Psychika u problému s otěhotněním
Je špatně nebo zažili jste podobné, když se při opakovaných snahách o miminko, snažím jako žena kvůli čistějším myšlenkám pomalu oddalovat i rodinným setkáním, kde jsou miminka ? Miluji děti, ráda jsem s nimi trávila před naším snažením s partnerem čas, hrávala si s nimi. Bohužel tím neúspěšným snažením mám pocit, že se moje hlava snaží se těmto setkáním čím dstranit. Ano sama si přiznávám že to je pouze v mé hlavě. Že jsem se dostala i do určité frustrace, úzkosti. Stává se mi že se z toho smutku před dětmi rozpláču a nedávám to. Partner to samozřejmě vše ví ale neumí mi pomoci. Má rád děti a tráví s nimi teď víc času než já….
Související články v encyklopedii
-
Jak na sobě poznat případné těhotenství
Příznaky těhotenství
Snad každá žena na sobě minimálně jednou v životě hledá těhotenské příznaky, ať už s očekáváním či strachem. V obou případech můžeme vidět příznak i v malém píchnutí, a tak je tu pro vás malá nápověda.
-
Jak si dopomoci k těhotenství
Snažilkovské metody
Přejete si mít miminko? Občas je potřeba tu přírodu trošinku popostrčit. Přečtěte si několik rad, které je při snažení určitě dobré znát.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
2.8.2022 18:02Čím více se v tom budeš utápět, tím hůře otěhotníš. Mě to trvalo 5 let, než jsem otěhotněla od zamlklého těhotenství. Šla jsem tomu prostě na proti. V lednu jsem začala brát gynex, protože jsem klidně týden před ms špinila a nelíbilo se mi to. A je fakt, že jsem se koupala v opravdu hodně teplé vodě a to jsem měsíc před otěhotněním odbourala. Dále mám myomy a myslela jsem, že je to i kvůli nim, že nemohu otěhotnět, tak jsem se nechala objednat k panu doktoru Márovi, který je v ČR na to nejlepší a ten mi řekl, že to tím není a odstranění nemá smysl. A měsíc před otěhotněním jsem si nechala napsat žádanku do Gennetu na vyšetření a šup, další měsíc se povedlo. Nevzdávej to a čím více se budeš do sebe uzavírat, tím to bude horší. Držím palce, ať se brzy zadaří.
-
2.8.2022 20:15
Ahoj, naprosto rozumím. Je důležité si uvědomit, že to, jaké pocity máš (potřeba stranění od rodiny, že je ti do pláče před dětmi) je ve tvé situaci naprosto validní a v pořádku. Přijmy ty pocity a nebraň se jim. Vem je jako součást tebe. Opečuj se vždy víc po takovéto situaci, kdy jsi vystavena otázkám na miminko nebo vidíš šťastnou rodinku. Buď na sebe hodná. Važ si sama sebe. Věřím, že miminko dorazí. Jen si prosím o sobě nikdy nemysli, že jsi špatná, protože třeba cítíš vztek nebo smutek, při oznámení těhotenství a podobně. Je to pro ženu, která po dítěti touží zcela normální a je to ochranný mechanismus, aby bolest neudeřila naplno.
-
2.8.2022 22:17
Chápu tě, my se snažíme dva roky a občas jsem z toho psychicky fakt vydeptaná. Cizí děti mě teda moc nezajímají, ze zdvořilosti si s nimi pohraju, ale až tak mi to srdce neláme (spíš mi to připomíná ty náročnější stránky mateřství, s kterými samozřejmě do budoucna počítám, ale zároveň si víc vážím svojí aktuální svobody). Hůř se mi vyrovnává s neustálými oznámeními o tom, kdo všechno kolem mě otěhotněl. Když před pár měsíci otěhotněla moje dobrá kamarádka, tak jsem to v soukromí obrečela a nějakou dobu jsem se s ní ani nechtěla vidět, což je hrůza protože jí to zároveň moc přeju, ale ty emoce v člověku prostě jsou a je hodně náročné to neustále potlačovat.
Asi ti teda nemám jak poradit, jedině abys sama k sobě byla shovívavější, dovolila si prožít to, co potřebuješ, aniž by ses cítila provinile. Mně v poslední době pomoholo soustředit se na svoje tělo a zdraví, začala jsem zdravěji jíst, cvičit, chci se prostě cítit dobře bez ohledu na nějaké úspěchy. Jo a taky jsme přestala hledat "magickou formuli" po které zaručeně otěhotním, kterou tady ostatní popisují. Ono zpětně můžeš přisoudit význam čemu chceš (po bitvě každý generál
), ale stejně tak to může být i čirá náhoda. -
2.8.2022 20:07
Jak je hezky napsáno je potřeba se v tom neutápět. Hlavní je hlavu hodit do klidu protože pak bude v klidu i tělo a vše půjde snáz. Jedné kamarádce pomohlo po 3letech snažení si pořídit psa, kupodivu do roku otěhotněla. Protože neměla čas přemýšlet stále nad tím, že to nejde.
Druhá kamarádka ( i když to pro někoho bude znít jak velká hloupost ) se zase začala chovat k sobě a svému tělu tak jak když už těhotná je...když byla sama povídala si "s miminkem v sobě" , hladila si břicho, mluvila na něj jménem. Do půl roku otěhotněla. Že by náhoda....nevím.
Každopádně tím postojem co teď más ublizujes jak sobě, tak okolí ( hlavně partner) , tak tomu budoucímu těhotenství.
