Strach z rakoviny
Je mi 19 a pred pul rokem mi na rakovinu onemocněl spolužák.. od te době se strašně sleduju.. hlavní příčina je ze jsem poslední dobou hrozne unavena.. okolí říká ze je to tim, ze nic nedělám a pak mam větší fyzickou aktivitu a jsem na umření.. což je asi fakt pravda ale ten strach je hroznej.. našla jsem si boulicku za uchem a hned vidím rakovinu, ted zase výstupek pod zebry, což mam i na druhé straně a hned zase rakovina.. 7.2 jdu k doktorce tak ji musim říct at mi udělá nějaká vyšetření a budu vklidu.. chodím darovat krev, jsem v registru dárců kostní dřeně.. tak tam by se neco poznalo ne? Vše hledám na netu a to je největší problém.. "Měla" jsem uz rakovinu tlustého střeva, vaječníku, plic, lymfatickych uzlin, kosti, děložního čípku az po bůh vi co.. jsem fakt hrozna.. Je nějaké vyšetření nebo odběr krve ze kterého se to pozná? Alespoň nejaky náznak změny, nemoci.
- 29.01.2017 19:35:42 - full.avl změnila kategorie otázky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
29.1.2017 20:26
Máš to psychické.Můj děda zemřel na rakovinu tlustého střeva a upřímně,žádné příznaky jsem na sobě nehledala a nehledám.Jediné co lze dělat je chodit na pravidelné preventivní prohlídky k dobrým doktorům-obvodní a gynekologie.Odběrem z krve se toto nezjistí,buď musí být spešl vyšetření-ať již laparoskopie,vyšetření konečníku,ultrazvuk apd...Na co jsem přišla je-nehledat žádné příznaky a užívat si života,abych pak nelitovala toho co jsem mohla udělat a neudělala.Jsi mladá tak se doma nezahrab a užívej si život
-
29.1.2017 20:29
Kdyz mi bylo 18, taky jsem onemocnela. Ne rakovinou, ale tez to nebyla zadna sranda. Od te doby jsem byla hrozna. Porad jsem se sledovala, hlidala. Vubec jsem necvicila, takze fyzicka na nule. Byla jsem strasna chciplinka, porad jsem si hlidala at mam dost spanku, zadny stres, dost jidla... A citila jsem se stejne mizerne. Az kdyz jsem se na to vykaslala, zacalo mi byt krasne. Neni to jednoduchy, u me to zapricinila VS, novi lidi, plno prace do skoly, najednou nebyl cas se pozorovat. A najednou jsem se citila milionkrat zdravejsi, nic me nebolelo, zacala jsem cvicit, chodit mezi lidi. I pritel, ktery se mnou celou tu dobu byl, rikal, jaky je to rozdil. Takze moje rada zni: najdi si nejaky konicek, zalibu, sport, cokoli, ale hlavne na to nemysli. Co se ma stat, to se stane, a tim, ze se budes deptat, si uz vubec nepomuzes.
-
29.1.2017 20:46
Já bych jen dodala, že rakovina je z velké části psychického původu. Psychosomatika je fakt mocná. Pokud si budeš říkat, že určitě dostaneš rakovinu, tak ji z velké pravděpodobnosti opravdu dostaneš. Táta od mého kamaráda neustále tvrdil, že má rakovinu žaludku, i když žádnou neměl, neustále chodil po doktorech, kde mu co půl roku říkali, že je zdravý a on furt jel tu svou a šup asi po 10 letech přišel z dalšího vyšetření, že má rakovinu žaludku. Tak dlouho si ji "přal" až ji dostal. Neni radno nic podceňovat, to určitě ne, ale zase přílišné sledování taky není asi dobré...minimálně psychické pohodě nepřidá.