Zvlastni chovani ditete
Ahoj holky,
Setkala jsem se s extremne zvlastnim chovanim ditete a zajimal by me vas nazor. Nasla jsem si pritele v Italii a travim cas i s jeho rodinou. Ma otazka se tyka jeho netere. Pokud jste nekdy Italii navstivily, mozna jste si vsimly, ze vychova tu neni tak prisna jako u nas. Deti nemaji zadny rezim a jsou rozmazlene.
Jeho neteri jsou necele 3 roky. U nas je tou dobou ditko alespon trochu samostatne. Vezme si lzici a ji samo, nemusi se mu varit nic moc extra, ona proste sama nezvlada vubec nic. To ale neni ten nejvetsi problem. Chvilkama je hodna, chce si hrat a pak najednou z minuty na minutu zacne mlatit lidi kolem sebe, rvat vlasy, kousat. Je proste nezvladatelna. Rodice ji plesknou, kdyz dela neco oskliveho a ona se tomu zacne smat. Nedavnou jsem byla s pritelovou maminkou a holcickou venku na prochazce. Prisla holcicka, asi 4 roky, a chtela si s ni hrat. Clarissa si s ni chvili hrala a pak rodice te holcicky zaveleli, ze je cas jit. Holcicka chtela Clarissu obejmout na rozloucenou a Clarissa ji pokousala.
Setkala jste se nektera s takovym chovanim? Neprijde mi to klasicke chovani. Chapu, ze decko kdyz roste zkousi, co vsechno dospeli snesou, ale ona je vazne zla.
Nikdo nevi co s ni. Mame ji radi, ale stydime se s ni chodit ven, protoze je zla, bojime se ji.
Deti si s ni nehrajou, boji se ji. Ona tudiz je porad sama nebo s rodici.
Nevite, cim to muze byt zapriceneno?
Zajimalo by me, co si o tom myslite.
Diky za kazdy nazor 
Magda
Související články v encyklopedii
-
Gestační diabetes mellitus
Těhotenská cukrovka
Těhotenská cukrovka postihuje 3–5 % těhotných žen. Jste jedna z nich? Jak se tato porucha zjišťuje a co to znamená pro vás a vaše miminko?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
17.7.2014 18:42tak nevím co by rodiče řekli na to když by od tebe dostala na zadek ale dá se to řešit (většinou) i jinak. když by bez přítomnosti rodičů byla se mnou na vycházce a pokousala holčičku tak bych po ní VELMI důrazně vyžadovala aby se holčičce omluvila, mnohdy je to pro děcko daleko horší než to plesknutí přes zadek. další řešení je se s holčičkou domluvit kam by chtěla jít na procházku/výlet k tomu přidat zmrzlinu a spoustu věcí co ji budou zajímat a když se bude chovat hnusně tak říct že tam a tam nepůjdem když zlobí (na naše děti to taky výborně funguje,sice až po tom co to na první procházce dodržím protože si museli zkusit jestli si to třeba nerozmyslím
) a naopak když se bude chovat mile a hezky tak ji za to pochválit, říct jakou z ní máš radost a jestli se tak zvládne chovat i na další části procházky a třeba i přidat zmrzlinu nejsi rodič tak můžeš za dobrý chování uplácet
a naprosto souhlasím s tím co psaly holky nademnou, že si k tobě dovolí jen to co jí dovolíš ty -
17.7.2014 14:39Já jsem dělala au pair v Itálii, kde jsem se starala o 3 letá dvojčata - kluky - nejhorší děti jaký jsem kdy zažila, přesně jak to popisuješ a ještě 10x horší. U tebe jí aspoň rodiče flákli, ale v mém případě rodiče skákali podle dětí. Např. se chtěli dál ráno koukat na pohádky...a řvali a řvali, když jsem je chtěla oblíknout a jejich matka to vyřešila tak, že mi řekla ať je prostě neoblíkám a nechám je koukat. Vždyť o co jde? ...o půlnoci ještě lítali venku, pohoda... Takže podle mě je tohle v Itálii běžný a jen nám a ostatním severnějším státům to přijde divný
Tvůj problém bych vyřešila tak, že bych ji nikam nebrala nebo kdybych ji tedy vzala a ona se chovala hrozně, tak bych to vyřešila stejně jako by to bylo moje dítě. Mám synovce (opět dvojčata) a ty taky nejsou zrovna extra vychovaný, ale pořád lepší než ty italský bambini A když je hlídám a chovají se hrozně, tak jim normálně jednu fláknu, když si to nenechají vysvětlit po dobrým. Takhle jsem to dělala do tý doby než si uvědomili, že na mě nějaký jejich řev rozhodně neplatí a že když budou zlobit, že je nikam brát nebudu. -
20.7.2014 11:54
dítě zkouší, co si může dovolit a tady bych řekla, že už si je moc dobře vědomé toho, že z ní máte strach. Dítě bych nebila, to ať si pořeší rodiče takového tresty. Osobně bych holčičce slibovala odměny za to, že se bude k ostatním chovat hezky a pokud se tak chovat nebude, klidně bych ji z hřiště vzala pryč a chodila s ní nudně za ruku kolem a vysvětlovala, že když se chová špatně, tak za ostatními dětmi nemůže a může se pouze z povzdálí dívat, ono by ji to rychle přešlo. V tomto věku jsou ale děti různé a nepřičítala bych to jen nevýchově v Itálii, tady na hřištích to bývá to samé. Já třeba včera měla spor s jedním tatínkem na velké trampolíně, kdy bylo jasně napsané, že tam smí pouze jedno dítě, všichni čekali ve frontě a dodržovali to, ale pouze tento tatínek prohlásil, že trampolína má velkou nosnost, tak tam může být dětí klidně deset a naspal tam svoje 4 děti, které byly starší než můj syn a takto tam akorát tak smrdělo úrazem. Já brečícího syna vytáhla a tatínek byl spokojený, že se dětí zbavil a vytlemenej stál jak frajer u schůdků pravidla nepravidla. Potom je těžké něco chtít dodržovat u těch dětí, problém může být někde úplně jinde než u samotné holčiny, těžko říct, co vidí doma, možná jen napodobuje chování z rodiny.
