Spaní v posteli,ano či ne?
Ahoj holky,tak mám první dotaz jako novopečená mamina.Drobek má 6 dní,plně kojím,budí se pravidelně po 2-2,5 hodinách.Chtěla jsem vědět váš názor na spaní v posteli s maminkou?Pro mě je to pohodlnější,nemusím v noci ke kojení vstávat,ale zase se bojím,aby nebyl potom moc rozmazlený...Co si o tom myslíte?
Zapomněla jsem dodat,že nekojíme v leže,bohužel mi tato technika nejde,takže provozujeme polosed 
Holky díky manža mi přesunul postýlku k posteli,měla jsem ji na druhé straně pokoje,tak to nebude aspon taková ,,dálka'' a uvidím na malého(ach ten strach z SIDS 
)
Související články v encyklopedii
-
Jak krmit miminko
Kojení
Dopřejte svému drobečkovi mateřské mléko. Kojení je nejpřirozenějším způsobem krmení. Naučte se jak a co dělat v případě potíží.
-
Miminko od narození bez plenky
Bezplenková metoda
Bez opruzenin, zánětů a bez větších obtíží naučit dítě v pozdějším věku na nočník. Nejen to jsou výhody bezplenkové komunikační metody.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
21.10.2012 19:50Já jsem měla oba syny do 2 měsícu u sebe v posteli a nedám na to dopustit.Na sex jsem ho uložila do jeho.Jak už byli starší,spali ve své(od 2 měsícu.)Neznám,že by jim to pak činilo problém.Jak jsem je dala spinkat,tak usli.Neznám později nějaké uspávání,ani se toho nedožadovali.
-
21.10.2012 20:06
já si syna vzala do postele hned první noc, co jsem byli doma a bylo to to nejlepší, co jsem mohla udělat. Byla jsem po císaři dost zničená a už v porodnici jsem měla problém k němu vstát dřív než se v noci naplno probere a vzbudí půlku oddělení. S mimčem v posteli jsem se konečně taky trochu vyspala a byla daleko klidnější, než když spal v porodnici mimo a s monitorem, kterému jsem po špatných zkušenostech vůbec nevěřila a jen jsem se tím stresovala. Doma to bylo spokojené a klidné mimčo, když měl maminku pořád u sebe a dlouho ho nikdo neslyšel ani v noci plakat. Prostě nám to tak vyhovovalo. S přechodem do vlastní postele problém nebyl. Neměla jsem strach, že bych ho měla zalehnout nebo tak něco mu ve spaní udělat, ten spánek u malého mimča není tak tvrdý. A ani v porodnici nevadilo, když si maminy braly na noc mimča k sobě do postele, ještě nám to sestřičky doporučovaly, když viděly, jak po nocích padáme únavou. Tohle si musí každá mamina vyzkoušet sama, u druhého potomka to budu dělat úplně stejně, prostě se mi to takto osvědčilo.
-
21.10.2012 15:04jedna moje kamarádka,která pracuje u záchranné služby mě před tímto důrazně varovala.Ona několikrát vyjela k případu,kdy bohužel spaní miminka s maminkou skončilo tragicky...ne proto,že by ho zalehla,ale usnula při kojení / což vzhledem k únavě maminek není nic neobvyklého/ a prsem mu zacpala dýchací cesty.Malé miminko se nemůže odkulit a tragédie je na světě.Od té doby jsem vždy kojila jen v sedě.Takže určitě bych v tomto případě neřešila jestli bude nebo nebude dítko rozmazlené,ale snažila bych se ho maximálně ochránit před nějakým neštěstím.
-
21.10.2012 15:16Spaní v posteli u mě zásadně ne. Je to prostor pro partnery( nějak si nedokážu představit sexování s vedle ležícím dítětem s x měsíců starým). Dítě má mít svůj vlastní prostor - postýlku. A další důvod - viz cudla, taky zkušenosti záchranky - přidušené nebo zalehnuté děti.
-
21.10.2012 15:23
Souhlasím s bonty2006, u nás malá taky v posteli nespala. Jen třeba chvilku ráno, že jsme společně ještě spali, ale jinak ne. Klidně jsem k ní několikrát v noci vstávala a chodila jsme ze začátku kojit i vedle do pokoje.
-
21.10.2012 16:00ahoj,za me take spani v posteli ne.obcas jsem to udelala,z velke unavy a malej usnul lip,jinak ne
-
21.10.2012 18:37Já jsem taky proti spaní v posteli s miminkem. Ale taky už jsem s ním takto usnula. Ale snažím se ho vždycky dávat do postýlky.
-
21.10.2012 20:19
já s dětmi spala, nespala jsem akorát s prostřední dcerou, která u nás byla nespokojená a ač jsem při kojení vždy usnula, nakonec byla tak neklidná, že mě tím budila a musela jsem ji přenést na její místečko, kde spinkala opravdu spokojeně a klidně (já s tím tedy měla problém, když spala tak bokem, měla jsem o ni starch, chyběl mi ten pocit její blízkosti) a prostě jí to tak zůstalo, i jako starší přišla jen zřídka.
Společné spaní nám dělalo oboustranně dobře, máme postel v rohu, takže děti nespaly mezi námi-což bych opravdu nesnesla (dělala jsem to manželovi jen na truc a partnerský život nám to nijak nenarušovalo, právě naopak, protože děti u mě byly spokojené, takže většina nocí klidných a já v sedmém nebi uprostřed.
S kojením v leže jsem neměla problém (naopak zkusila jsem v sedě, protože babička říkala, že musím dávat krknout i v noci, tak abych neusnula-a hrozně to narušilo můj spánek, buď jsem u kojení i tak usínala nebo jsme naopak nemohla pak usnout,protože jsem se úplně probudila, takže jsem to hned vzdala). Kojila vždy v polospánku, či ve spánku, spala jsem vždy nahá, takže dítě se velmi záhy naučilo samoobsloužit. Někdy po půlroce jsem děti naučila usínat v postýlce a brala je k sobě až po 1. kojení a postupně, když na to byly zralé, tam nějak zůstaly spát déle a déle, nakonec chodily až ráno a pak už vůbec. Kluk k tomu došel teda až v téměř 6ti letech, nejmladší holka před druhým rokem (když nepočítám tu docházku na ranní kojení do odstavení.
Také existuje taková polovičatá varianta, že se přiváže postýlka bez bočnice k posteli, pro mnohé takový kompromis, ale to u nás nebylo třeba.
Jinak mít dítě nablízku je úplně přirozené, jsou ale různé teorie, jak už to v moderním světě bývá-je tolik cest a možností, které si navzájem protiřečí-jedni pějí chválu na společné spaní a jedni na oddělené. Některé děti a některé maminky opravdu potřebují být velmi blízko k miminku, jen tak mohou oba klidně spát, někteří se ale navzájem ruší a prostě jejich spánek není pospolu spokojený. Každopádně společným spaním dítě rozhodně člověk nerozmazlí, pokud tedy tam nevzniká nic přes sílu ( tak, že dítě si místo u rodičů vybrečí, vyvzteká).
Takže klidný spánek ať spolu, či zvlášť je to na každém, podle mě ani jedna varianta nemusí být špatně a nemusí být špatně ani kombinace obého (jak jsem vyzkoušela a super fungovalo). -
21.10.2012 22:23Taky jsem proti spaní v posteli. Bála bych se, že si na to zvykne a taky bych se bála, že miminko zalehnu
A pak když už by bylo větší a víc pohyblivý, tak že mě třeba přeleze a spadne z postele -
21.10.2012 18:07
ted se synem jsem zkoušela, že bych jej měla v posteli a jen taková samoobsluha při nočním kojení..ale nejde nám kojení v leže (jen v sedě) a navíc prcek po pití potřebuje pořádně odříhnout, takže se s ním projdu párkrát po pokoji, než vyhodí bublinu a nakonec mi v postylce kupodivu spí líp a klidněji..takže spí v postylce.
-
22.10.2012 1:18Syn v postylce nechtel spat vubec, takze byl od zacatku v nasi posteli. Dcera v postylce spala parkrat, ale kvuli kojeni pro me bylo pohodlnejsi vzit si ji k sobe. A i pro ni je to prijemnejsi, protoze od te doby spava lip a bez buzeni. Takze se obe vyspime celkem bez problemu
kdyz se ji spatne spinka a knoura nebo breci, polozim si ji na sebe a houpu ji, aby se uklidnila.
Osobne bych nemenila, spolecny spani si uzivam a neni pro me nic krasnejsiho, nez se vzbudit a videt ji spinkat vedle sebe. Ale zalezi na kazdym, co mu vyhovuje... -
22.10.2012 11:46
My začli praktikovat spaní v posteli už v porodnici a nemůžu si stěžovat. Nebylo to tím, že bych chtěla mít malou co nejvíc u sebe, ale protože jsem vždycky u kojení usínala. U kojení usínám doteď (kojím vleže), takže první půlku noci je malá u sebe a od prvního nočního kojení je u nás a zatím nám to tak vyhovuje. Akorát se snažím aby nespala právě na kraji postele, bojím se, že by spadla...
