Panický strach z porodu i těhotenství?

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

• 

  Anonymní uživatelka #26906225.4.2016 11:24

  Ahoj, chapu te.. Driv jsem si nedovedla predstavit rodit jinak nez cisarem. Proste fik a konec. Ale...
  
  Postupem casu jsem si zacala uvedomovat, ze cisar neni idealni, zejmena pokud chci mit vic deti. Hrozi ze pri dalsim tehotenstvi se embryo uchyti v jizve na deloze, coz je nebezpecne, dal je zvysene riziko dalsiho cisare, pokud jizva nebude zcela ok tak i ruptura delohy, coz je zivot ohrozujici stav atd.atd... Bylo mi jasne, ze radeji pretrpim bolest pri porodu a bude vse ok... Bohuzel rodila jsem cisarem kvuli spatnym monitorum miminka. Chtela jsem mimco hned po porodu videt, takze jsem zvolila spinalni anestezii (kdy umrtvi jen spodni cast tela), ale nakonec jsem mimco videla az PO prevozu ze salu. S tim, ze jeste me na sale museli rozdychavat...
  
  Co je lepsi? Z meho pohledu rozhodne prirozeny porod. Doufam ze u druheho mu nic branit nebude.

  3 komentářů Nahlásit Hodnocení: 1

  +-
• 

  Anonymní uživatelka #33725925.4.2016 9:21

  Ahoj,porodu jsem se taky bala,ale čím víc se blížil termín, tím vic jsem se na něj začala těšit Nakonec jsem skončila na císaři, takže nemůžu soudit co a jak
  Ale k tomu tehotenstvi... Vždyť to je naopak krásné obdobi roste v tobě nový život, pak prcek začne kopat...tehotenstvi se mi teda líbilo jasne,občas tě pak pálí zaha, bolí záda ci kyčle... Ale není to nic hrozného. A doktoři... Ja se k nim naopak vždycky těšila, že uvidím prcka,že se zase ujistim že je vše o.k. Za celý těhu nemůžu říct že by jakékoliv vyšetření bylo nepříjemné či bolestivé. Se zubařem to mám stejně, ale vyšetření na gynde se s tím nedá srovnávat. Prvních pár týdnů je vyšetření /ultrazvuk vaginální a pak už je jen ultrazvuk přes bricho... To přece nic není a test na cukrovku? Vypijes sladkou šťávu no... Jo dobře, v těhu se bere několikrát krev,ale to snad taky není nic hrozného?

  7 komentářů Nahlásit Hodnocení: 0

  +-
• 

  Bývalá uživatelka #15042725.4.2016 9:26

  Dobré ráno, je mi 21let a příteli 25let 😊 Teď jsem ve 25týdnu, čekáme holčičku..... Chtěla bych jen říci že jsem měla úplně stejné obavy jako ty. Minulý rok jsem čekala první miminko ale bohužel se nám neukázalo srdíčko. Musela jsem na potrat.. Brečela jsem jako malá holčička. Říkala jsem si že už nikdy miminko mít určitě nebudu.. Přítel mě hodně podržel.. Taky ho hrozně Miluji!! A podívej se teď.. V listopadu jsem zjistila že jsem těhotná.. Hrozně jsem se bála že to dopadne stejně.. Ale naše beruška je veliká bojovnice 😊 moc se na ní těšíme.. A doktoři už jsou brnkačka. Zubařů se taky bojím. Ale potom když vidíš na ultrazvuku to malé robátko tak ti to vůbec nevadí.. Každý měsíc se těším až tu naší berušku zase uvidím 😍 Držím palečky

  11 komentářů Nahlásit Hodnocení: 0

  +-
• 

  sisterrys25.4.2016 9:45

  Ahoj, chápu tvoje obavy. Já měla největší strach z porodu někdy ve 12, když jsem si uvědomila, že něco takového může přijít. Další velké strachy z porodu byly, když jsem si šla dělat těhotenský test. Od té doby, co jsem ale těhotná, prožívám všechno jinak. Čím víc se porod blíží, tím mám strach menší. Na začátku jsem taky uvažovala nad císařem, ale čím víc jsem se o porod zajímala, tím víc jsem si jistá, že dobrovolný plánovaný císař ani omylem a těším se na přirozený porod. Báječně mě uklidnil předporodní kurz v nemocnici, kde chci rodit. Filozofie nemocnice je ta, že příroda vše dobře zařídila a že tělo ženy i miminko ví, co mají dělat.
  Co se týče těhotenství je to fakt krásné období, i když někdy náročné. Začínám pomalu 9. měsíc a už to je poněkud náročné, ale o to víc se těším, až se břicha zbavím, až začnou kontrakce a až uvidím mimi.
  A co se týče doktrorů, gynda je úplně v pohodě. Mě dělá dr i vnitřní vyšetření a někdy je to dost nepříjemné, ale na gyndu se těším. Test na cukrovku se taky dá, mě se tedy motala hlava a z odběrů jsem měla strach, protože mám neviditelný, nenahmatatelný žíly, ale sestřička byla moc šikovná. Nejhorší byl zubař, toho totálně nesnáším a v těhu by se k němu mělo jít. To jsem omdlívala i doma při čištění zubů, než jsem tam šla.
  Pokud miminko opravdu chceš, tak nic z toho, co popisuješ pro tebe nebude překážkou a všechno zvládneš

  10 komentářů Nahlásit Hodnocení: 0

  +-
• 

  Bývalá uživatelka #15010225.4.2016 10:15

  Tak to já se bala právě císaře. Ted při třetím tehu byla mala do 35 týdne v příčné poloze,takže jsem mela jít na císaře a ta představa ze mi někdo řeže břicho byla pro me hrozná. Naštěstí se otočila hlavičkou a já mohla rodit normálně. Jinak těhotenství je krásné a zároveň i náročné,ale to teseni na miminko dokáže vše nepříjemné překonat. Jinak bych neměla tři děti

  32 komentářů Nahlásit Hodnocení: 0

  +-
• 

  Bývalá uživatelka #12583325.4.2016 12:06

  Podľa mňa. Neries niečo, čo sa ešte nedeje. Načo. Zbytočne si robíš stres. Na druhú stranu cisársky rez Neni žiada výhra. Reže sa 8 či 9 vrstiev nie kazdemu sa hojí ideálne. Pri prirodzenom pôrode prebiehaju dôležité reakcie V tele. Cisársky rez má byť že nevyhnutnosť. Myslim si, že si na dieťa Neni ešte pripravená. Ale ono to príde a potom ti príde všetko automatické a prirodzene.

  3 komentářů Nahlásit Hodnocení: 0

  +-
• 

  Anonymní uživatelka #26904525.4.2016 13:24

  Ahoj...myslím, že Ti velmi rozumím. Jsem velký bolestínek, usykávám jen z představy odběru krve, od mala se až panicky bojím bolesti. Jednu z vět, kterou u lékařů při různých vyšetřeních často slýchávám, je: "Tohle Vás přece němůže bolet, ne?". Možná je to strachem, ale řekla bych, že mám i posunutý práh bolesti směrem dolů.
  Píšeš, že máš strach z toho, jak bude těhotenství probíhat, bojíš se abys nepotratila...to jsou všechno normální strachy a má je asi skoro každá těhule (a co teprv po porodu - to se ten strach o dítě ještě násobí). Mně pomáhalo zamyslet se nad tím v širších souvislostech - těch věcí, co se v životě mohou stát je milion...může přijít těžká nemoc, smrt blízkého člověka, válka, chudoba..atd., atd., je toho moc a pojistit se proti tomu nelze. Žít znamená riskovat. Schovat se doma není řešení. Můžeš se vyhnout porodní bolesti,ale zrovna tak můžeš dostat třeba ledvinovou koliku nebo zánět trojklanného nervu a to jsou taky pěkné lahůdky.
  Určitě bych to zkusila řešit neprve přes terapii. Pokud by ani to nepomohlo, tak pro Tvé info - v dnešní době se provádí vysoké procento CS právě z psychických důvodů rodičky, případně existují i nemocnice a lékaři, kde si lze císaře neoficiálně "zaplatit". Před takovým rozhodnutím bych ale doporučila zjistit si co nejvíce informací o rizicích a výhodách přirozeného porodu a CS, aby ses rozhodovala na základě informací a ne jen strachu. Dodávám, že já osobně nejsem odpůrce plánovaného CS. Každopádě jsem navzodry svému strachu porodila přirozeně a bez jakékoliv anestezie a zvládly jsme to .

  1 komentářů Nahlásit Hodnocení: 0

  +-
• 

  Anonymní uživatelka #21904125.4.2016 19:41

  Ahoj odpovědí tu je už hodně, ale tak třeba ti ta moje aspoň trochu pomůže...
  Odmala se šíleně bojím porodu a jakýkoli bolesti. V pubertě jsem prohlašovala, že nehodlám rodit, dokud někdo nevynalezne nějakej humánní způsob. A že kdyby se něco stalo, jedině císařem!
  Ale teď se neplánovaně zadařilo. když jsem byla poprvé na gynde kvůli potvrzení, viděla jsem srdíčko, na druhym ultrazvuku jsme i s přítelem viděli i prsticky a to byl konec. Všechno je mi jedno, hlavně, když bude miminko zdravý. Teď mi občas někde vyleze nožička a to je prostě šílenej pocit. A potom, co jsem si přečetla o císaři, se modlim, abych měla přirozenej porod.
  Takže jestli se snažíte, snažte se dál, a jak v tobě ten mrnousek bude, všechno se ti přehodnotí a nebude ti záležet na ničem jiným, než aby už byl venku a tys viděla, co ti to tam narostlo za človíčka.

  1 komentářů Nahlásit Hodnocení: 0

  +-