Ne-stastna laska

Vazene damy.
Obracim se na vas s prosbou o pomoc.

Vzhledem k mym vztahovym problemum (od nastupu na gympl v roce 2010) mam problem najit si kamarady. Na gymplu jsme netvorili zadnou extra partu, a do zadne mensi particky jsem nezapadla a ani na VŠ to neni o moc lepsi.

A co se (ne)stalo. Pred rokem a mesicem se ke me jeden lektor mel po par pivech vic nez by mel (napred jsme si povidali, pak mi dal pusu, rekl mi jak me ma hrozne moc rad, ze jsem krasna a usnul mi na hrudi) ale pod tricko a kalhotky mi nevlezl, to si nedovolil.
Bohuzel, tento “vztah” se zacal prohlubovat - zacli jsme jezdit na pěší vejlety, povidat si na slozitejsi temata atd. Po case se priznal, ze nema nikoho s kym by si popovidal “na nasi vlne”, posouval ho myslenkami dal, daval mu tim hrozne moc, +ze mam vse co kdy od zeny chtel.
A proc pouzivam slovo bohuzel ?!
1. Oba jsme se nejak do sebe zabouchli, a v podvedomi vime ze spolu byt nemuzem
2. Tento uzasny, chytry, vtipny, sikovny a obetavy muz je zenaty (neprimo se priznal, ze by si vybral, asi, jinak kdyby mel znovu moznost)

Nevim co mam delat. Zaroven se snazim najit nekoho vhodnejsiho pro sebe, ale nejde to, but mi dotycny prijde liny, “nevyzraly” neinteligentni, nebo se vubec neozve z5.
ON, je vzdy ten kdo se ozve, nabidne bez mrknuti oka, pomoc/podporu, kterou v ten moment potrebuju, a vzdy navrhne nejaky ten vylet.
Nejedna se o sexualni vztah.
Ale ja nevim co mam delat, trapim se kdyz vim, ze s timto, pro me panem dokonalym, to nema budoucnost, ale zaroven on je taky ten, ktery me dokaze vytrhnout z monotonosti vsednoho dne, vyletem, vykouzli usmev na tvari, pobavi a ja aspon na chvili zapomenu na realitu...
Nekdy si rikam ze by i bylo lepsi kdyby me city neopetoval, ja se tyden vybrecela a slo by se dal.

Muzete mi prosim pomoct, nevim co mam delat, a obcas i brecim.