla rozejít s bývalým a začala chodit s mým současným manželem. Mamka se zastávala bývalého, manžel jí moc neseděl a já nakonec ze strachu z jejích výčitek sice žila s manželem, ale bývalý mě přes ní začal psychicky vydírat, pronásledovat apod. Po dvou letech jsem se teprve zmohla na odpor a mezi tím málem zničila náš vztah s manželem i mými rodiči. Dneska je všechno v pohodě, s mamkou jsme to probraly a od té doby mám tu nej mámu na světě a manžel byl skvělý v tom, že se na mě nezlobí, má mě rád a nakonec už jsme spolu těch 10 let a máme dvě děti, klape nám to. Nenech si do toho vůbec mluvit. Je to čistě tvoje věc, když se ptá, řekni jí, že je to tvůj život, vztah vám nefunguje a jestli tě má ráda jako dceru, pak jí především záleží na tom, aby jsi ty byla šťastná a spokojená. Víc se s ní o tom nebav a zařiď se po svém. Já chybu udělala, že jsem byla srab!!!
-
15.5.2010 20:35
No, nevím, jestli to vydržíš, ale zkus jí na to jen kývat anebo krčit rameny a prostě i jinými způsoby jí dát najevo, že ji sice vyslechneš, ale že si to uděláš podle sebe. Nehádej se s ní, nic jí nevysvětluj, neříkej jí ani dopředu, co uděláš ani co tě k tomu vede, řekni jí vždycky až co se stalo nebo co jsi udělala a třeba stručný vysvětlení ("rozešli jsme se, nerozuměli jsme si" a nic víc). Neobhajuj se, nehádej se s ní, to jí dává prostor k tomu, aby tě přesvědčovala a jinak ovlivňovala.
-
16.5.2010 20:18
Prošla jsem si něčím podobným asi před 10 lety, když jsem se chtěla rozejít s bývalým a začala chodit s mým současným manželem. Mamka se zastávala bývalého, manžel jí moc neseděl a já nakonec ze strachu z jejích výčitek sice žila s manželem, ale bývalý mě přes ní začal psychicky vydírat, pronásledovat apod. Po dvou letech jsem se teprve zmohla na odpor a mezi tím málem zničila náš vztah s manželem i mými rodiči. Dneska je všechno v pohodě, s mamkou jsme to probraly a od té doby mám tu nej mámu na světě a manžel byl skvělý v tom, že se na mě nezlobí, má mě rád a nakonec už jsme spolu těch 10 let a máme dvě děti, klape nám to. Nenech si do toho vůbec mluvit. Je to čistě tvoje věc, když se ptá, řekni jí, že je to tvůj život, vztah vám nefunguje a jestli tě má ráda jako dceru, pak jí především záleží na tom, aby jsi ty byla šťastná a spokojená. Víc se s ní o tom nebav a zařiď se po svém. Já chybu udělala, že jsem byla srab!!!