Problémy v manželství
Chtěla bych se vás zeptat na váš názor. Je to dlouhý čtení, já vím a omlouvám se za to, ale už fakt nevím jak dál. Máme s manželem půl roku po svatbě a najednou se z hezkého vztahu stala jedna velká hrůza. Vůbec si nerozumíme. V ničem. Např.
Manžel chodí do práce, já ne. Manžel si to nepřeje (je tak zvyklý z domova, jeho máma taky nikdy do práce nechodila, starala se o domácnost a táta vydělával). Já s tím souhlasila, protože se snažíme už přes rok o dítě, tak abych se zbytečně nestresovala. Jenže dítě nějak nepřichází, k doktorovi jít manžel nechce a já jsem furt zalezlá sama doma. Když chci někam jít, tak nejdřív dělá scény, co kde budu dělat, pak když se vrátím, tak zase scény, proč jsem tam byla hodinu, co jsem tam dělala, s kým jsem tam byla a jestli mu nelžu, že jsem byla s kamarádkou nebo u mámy, že chtěl být se mnou (což mi ale řekne vždycky až přijdu domů). Jeho den vypadá úplně jinak - přijde z práce, nají se a jde někam za kamarádem, kde chlastaj pivo. Přijde v osm, když mu řeknu. Když ne, tak třeba i v deset. Takže se celý den vůbec nevidíme. O víkendu taky chodí pryč. Takže já doma jen uklízím, vařím, peru, žehlím a sbírám po něm flašky, víčka od piva a krabičky od cigaret.
Další věc je, že není schopný absolutně nic zařídit. Když se rozbije auto nebo třeba jako teď, když musíme udělat technickou a je potřeba dát ho trochu dokupy, tak to všechno musím zařizovat já. Já musím sehnat někoho, kdo se na to podívá a opraví to, já musím zařídit technickou, všechno jenom já. Když už někoho seženu, kdo to auto opraví, tak se mu samozřejmě chci nějak odvděčit. Většinou si neberou peníze, ale třeba cigarety nebo lahvinku, což je oproti práci v servisu úplný pakatel bych řekla. No ale jemu to přijde zbytečný. Proč bychom jim měli něco dávat? Absolutně nechápe...Ve finále tomu nasadí korunku, že on řidičák nemá, takže auto nepotřebujeme...Ale že já tím jezdím nakupovat atd. Prostě že je auto potřeba, taky nechápe. A že stejně auto stojí jen peníze, ale že on kouří krabičku za 90Kč denně + si dá tak 3 lahváče za den, to není vyhazování peněz.
Jednou jsme si taky měli zařídit nějaký příspěvky nebo přídavky na úřadě, už nevím co to bylo, ale pořád tam měli nějaký problémy a stále nám podle nich něco chybělo, tak jsem tam byla 6x než mi to uznali. Vždy jsem odtamtud chodila vynervená. Jednou jsem se tam s tou úřednicí i pohádala, protože byla arogantní a urážela mě, hrůza. Vynervená jsem to volala manželovi. Přičemž mi při další hádce řekl, že tam chodím naschvál, protože mě baví se hádat, že se tím uspokojuju...No chápete to? Jednou jsem po něm chtěla, aby došel k domovnici, která bydlí nad námi, pro nějaký papír, co jsme potřebovali. On mi řekl, že tam nejde, protože prostě tam jít nechce a tečka. Snažila jsem se mu vysvětlit, že já mám dost práce a že prostě člověk občas musí dělat i věci, které dělat nechce a že po něm nechci nic těžkého. Marné. Je zvyklý, že za něj vždycky všechno dělali rodiče. Jeho táta je tak schopný, nic pro něj není problém, všechno hned zařídí, bez řečí a syn je úplný opak. Asi jsem si měla vzít tátu
To už samozřejmě nemluvím o tom, že mě při těch hádkách pěkně tituluje...
A poslední věc, a pro mě asi nejhorší, je, že on mi nedává vůbec čas si nic srovnat nebo promyslet. Prostě on chce tu hádku vyřešit hned a tak mě kvůli tomu třeba i vzbudí v noci ať to s ním jdu řešit. A hučí a hučí a hučí a je jedno co já mu říkám. Vůbec mě neposlouchá a mele si svou a dělá psychologický rozbory...Fakt jsem z toho už na prášky...
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
30.1.2014 14:32
Věřím, že existují ženy, kterým by takový životní styl vyhovoval. Ale protože sem píšeš a není Ti z toho nejlíp, asi to nebude Tvůj případ. Nezbývá než se zamyslet nad tím, čeho chceš v životě dosáhnout a co Tě naplňuje. Pokud zjistíš, že se to neslučuje s jeho představami, asi nezbyde než se rozvést. A nebo se mu obětovat. Je to na Tobě, ale jak psaly holky, nezměníš ho. Kdyby přišlo dítě, asi by to na čas vyřešilo Tvojí situaci, ale až by bylo samostatné, cítila by ses nejspíš stejně, jen o 10 let starší...
Držím palce, ať to zvládneš co nejlíp. -
30.1.2014 19:35
teda, trošku mi v některých věcech připomíná exe. naštěstí už exe.
tohle lepší nebude a až bude mimčo, bud eještě hůř. na nákupy leda s malým mimčem, když bude nemocný, on ho rozhodně nepohlídá. a to, že se nedaří - možná je opravdu problém u něho - alkohol a cigarety mohou udělat svoje.
jsi určitě šikovná holka, nezahazuj život tím, že jsi s někým, kdo to ani neocení.
a ten rozvod po půl roce - dějí se i horší věci. já se rozváděla 4 roky po svatbě (a to sme spolu před svatbou 7 let chodili). prostě jak sme začli bydlet a byla dcera tak to šlo od 10 k 0 -
30.1.2014 14:23
To teda nic moc... připomíná mi to mýho bejvalýho. Na štěstí jsme se rozešli a já ho už nechci nikdy vidět. připadá mi,, že tě chce mít jenom doma u plotny, nejlíp, abys s nikým nemluvila a nikam nechodila. Nemyslím si, že se změní a je mi to líto.
On je pán tvorstva ty jsi jenom blbá slepice, co ničemu nerozumí (promiň za ten výraz). -
30.1.2014 16:07
Jednoho takoveho jsem se nastesti zbavila. Pokud se v tom vztahu a stylu zivota uz ted necitis, rozhodne si s nim neporizuj dite. Samozrejme, ze nema zadny sebevedomi, proto si komplexy leci na tobe. Ja bych asi zkousla ten rozvod po pul roce a uhanela od nej tak, ue by mi za patama horelo.
-
30.1.2014 15:20
Vím o jednom chlapovi, co se změnil. Byl to typickej diktátor, po práci sednul k televizi, praštil do stolu a musela na něm přistát večeře jinak bylo zle... slečna to moc dlouho nevydržela... pak si našel jinou, ženskou pěkně od rány a ta si ho vycepovala... takže třeba to ještě v Tvém případě půjde, ale musíš změnit postoj a ujasnit si pravidla.
-
30.1.2014 19:24
víš, co se týče toho úřadu práce, já se paní možná až tak nedivím, si vem, že prostě nepracuješ, mi to přijde hodně divné, abys byla jen tak doma a nepracovala... a upřímně? co se týče tvého manžela? ÚTEČ, jak píšou holky.. psychopat.. bylo by to horší a horší, ještě tě nakonec začné bít...