Vyčerpanost, sex po porodu a další
Mám dotaz: Mám super partnera, rozumíme si a dá se říci, že nemáme žádné problémy. Před půl rokem jsem porodila naše první dítě. Rodina jsme skvělá, naše miminko taky, máme ho moc rádi. A i když jsem vždycky říkala, že mě se to stát nemůže, stalo se 
Dcerka je hodně chovací, opravdu hodně. Přes den se jí věnuji, hrajeme si. Jakmile usne (a že přes den spí už od začátku třeba jen hodinu, 2x30 minut), jdu vařit jídlo a uklízet. Co nestihnu, dělám večer. Na sebe moc času nemám, to se dalo čekat. Jenže někdy jsem prostě tak vyčerpaná, že bych se nejraději zavřela v koupelně a vyplakala se. Taky jsem někdy tak unavená, že se mi nechce do sexu. Nejradši bych si lehla a jen tak ležela. A to je podle mě průšvih. Partner se mi líbí, ale když mě to po porodu stále i bolí, ke všemu mají pod námi ložnici jeho rodiče, a já se nějak nemůžu soustředit. Dřív jsme byli v koupelně, v kuchyni... Teď to bolí, takže pro nás zatím nějaké polohy odpadají Ach jo, jsem unavená, vyčerpaná, mám šílené odrosty, vůbec si nepamatuji, kdy jsem si naposledy nalakovala nehty, kdy mě sex bavil a lákal. Hrozně se za to stydím. Nejsem typická žena v domácnosti, nejsem žádná megera. Svého partnera miluji a tahle situace mě hrozně trápí. Nechci být ztrhaná a nechci se bránit kontaktu s ním. Zažila jste některá něco podobného? A jak jste to vyřešily?
Související články v encyklopedii
-
Jak krmit miminko
Kojení
Dopřejte svému drobečkovi mateřské mléko. Kojení je nejpřirozenějším způsobem krmení. Naučte se jak a co dělat v případě potíží.
-
Miminko od narození bez plenky
Bezplenková metoda
Bez opruzenin, zánětů a bez větších obtíží naučit dítě v pozdějším věku na nočník. Nejen to jsou výhody bezplenkové komunikační metody.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
16.2.2014 22:30Vítej v klubu.
Hoď se do klidu ve smyslu přestaň se snažit být superženou, jak nám to předhazují reklamy a ženské časopisy. Tím nechci říct, že máš o sebe uplně přestat pečovat a "zpustnout", ale pouze to, že i toto období je časově omezené, projde si ním naprostá většina REÁLNÝCH maminek malých miminek a jednou bude zase líp. 
Moje první dcera byla stejného ražení jako ta Tvoje, takže vím moc dobře, o čem píšeš. Bylo jí cca kolem 8 měsíců, já už slušně "padala na hubu" (nepočítaje pracovně vytíženého manžela jsem byla prakticky bez jakékoliv možnosti hlídání), když jsem narazila na článek, kde se psalo o tom, že v průměru trvá cca rok a půl, než se čerstvá maminka opět cítí jako žena (tedy má konečně chvíli i na sebe, čas řešit oblečení, účes, make-up, návrat ke koníčkům atd). A musím mu dát za pravdu. 
Teď mám druhou roční dcerku a na jednu stranu je mi líto, že to s ní tak rychle utíká, na stranu druhou se těším, až se mi za půl roku konečně citelněji rozvážou ruce, protože mi to už taky občas slušně přerůstá přes hlavu. Ale ony se rozvazují prakticky neustále s každým pokrokem, které mimčo udělá, akorát do toho roku a půl je to náročnější, než si dítko dokáže již s lecčím vyhrát, zvládne již lépe chůzi, začne lépe chápat, co po něm chceš, lépe se s ním dorozumíš atd. To už je pak v podstatě pohoda.
Do té doby nejvíc pomůže chápavý partner; pokud přiloží významněji ruku k dílu, máš vyhráno, ale já byla ráda i za to, že mě do ničeho nenutil. Píšeš, že pod vámi bydlí jeho rodiče, snad by byla možnost toho využít, udat dítko aspoň z času na čas na hlídání a mít čas pro sebe, nebo - budu realistka podle sebe - využít luxus dodělat si věci v domácnosti bez neustálého hlídání, co se děje za mými zády, nebo v ideálním případě možnost strávit chvilku výlučně s partnerem. A i kdyby nic z toho, mysli na to, že tato situace opravdu nepotrvá napořád, akorát to bude chtít ještě nějaký čas. Držím palce. -
16.2.2014 20:19Sice nemám zkušenosti, ale zkus třeba zapojit partnera
Ať si vezme jeden den mimčo a domácnost na starost, ty si mezitím odpočineš, zaběhneš ke kadeřnici, na kosmetiku... Prostě si udělej odpočinkový den, který tě dobije -
16.2.2014 22:28Ahoj! Popíšu, jak to mám já. Mám dvě dcery (2 roky a 5 měsíců) a malá je hodně kontaktní miminko. Ne, že by vyloženě potřebovala celý den nosit, stačí jí oční kontakt
Ale tak nemůžu nad ní stát pořád, že? Už jenom z toho důvodu, že se musím starat i o tu starší. V tom mi hodně pomohl šátek- mimčo uvážu, mám volné ruce, uvařím, něco málo (fakt jen to nejnutnější) uklidím, pohraju si se starší... Vážně mi to hodně pomáhá...
Taky jsem celý den v jednom kole a abych večer ještě uklízela? To musím mít vážně extra nabuzenou náladu. Radši se věnuju sobě. Dám si vanu, zacvičím si, nebo jen tak ležím (a nebo sedím u počítače a datluju do klávesnice) Prostě relax. Večer si ho zasloužím.
Mám domluveno s manželem, že jednou týdně vyveze devčata na dlouhou procházku(naštěstí nám v tom letošní zima přeje) a já jdu do bazénu a do sauny. Toho se zůčastní jen manžel, jiné možnosti hlídání (zadarmo) nemáme Děti v kočáru spí a malá vydží bek kojení i tři hoďky.
Když už je opravdu třeba uklidit domluvím se s manželem, že to udělá on, nebo si dá opět delší procházku. Neuklízím často, a nemám pocit, že bysme byli nejaký špindírové. Mám dobré pomocníky- myčku a robotický vysavač. Jediný, co opravdu musím je praní, protože používáme látkový pleny. Ale to je tak na 15 minut jednou za dva dny.
A teď k tomu sexu. Od porudu jsme s manželem spali asi třikrát. Je to únavou a taky tím, že plně kojím- je to prostě daný biologicky. Manžel to chápe (už si tím jednou prošel), no, a taky je večer už dost unavený. Jo a taky mě to dost bolí...u mě je to ale asi spíš psychický, protože jsem rodila císařem, ale během porodu jsem byla dost nešetrně a bolestivě vyšetřována. Takže když už jsme se k "tomu" dostali, nastal tento problém. Zatím to něřeším, tak nějak doufám, že až se rozběhne cyklus, upraví se to (minule jsme si užívali celý dva měsíce, než jsem znovu otěhotněla )
Takže moje rady: pořídit šátek, domluvit si kočárkovací hlídání(pokud spí aspoň v kočárku) a udělat si jednou týdně volno pro sebe, vykašlat se na uklízení... No a s tím sexem... promluvit si, jak se na to dívá partner, od toho se všechno odvíjí, a pokud bude tak nějak smířen s tímto dočasným stavem, tak na to nemyslet a nestresovat se tím, protože tím se to podle mě, jenom zhorší. Veř tomu, že časem to bude lepší a lepší, jen to chce vydržet -
17.2.2014 8:59a co takhle poprosit rodiče o pohlídání když bydlíte společně? pokud teda nemáte nějaký problematický vztahy. měla bys čas na sebe. nebo ať hlídá manžel a ty se v tu chvilku vykašli na domácnost a hajdy na ostříhání a barvu a dát si pěkně koupel
bude ti líp.když se budeš stresovat domácností tak se to bude horšit, když si uděláš čas na sebe tak potom jde i ta práce líp od ruky a veseleji a věř že ti nikam neuteče
