asi poporodní trable
Ahojda maminy... Mám pár dotazů 
mám doma měsíční miminko ... A nevím čím to je , ale myslím si že mě nemá rád 
vždy jsem si myslela že pro něho budu ta po které se otočí,ta po které bude jako první hejkat... Ale místo toho mě jen dokáže rozbrečet když na něho promluvím i když je napapkaný ,chviličku na mě kouká a pak se rozpláče :'( dokonce někdy i pláče při kojení... Pak to nevydržím a začnu taky . Jsem na tom po psychické stránce špatně!! Vážně si myslím že mě nemá rád....snažím se na něho mluvit něžně a on mě to oplácí pláčem.. Setkala se s tím některá?? Můžete mi poradit co dělám špatně? A nebo dát nějakou radu ?? Děkuji
Související články v encyklopedii
-
Jak krmit miminko
Kojení
Dopřejte svému drobečkovi mateřské mléko. Kojení je nejpřirozenějším způsobem krmení. Naučte se jak a co dělat v případě potíží.
-
Miminko od narození bez plenky
Bezplenková metoda
Bez opruzenin, zánětů a bez větších obtíží naučit dítě v pozdějším věku na nočník. Nejen to jsou výhody bezplenkové komunikační metody.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
2.1.2013 22:25Ja myslim, ze kdyz nejste v pohode vy tak ani miminko, miminko vsechno vyciti, myslim, ze se to brzy zlepsi, chce to jen cas a zvyknout si na sebe, hlavne si nemyslet, ze vas nema rad, jste prece jeho maminka a je na vas zavisly, ze zacatku jsme to meli taky slozite a mala nam kazdy vecer brecela a brecela a ja si myslela, ze sem spatna mama, ze nepoznam co ji je, nakonec to byly koliky briska, dnes ji je 11 mesicu a furt se po me vrha a furt vola mama mama, takze hlavne to chce pohodu preji hodne stesti
-
2.1.2013 22:21urcite to neni proto ze te nema rad...je jeste malicky dej vsemu cas...
-
2.1.2013 23:27Ahojky, to mě mrzí, že jsi na tom po psychický stránce špatně
, ale určitě to není jak si myslíš. Určitě tě mimísek má rád, jak píšou holky, může to být čímkoliv, že pláče a taky z tebe miminko vycítí, že nejsi v pohodě. Přikláněla bych se taky k bolení bříška. Ty se ale hlavně musíš dostat do psychický pohody. Nemůže ti s mimískem někdo pomáhat a podporovat tě po psychický stránce? Třeba mamča, kámoška. Prostě aby s váma někdo byl a nebyla jsi s mimískem sama. Určitě se to zlepší, nepropadej panice a zbytečně se nestresuj. Mimísek Tě miluje a ty jeho!!!!!!
Jen prostě neumí ještě říct co mu zrovna je, tak brečí Tak mamino hlavu vzhůru a bude líp. Určitě zkus něco na ty prdíky hodně mimíska i chovej. Když na tebe chvíli kouká a pak se rozbrečí, třeba se ti snaží jen dát nejevo " Mami vem si mě do náruče, pochovej mě" Časem poznáš, proč mimísek zrovna brečí. Hlavně se zkus hodit do pohody -
3.1.2013 9:05
Neboj se, je to normální. Když se narodil syn, tak jsem prožívala něco podobného. Ať si ho choval kdokoliv, tak byl spokojený, ale jen jsem někde poblíž objevila já, tak hned pláč. Byla jsem z toho zoufalá. Samozřejmě rozhozené hormony v šestinedělí mi moc nepřidávali. Tchýně mi to vysvětlila tak, že momentálně jsem pro něj jen "spižírna". Cítí ze mne mléko a nic jiného nevnímá. Že to stejné měla s dětmi taky. Bohužel jsem už ve dvou měsících o mléko přišla. A když už jsem nebyla jediná, která ho mohla nakrmit, tak mne také začal vnímat jinak.
Neboj všechno se spraví. Miminko máš ještě hodně malinké, až začne vnímat víc než jen své základní potřeby, tak u něj budeš určitě na prvním místě. Tak moc, že ti to možná někdy i poleze na nervy. -
3.1.2013 7:57Určitě to není tím, jak píšeš, ale naprosto chápu Tvé pocity, já kvůli tomu své 1. dítě až nenávděla, protože se mi zdálo, že veškerá má snaha je naprosto k ničemu a že jsem totálně špatná máma. Byl to takový začarovaný kruh, kdy jsme si přehazovali špatnou náladu mezi sebou....Vy jste spolu pořád a je možné, že Tvé miminko na chvilku zaujme někdo jiný, takže se třeba i uklidní, ale nemělo by to dloué trvání....I další děti takto občas brečely, ale řekla jsem si-teď jsem už udělala vše pro jeho pohodu, udělat pro něj víc nemohu, dítě se také neuklidí hned, nebo ho prostě trápí něco , s čímmu už víc nepomůžu. Ber to tak, že ty jseš člověk, krterému se může vybrečet do náruče..Je dobré i do budoucna, i když i v pozdějším věku dítěti nebude v tvých silách pomoci, bude vědět, že jseš tu pro něj v dobrém i špatném. I později to budeš hlavně ty, vůči komu se bude vymezovat-období vzdoru, ale to vychází jen z toho obrovského pouta, co mezi Vámi je a opět to není tím, že by tě Tvé dítě nemělo rádo, je tomu právě naopak.
