Plodnost muže po chemoterapii
Milé dámy, potřebovala bych vědět, jak byste postupovaly v mém případě a pokud s tím máte některá vlastní zkušenost, tak tím lépe.
Můj muž se minulý rok léčil z rakoviny varlete. Postižené varle mu odebrali, podstoupil 3 cykly chemoterapie, před tím jsme si nechali zamrazit spermie. Vyléčil se a bylo nám doporučeno, abychom 2 roky nepočali. Protože jsem sama vědkyně (ač nikoli z medicínského oboru) a vím, jak výzkumy probíhají a také protože mám přístup k vědeckým článkům, vyhledala jsem si několik zahraničních studií, kde jsem se dočetla, že ten čas zákazu početí doktoři tak trochu střílejí od boku. Respektive v našem případě se rok po ukončení chemoterapie doporučuje vždy a všude (jinak hrozí vážné poškození plodu), ale u nás v ČR jsou doktoři asi opatrnější a doporučují raději roky dva. My jsme se tedy rozhodli, že počkáme rok a půl (tedy do září), pak uděláme spermiogram a pokud vyjde dobře, na nový rok se přestaneme chránit (což by činilo 1 rok a 9 měsíců). Pokud dobře nevyjde, začneme to řešit.
Manžel byl tedy včera na urologii, kde mu zjistili mírně zvýšené hodnoty FSH, což může znamenat poruchy plodnosti vlivem chemoterapie. Na spermiogram má jít tedy v září a podle toho se uvidí.
A teď, co řeším: je mi 29 let a i když jsme se domluvili, že uvidíme do září, já už nechci čekat. Pokud zvýšené hodnoty znamenají poruchy plodnosti, může to znamenat, že můžeme otěhotnět, ale třeba po delší době. S manželem jsem o tom ještě nemluvila, ale vím, že počítá s tím, že do konce roku se budeme chránit. Já už bych se ale chtěla přestat chránit hned a nevím, jak mu to mám říct. Máme rok a 4 měsíce po ukončení chemoterapie, takže podle českých lékařů bychom počít neměli a bojím se, že právě z těchto důvodů to manžel odmítne. Já si však nejsem jistá, jestli by se vážně jednalo o takový risk, jak si manžel myslí. Zároveň nevím, jak tohle téma doma nastolit, abych ho ještě více nevystresovala. Jak byste to řešily vy? Poslechly byste rady lékařů nebo do toho šly? A pokud byste do toho šly, jak to podat manželovi tak, aby to nevyznělo, že už jsem ho odepsala a myslím si, že je neplodný?
Jen dodatek: s manželem jsme se ještě před chemoterapií domluvili, že pokud mu chemoterapie způsobila neplodnost, jedinou metodou by byla intrauterinní inseminace (IUI) bez hormonální terapie. IVF a další metody s hormonální terapií nechceme.
Omlouvám se za dlouhý příspěvek a děkuji všem, které dočetly až na konec.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
28.6.2016 13:20
Neni to nas pripad ale meho sefa. Take mel rakovinu varlete a take mu ho odebrali. Deti maji ze zmrazenych spermii nicmene udajne po chemo mu delali znova spermio a vse ok. On se o tom bavi otevrene,takze se nedivte ze se se sefem resi takove tema pokud bych nasla vedecke studie, ze staci rok,tak bych do toho sla. Riziko poskozeneho plodu je vzdy a u kazdeho. My jsme oba zdravi a take jsme meli poskozeny plod. Jka mu to rict? To bohuzel netusim . Co takhle ze se ti bouri hormony a chtela bys uz miminko a kdyz by argumentoval chemoskou,tak mu ukazat ty studie?
-
28.6.2016 14:16
zkušenost nemám, ale zkusím i tak trochu přispět. manželovi bych to řekla narovinu, řekla bych mu o studiích jaké existují atd. jako vědec budeš určitě schopná mu dobře argumentovat a že už ti tikají hodiny druhá věc, která už zazněla, i zdraví lidé mají riziko postiženého dítěte, nikdy nevíš jakou nemoc potkáš během početí, prvního trimestru a jak velký vliv bude mít na miminko, plus skryté nemoci na které se příjde třeba až po několika letech..... dokážete to oba brát jako osud nebo si vyčítat, že jste měli počkat? a k tomu postižení se ještě musíte s manželem domluvit jestli bys šla s postiženým miminkem na potrat nebo ho donosila a jaké psychické následky odhadujete že by to mělo. vím, že to nejde vědět dopředu, ale každý tuší jak moc zvládá brát takové těžkosti ve stylu že prostě patří k životu a přebolí to nebo naopak si to bude vyčítat do smrti a nikdy si to neodpustí (neodpustí si že měl počkat), tohle si myslím, že je velmi důležitý si říct/zamyslet se dopředu protože u vás při postiženým miminku zůstane viset ten otazník "neměli jsme radši počkat?" to jsou jen takový otázky na zamyšlení před rozhodnutím, doufám, že pomůžou k tomu správnému rozhodnutí
-
28.6.2016 13:07
Nevím, jestli ti to pomůže, protože v naší rodině je případ trošičku jiný.. ale brácha je 13 let po chemoterapii, už minimálně 5 let se snaží o mimčo. Zatím bezúspěšně. Chemoterapie mu způsobila téměř úplnou neplodnost, s tím, že i z toho mála spermií, které jsou plodné, jim nedoporučili otěhotnět, protože i tak je prý velká pravděpodobnost poškození plodu. V CARu si vyžádali zprávu od onkologa, který ho léčil, zda je možné ty čerstvé spermie použít, a ten to vyloučil. Takže byli už na dvou pokusech o IVF ze spermií zmražených (ty však mají trvanlivost jenom 15 let), zatím bohužel bezúspěšně.
Nevím, co bych dělala ve vaší situaci, ale to riziko poškození plodu tam asi je docela velký. Asi bych to neriskovala a alespoň ty dva roky bych počkala, než abych si pak něco vyčítala.. -
28.6.2016 16:59
Takže čo by som robila ja napriek tvojemu dodatku
Porozprávala by som sa s mužom narovinu. Ty si vzdelaná, vieš ale váhaš. Povedala by som mu obavy.
Neviem čo vidno na spg podľa čoho sa vie, že to už je ok? Robí sa halo sperm pozerá sa dna? Skus pohyblivosť atď?
Dajme tomu najhorší scenár, že spermie sú nepoužiteľné, iui chcete urobiť z toho mrazeného materiálu? Koľko ho máte? Vieš, že jeno iui je ako jeden styk? Plus tam musí byť riadne množstvo atď iui má úspešnosť 10 percent. Plus ty nemusíš vtedy vyprodukovať kvalitné vajíčko to je realita.
Ja som práve tehu z ivf. Mám zlé vajcovody. Boli nejaké problémy, kým sme našli dobre car, sadla stimulka, lebo ináč som Ok, a mam ukážkové tehu plus 3 top embrya v mraziaku. Podaril sa hneď prvý transfer. To len ako motivácia.
Samozrejme by som skusila prirodzene. Akurát ma toto zaujíma, že kedy viete, že spermie sú Ok.
Opačný prípad ak nemáte Veľa dávok spermií mi príde neísť na ivf a pripraviť sa o šancu mať svoje detičky. Alebo ak iui tak nastimulovat aspoň 3 foliky. Ale to máš opäť hormóny ktoré nechceš. Takže šancí máš dosť akurát ak manžel bude mať trvalo poškodené spermie treba uvažovať racionálne.
Celkom teraz nechapem to iui si myslela z terajších spermií? Lebo keby boli poškodené ako pises, že jedine iui, tak s poslednými iui neklapne. A zase na iui materiál míňať.
Ja by som stavila na istotu. My sme deti chceli. -
9.10.2023 13:16
Ahoj, sme vvpodobnej situácii, prekonal som liečbu chemoterapiou pred cca 10 rokmi. Spermie mám ale nie je ich dostatok na prirodzene oplodnenie. Vies mi prosím napísať aky druh genetických testov ti odporučili ? Na čo konkrétne sa mám zamerať keď chcem zistiť či moje aktuálne spermie sú použiteľné a dá sa z nich mat zdravé bábätko ? Ďakujem.