Těhotenské "stavy"
Holky prosím o radu...
Jsem v 9tt, jsem za děťátko strašně šťastná, je vymodlené a už teď ho moc miluju.
Ale..., padá na mě uplně všechno, všeho se bojím (mám už pětiletou holčičku) takže strach z porodu apod. to není. Mám ale stach z budoucnosti, kažou chvíli brečím, v noci mám noční můry a je mi špatně. Neumím problém pojmenovat... ale nevím ani jak na něj. Jediné co mě ted poslední dny naplňuje a těší je věnování se mojí dceři, u všeho jinýho jinak brečím. Nechápu to. Muj partner musí asi hrozně trpět, každou chvíli být přítomen mých splínů. Ale nevím jak na ně. Neznáte to některá?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
30.9.2013 14:34
Ano přesně tohle jsem prožívala v prvním trimestru.........přítel to pochopil, bylo to hormonama nejspíš.......teď pár týdnů před porodem už je to pryč. Nevím, třeba je to i tím, že naše dítě je taky vymodlené, tak to možná prožíváme jinak. Těžko říct, ale bylo to fakt hrozný. Uvidíš, bude se to postupně po tom trimestru lepšit.......
-
30.9.2013 15:29
to časem přejde.prostě hormony hlavně aby chlap chápal že to je těhotenstvím a že to odezní
-
1.10.2013 12:27
Jsem ve 13.týdnu a mám to stejné s tím rozdílem, že čekáme první.
Takže mé obavy jsou možná ještě větší, ale vlastně ani nedokážu říct čeho se obávám..
Na mimi se těším, ale jakmile začnou jen moji rodiče o malém mluvit, začne mi to vadit..
Mám pocit, že teď už nejsem tolik přecitlivělá jako asi ještě před 14-ti dny, ale úzkosti mě přepadají pořád..