Psychické potíže

Otázku položila: Bývalá uživatelka #25351 27.10.2011 23:55

Holky, nikdy jsem nelítala po doktorech a nějak neřešila svůj zdravotní stav. Teď jsem 3 měsíce po porodu a mám pocit, že se ze mě stal hypochondr. Veškeré vážné nemoci, které mají lidi v mém okolí (a že toho je čím dál víc) vztahuji na sebe a žiju v panické hrůze, že různé změny, které na sobě od porodu pozoruju, signalizují nějakou vážnou nemoc, a že by malá mohla zůstat bez matky. Dokonce jsem měla přes měsíc chorobný strach i o malou, ale to už se zlepšilo a jaksi jí důvěřuji, že už to zvládne. Ale na sobě pořád něco vidím a v kombinaci s nedostatečným společenským životem (žiji mezi staršíma lidma a většina z rodiny je samá nemoc... :-( - jsem psychicky úplně v háji. Měla jste to tak některá nebo jsem sama zralá na psychiatra ?

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

  • Ahoj, dopředu říkám, že miminko nemám, takže nevím jak je to s psychikou po porodu. Myslím, že není nic výjimečného, že se bojíš o malou, o sebe... prostě je to miminko veliká zodpovědnost, hormony jistě také dělají své... Ale na psychologovi, ani psychiatrovi nevidím nic špatného. Já jsem také pomoc vyhledala a jsem štastná, udrželo nám to velmi komplikovaný vztah. Našla jsem doktora který je zároven psycholog i psychiatr, takže v případě kdy byly potřeba léky jsem nemusela lítat k dalšímu. Pamatuji si, že mi dal léky které se mohli i při kojení. Ale jestli takového doktora na blízku nemáš, tak bych volila první psychologa, u něj se víc vypovídáš a pak o tě případně pošle k psychiatrovi který by ti napsal léky. Rozhodně je podle mě lepší psycholog, psychiatr do tebe nacpe hlavně prášky, ale u psychologa se vypovídáš. Mě vyhovovalo to, že byl 2 v 1, takže jsme povídali a nemusela jsem pro prášky pak běžet jinam. Ale já měla opravdu štěstí na vynikajícího doktora. Myslím, že nějak řešit by si to měla. Věřím, že to bude dobré ;) ... nebo zkus jít někdy na chvíli mezi lidi. Ale takové co neumírají na všelijaké nemoce, prostě na chvíli vysadit a trochu se bavit a odpočinout si. Doufám, že jsem ti aspon trochu pomohla.

  • po porodu je to velmi narocne, hodne maminek si nechava napsat antidepresiva a neni na tom nic spatneho, zajdi za psychiatrem, neni na tom nic spatneho.drzim palce, at je lip!

  • jak už píšou holky, po porodu je to náročné, vydrž. já taky uvažuji nad nemocena a celkově jsem se změnila- vyměkla jsem, brečím u zpráv, to jsem v životě nedělala... samozřéjmě psychologa klidně vyhledéj, určitě tím nic nezkazíš!!!! já jsem byla v šestinedělí šílená, pod námi bydlí tchán s tchýni a manžel vzal malou do peřinky a šel jim ji ukázat, já jsem brečela a dělala jsem scény, manžel byl ze mě v šoku /od té doby mi už malou neodnesl ukázat, my se teda stéjně s něma vůbec nebavíme). a někdy mi bývá smutno, prootže všechny mé kamarádky dítě ještě nemají, má jen jedna a ta bydlí dál, takže jezdím s kočárkem sama.... drž se, protože máš zdravé dítě a to je nejvíc !

  • taky mám zkušenost, psychické strachy mě dovedly až k fyzickým potížím, svíralo se mi srdce, bylo mi na omdlení, třes. pomohla mi kineziologie, vřele doporučuju. drž se, jsi šikovná, ale péče o novorozeňátko je náročná...

Přidat odpověď

Ženě nejlépe rozumí žena

V poradně naleznete již 80 456 otázek, kterým se dostalo 272 322 odpovědí a 410 232 komentářů

Přesto jste nenalezla odpověď na svůj problém?Zeptejte se

TOPlist