Problémy
Ahoj holky... je mi 16 let a hubnutí se mi zvrtlo na to, co bych neměla a nechci to.. každý den se vážím, proto nemusím psát, jaké výčitky mám z jídla. Nejhorší je, že já už se nedokáži ani normálně NAPÍT čisté vody, abych si to nevyčítala a hned neběžela na váhu. Rodiče o tom neví, nechci je zatím plašit a proto bych poprosila o nějakoi účinnou radu Vás. Strach z vody už mi prostě přijde příliš...
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
22.7.2020 9:30
Ahoj, rády bych ti odpověděla tak abys to dobře pochopila a vzala si ze mně příklad. Trpěla jsem dlouhé roky tím stejným, což postupně přešlo v bulimií.... Nějakou dobu dokud je člověk ještě mlady a má plno síl to funguje. Ale i když teď ti to přijde nepodstatné, tak věř že přijde v tvém životě čas kdy si uvědomíš že naše zdraví je to nejcennější co máme. A když je poničené ( což v mém případě) už se s tím horko těžko dá něco dělat. A čas nejde vrátit. Došlo to tak daleko, že beru prašky na žaludek v 34 letech... Pokud máš dobrý vztah s rodiči, obrať se na ně a řekni jim co proživaš ( radši teď než aby bylo jednou pozdě) Sama mám dítě a byla bych rada kdybych mu mohla pomoct. Protože pro rodiče není nic důležitějšího než vlastní dítě. Dále bych ti doporučila zaměřit se na zdravý životní styl. Já jsem celoživotní dietař, buď jsem byla vychrtla ( bulimie ) nebo tlusta ( přejidaní ) A pavě až teď ve svých 34 letech a se zdravotním problémem jsem si řekla že je na čase s tim něco dělat. Přihlasila jsem se do kurzu ( online ) kde tě uči jak se spravně stravovat, vysvětlují ti jak funguje tvé tělo a co potřebuje. Nejsou v tom žada propagace nějakých produktu at… Spiš tě naučí co bys měla svému tělu dát tak abys právě pak neměla vyčitky…. Když budeš mít zájem, pošlu ti vice info. Když ne, přejí ti hodně sily a hlavně zdraví do budoucna
-
22.7.2020 10:09
je to už za hranou. aby jsi nepila ani čistou vodu z nějaké obavy, že přibereš, to už je špatný.
vodu (vhodné tekutiny) tělo potřebuje a to v odpovídajícím množství, jinak se začnou dostavovat zdravotní problémy.
bylo by lepší, kdyby jsi si o tomto promluvila s rodiči a spolu jste hledali jak z toho ven.
je fajn, že si uvědomuješ, že to asi není úplně v pořádku, ale jde o ten krok, že s tím skončíš. a ten není snadný, pokud nebudeš mít podporu,
ono totiž toto posednutí váhou může pokračovat tím, že budeš neustále hledat diety, nebo začneš cvičit tak usilovně, že to až není zdravé (ano, i takováto diagnoza existuje), jen aby jsi nepřibrala.
takže spíš bych se zamyslela nad jídelníčkem, denním režimem (pohyb, spánek) a zjistila, zda máš dostatek živin a nejíš prázdné kalorie denně (občas zahřešit nevadí, ale nesmí to být pravidlo). a pitný režim patří do zdravého stravování a čistá neperlivá voda je to nejlepší pro tělo. -
22.7.2020 13:10
Ahoj. Já myslim, že je super, že si uvedomujes tu realitu a to, že to není v pořádku. Obrátila bych se na psychologa, psychiatra... Sama jsem si kdysi myslela, že tenhle druh doktorů nebudu nikdy potřebovat a teď dochází na terapie. A to stačilalo vypětí doma a v práci a problém je na světě. Neboj se to říct rodičům, pokud mate dobré vztahy. Určitě se to stejně casem dozví a jen by to zatajování mohlo váš vztah narušit. Držím palce. Myslim, že tady už ti jen tak nějaké rady nepomůžou. Chce to lékaře.
-
24.7.2020 18:37
Ahoj. Já osobně jsem se léčila na psychiatrii s anorexií v takovém stadiu že jsem skoro umírala podvýživou. Vážila jsem 23kg. Důležité je posilovat svoje sebevědomí a mít se ráda. Určitě bych šla za nějakou psycholožkou. To je osoba která tě pochopí a nebude tě soudit. Pomůže ti a naučí tě mít se ráda. Ber to tak že je přirozené jíst. Nevyčítej si že vypiješ sklenici vody. Řekni si že je to pro tvoje dobro. Když nebudeš jíst a pít bude to mít katastrofální následky. Já osobně vím co to je. Často jsem bývala na kapačkách a marně se je snažila odpojit. Cvičila jsem s nimi a omdlývala vyčerpáním. Moje okolí přišlo na můj problém s příjmem potravy pozdě. Tehdy když jsem celé 3 dny nejedla ani nepila. Ve škole jsem při tělocviku zkolabovala. Nemohli mě probudit tak mi zavolali sanitku. Dostala jsem se do těžké hypoglykémie. To se stane když tělo nemá dostatek cukru na to aby jeho mozek pracoval. Záchranáři mi dali kapačku s tzv. rychlým cukrem a druhou kapačku kvůli dehydrataci a já jsem se probrala. Okamžitě jsem se pokoušela bránit a vyndat si tu kapačku ale neměla jsem sílu. V nemocnici mi dali nazogastrickou sondu což je hadička zavedená do žaludku přes kterou do tebe speciální přístroj pumpuje potravu. Byla jsem z toho hodně nešťastná. Pak mě propustili a nachvilku s pomocí psychologa jsem to zvládala . No potom se to dělo znova a po 3 měsících mě hospitalizovali na dětskou psychiatrii. Nikomu bych to nepřála. Doufám že si vezmeš ponaučení protože ti může jít o život! Moc toho lituji. Kromě své podvýživy jsem si při pádech do mdlob způsobila zlomeniny a otřesy mozku. Tak prosím jež. Určitě si krásná holka a můžeš být ještě krásnější a zdravější když budeš jíst. Jíst neznamená být tlustá ale silná a zdravá!