Rodina a mé těhotenství
Ahoj prosím, potřebuji se asi vypovídat.. Jsem 13+3 a na prcka se těším strašně moc. Jen už psychicky nedávám přítelovu rodinu.. Chtěli jsme se vzít, ale přítel řekl, že jestli otěhotním tak to odložíme a já souhlasila... když jsme to oznámili rodině, tak hned kdy bude svatba.. řekli jsme, že ji odložíme až se prcek narodí. Samozřejmě přítelova maminka začala, že máme mánévry od kamarád§, že mají děti a nejsou svoji... takže naočkovala přítele, že se prostě vezmeme. A furt plánují, kde co a jak... mě se ptají, když řeknu, že nevím jak to bude, jsem na neschopence a zjišťovala jsem si, že žádná vyjímka na vlastní svatbu neni, takže to budu muset dát v 6 hod vycházce, tak mě nabádají, že mě budou krýt, a že stejně na mě nikdo nepřijde atd.... Já to však riskovat nechci. Dnes pro změnu přítelova sestra začala rýt, že my na dítě máme, když bydlíme s jeho mámou... ale, že platíme nájem, já tam uklízím, vařím peru prostě se starám o domácnost a tchýně přijde a vlastně jestli za ten týden 1x uklidi kuchyn a vypere ?.. Od 1.4. jsem na neschopence, a že na by pracovala dokonce, protože peníze potřebují, my ne protože bydlíme u tchýně.. Snažím se na to nemyslet a přemýšlím, že se snad odstěhuji do rodné vesnice, kde jsou volné byty..... Byla jsem dlouho přes pul roku na pracáku než jsem našla v Praze práci. Od 1.9, až do teď, konce března jsem pracovala jako prodavačka.. ale pracovala... i před tím... nárok na PPM mám... s penězi umím hospodařit.. Nevím co už dál,,, možná to prožívám..ale psychicky mě to užírá... Děkuji za vyslechnuti a popřípadě přečtení...
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
4.4.2015 14:51
Jo nekdy je to fakt na palici... Promluv si o tom vsem s pritelem jak to vidis, co ti vadi a zda by to slo nejak vyresit...
Navic s tou neschopenkou... nejaky kryti by ti nemuselo ponozt,kdyby prisla kontrola... Proste vychazky jsou jen na 6 hodin a vic nic... A kdyby prisla kontrola a treba byla doma tchyne a tvrdila ze spis, oni mohou pozadovat at te vzbudi... A navic,pokud bys neprokazala ze jsi skutecne doma v dobe kontroly byla tak je to o pruser.. Jednak odebrani naroku na nemocenskou a pak i pokuta 20tis... Takze bacha na to..
Rikam promluv si o tom s pritelem, ze jste se shodli na odkladu svatby a ze ti vadi jak do tebe sije jeho sestra apod.at se postavi na tvou stranu...
Ale je to tezky jeho rodina si stejne bude myslet sve.. -
4.4.2015 15:03
no už je to pár let, co jsem byla na nemocenské v těhu, ale když jsme chtěli jet na víkend na druhý konec republiky, protože strýc slavil 60 a ještě i ostatní z rodiny cosi slavili, tak doktor napsal nějaké prodloužené vycházky na celý vikend. takže si myslím, že se to udělat dá, abyste na vlastní svatbu měli volno a nehrozila žádná kontrola...
-
4.4.2015 15:06
jo a jinak, my se brali, když měla dcerka půl roku. nemyslím si, že by to byl nějaký mores od kamarádu, ale prostě v těhu jsme chtěli mít klid, žádné honění kolem svatby, žádné šaty pro těhulky..... a že to teda byly stresy kolem svatby!!! chtěli jsme to udělat na pohodu, až se malá narodí, aby i ona mohla být načančaná a potom mít aspoň z fotek pěknou památku. přijde mi to takové divné, když se někdo hooonem bere jenom proto, že spolu otěhotní.... prostě jsem věděli, že se vzít chceme a nepotřebovali jsme to udělat hned, když jsme objevili těhotenský test
-
4.4.2015 16:26
Něco ti prozradím. Měla jsem totéž. Ale s tím rozdílem, že do nás začala hučet i moje matka. A jak to dopadlo? Da se říct, že jsem povolila, vzala si otce svého dítěte a za 4dny šla rodit. Bydleli jsme u matky mého teď už bývalého muže a byla to pakárna. Díky stresu jsem porodila v 35 týdnu, dcera zemřela, syn byl silnější. Když nás pustili z porodnice, tak jsem domů jela taxíkem sama s dítětem a doma jsem zjistila, že moje tehdejší tchyně Kryla mého muže a ten si doma užíval s ženskými. Takže za mě. Stůj si za svým a nenech se do ničeho tlačit. Doplatíš na to ty a tvé dítě. A pokud už teď si dá tvůj přítel říct hlavně od matinky a nedomluvi se s tebou, tak rychle pryč.
U nás to dopadlo tak, ze nás rozvedli až po 4 letech a dnes jsem konečně šťastná a veselá. -
4.4.2015 17:54
Nejdříve musím říct, stůj si za svým názorem a nenech se zvyklat.
Bydlím sice od "tchánovců" pár kilometrů, ale snaží se vše řídit, i na dálku. Mám velké štěstí, že manžel si chrání jak říká svou rodinu a bojuje i s vlastními rodiči, i když někdy marně.
Jsou to fakt někdy nervičky na pochodu.. Je to pokaždé něco... Takže vím ja Ti je.
Ale my jsme se brali, když jsem byla ve 12. týdnu a byla to rychlá akce (také na nemocenské). Bez rodičů, jen se svědky a pár kamarády. Hostina nebyla objednaná, tak jsme šli do nějaké restaurace a sedli si dali si obídek a pak šli prostě domů. Ale chápu, že ne každému tohle vyhovuje. Jo a jinak moji rodiče byli rádi, ale manželovi nám to nějak nemůžou zapomenout, ale to tak asi chodí...
Drž se a ať jsi Ty i miminko v pořádku a daří se vám dobře.
Už je to skoro 7 let a já si to nemůžu vynachválit.