co mám dělat??? Mám jít na potrat?
Prosím o radu, jsem zoufalá a nevím, co mám dělat. Je mi 28 let. S přítelem jsem byla rok a půl, byla to hrozná láska a strašně moc jsem si přála miminko.Umyslně jsme na něm nepracovali, ale stalo se a já otěhotněla. Teď mi ale přítel řekl, že dítě nechce a že se mnou nebude. Co mám dělat??? Vždycky jsem byla proti potratům, ale momentálně si nedokážu představit, že jsem na mimčo sama. Jsem v 8tt.
Související články v encyklopedii
-
Potvrďte si své těhotenství
Hladina hCG
Pod zkratkou hCG se skrývá lidský choriový gonadotropin vznikající po oplození vajíčka. Zvyšující se hladina tohoto hormonu v krvi a později v moči prokazuje u ženy těhotenství.
-
Co se děje v bříšku po dobu těhotenství
Vývoj plodu
Těhotenství trvá 40 týdnů (počítáno od poslední menstruace), z nichž se 38 týdnů vyvíjí plod. Popišme si, co se bude v těchto týdnech dít.
-
Gestační diabetes mellitus
Těhotenská cukrovka
Těhotenská cukrovka postihuje 3–5 % těhotných žen. Jste jedna z nich? Jak se tato porucha zjišťuje a co to znamená pro vás a vaše miminko?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
2.5.2010 9:51Je to samozřejmě tvoje rozhodnutí, znáš nejlépe sama svoji situaci. Když bych to brala ze svého pohledu a ze svých současných zkušeností, miminko bych si nechala. Vím, bude to těžké, vychovat dítě není asi nikdy lehké a o to těžší to je, když na to budeš bez partnera. Ale mít dítě je dar. Chodí nás sem spousty, které nemohly dlouho otěhotnět a které stále nemůžou otěhotnět. Mohlo by se stát, že se jednou do této skupiny přidáš i ty, až si najdeš toho správného chlapa, který s tebou bude chtít mít děti a nebude se bát zodpovědnosti jako tvůj současný přítel. Nedávno jsem četla v jednom týdeníku článek o dívčině, která podstoupila potrat. Když se probouzela z narkózy, brečela, protože měla pocit, že chybí část jí. Než šla na potrat, přemýšlela o dítěti jako "o tom". Po potratu však cítila, že to bylo dítě. Když přišel termín, kdy by bývala rodila, spustila se jí laktace. Když se nad vším zamýšlela zpětně zjistila, že se vlastně nikdo neptal, co chce ona. Partner miminko nechtěl, gynekolog na ní tlačil, že pokud chce podstoupit interupci, je třeba to udělat co nejdříve. Dle toho článku trpí spousta žen po potratu psychickými problémy. A navíc, na miminko bys nezůstala určitě sama napořád. Však on by se v budoucnu jistě našel taťka, které by tvé dítě miloval jako dítě své.
-
2.5.2010 7:52
Jednou bys opravdu mohla litovat, potrat je velky zasah do organismu a může se stát, že už děti mít nebudeš. Přítel ti za trápení nestojí ale to malé ano!!! Zvládneš to, zvládlo to spousta jiných matek samoživitelek
) -
2.5.2010 8:09ahojky,
miminko tě naplní, ti všechnu lásku vynahradí, podle mě i kdybys ted šla na potrat je to takový zásah do vašeho vztahu, že už nevydrží, a za rok nebudeš mít ani miminko ani přítele a třicítku na krku... -
2.5.2010 11:08
Také mi to nedá a musím ti napsat. na potrat nechoď v žádném případě!!! Za to ti žádněj chlap nestojí-na názor chlapa bych fakt nekoukala a radši zvolila JÁ a MIMINKO než JÁ a PŘÍTEL. Pokavaď tě miluje, zůstane s tebou i s miminkem. A když nezůstane, nestál za to. Já sama jsem po zamlklém potratu. Nyní jsem opět těhotná a mám znova problémy. Dala bych nevím co za to, aby to dopadlo v pořádku a nechápu ženský, který jdou dobrovolně na potrat... Vážně to nedělej... Koukej na sebe... Po potratu se budeš cítit prázdná a uvědomíš si, že jsi udělala chybu - nevratnou.... Zvládneš to i sama s miminkem. papa
-
2.5.2010 7:41
Ahojky,
neboj se, určitě to zvládneš!! Hlavně to nedělej kvůli příteli aby sis ho udržela, stejně za to nestojí a jednou bys mohla litovat. Uvidíš, jakou ti udělá miminko nakonec radost. -
2.5.2010 9:29ahoj, tak píšu Ti hned, co jsem si to přečetla a ani jsem si nestihla přečíst reakce holek... moje rada- nechoĎ !!!!!!!!!!! je ti 28, to už je přece nějaký věk, není ti osmnáct.. víš jak by sis to časem vyčítala a třeba už pak nebudeš moci otěhotnět...přítel je asi dost nevyzralý, když se tak zachoval- to radši být sama než s takovým... máš rodinu, přátele, ne? oni ti pomohou, ale nechoď na potrat... nebudeš s tím pak umět žít, žes šla, je to nejen nápor na tělo, ale tak na psychiku !!!!!!!!!!
-
2.5.2010 9:57On je debil a to miminko si rozhodně nech, bude to tvoje štěstí a nikdy by jsi si to neodpustila. Hodně štěstí a síly
-
2.5.2010 7:55
Ahoj, moc dobře tě chápu, zažila jsem něco podobného. Já byla na potratu v 24 letech, teď je mi 30 let a už se rok a půl snažíme s manželem o miminko a pořád nic
Nevím, jestli je to následek po potratu, každopádně jsem z toho hodně nešťastná. Buď ráda, že budeš mít miminko a raduj se z každého dne těhotenství. -
2.5.2010 10:01Ahoj,prvosenka a VondrackovaA,jako by mě mluvily z duše.Mají pravdu a ty to určitě zvládneš.Přeju ti hodně sil a krásné miminko.Ahoj Hanci
-
2.5.2010 10:06
Ahoj, nedalo mi to a musím taky něco říct k tvé situaci. Souhlasím s tím, co ti k tomu říkaly holky. Samozřejmě je to pouze a jen tvoje věc, ale myslím, že kdybych byla v tvé kůži, na potrat bych nešla. Všechno ostatní už tu bylo řečeno a nevím, jak bych já ještě mohla jinak přispět kromě toho, že ti řeknu, že mi připadá, že s potratem bys ztratila víc věcí, než bys jím získala a že v této situaci mi to nepřipadá, jako to nejlepší východisko. Drž se, věřím, že ať se stane cokoli, určitě to zvládneš.
Držím ti moc palce! -
2.5.2010 13:45
Ja byhc to urcite nedelala a podle me si pritel mysli,ze te tim dostane do sachu a ty sama ze strachu potrat podstoupis...No jo,ale to si mel teda uvedomit velmi driv nez ti to dite udelal a pokud zadne nechce tak si mel davat vetsiho majzla...tet uz mu nic nepomuze a o tom vi..podle me te jen temi slovy vydira,aby jsi to udelala..treba ho to prejde a nakonec se s tim vsim smiri a bude se dokonce na(z) mimi tesit...a kdyz ne tak na nej prd..hodne stesti.
-
2.5.2010 17:29ahoj jsem v podobne situaci taky jsem otehotnela a kvuli tomu me přitel opustil, je to težke rozhodovani zvlašt když jsem byla ve zkušebni dobe v praci, ale pak přišla chvile kdy jsem byla v nemocnici a malem o to dite kvuli nervum přišla a rozhodla jsem se , stalo me to sice skvelou praci ale ted čekam narozeni miminka jsem na to uplne sama a veř tomu že se nemaš čeho bat
bude to hodně těžké a je, ale když jsem ležela na tom lužku a řekli mi rozhodněte se jestli ho chcete zachranit je to na vas byla to otazka vteřin došlo mi že přece jen žensky zvladnou mnohem vic a to mimi te udela štastnou i bez chlapa a navic dnes je doba kdy chlapu je dost a dite od jinych jim nevadi ten pravej tata se určo najde i pro vas chce to jen čas -
2.5.2010 11:15Pro mě by to bylo jednoznačné rozhodnutí! Rozhodně bych si miminko nechala! Nikdy nevíš, jestli bude příležitost a možnost na nějaké další... Věk už také máš a rodina a přátelé Ti jistě pomohou a i kdyby ne, pomůže Ti Tvoje dítě!!!
-
2.5.2010 12:51
Miminko si nech.Bud ráda zaten dar ikdyž nebylo plánované!!!Zvládneš to jako já zvládám děti dvě!!!A toho pacholka oškubeej,,,Zmetek jeden!!Jako by u toho nebyl,,,Ach jo,,Hodně štěstí a uvidíš že ti to ten brouček vynahradí a zas budeš štastná!!!A tatínka najdeš neboj,,,Je plno skvělích mužů!!
-
11.8.2010 12:08
Ahoj..abych ti pravdu řekla nemáš lehkou situaci..nezávídim ti tvé rozhodování ale když se dívám na tvoji situaci....víš tady záleží na mnoha různých faktorech...ale jistě bych se ve tvém věku nedívala na tvého přítele...pokud není připravený stát se otcem a ty si chceš miminko nechat ale bojíš se že tě opustí přítel ...Myslím ,že když mu oznámíš že je to kousek tebe a že o něj nechceš přijít ani o miminko ani o svého přítele mohl by to pochopit...Třeba k tomu má tvůj přítel důvod(například finance) zkus si s nim promluvit o tom proč miminko nechce.. A navíc je ti 28 to není věk na to aby za tebe rozhodovali jiní...jsi v krásném věku ve kterém spousta jiných žen mají už minimálně 1 miminko a jak jsem tu četla ty komentáře..potrat je celkem ryzikový a jednou by jsi toho mohla litovat ....vzhledem k tvému věku by to mohlo být celkem brzy...já ti radím si o tom pořádně s tvým příelem promluvit a zjistit jaký k tomu má důvod
-
2.5.2010 8:50
ahoj, rozhodnutí bude na tobě, jen ti chci napsat, že se nemusíš bát, že bys to nezvládla, sem sama s třemi velkými dětmi, dva studují na vysoké škole a třetí na střední, a zvládám to. Záleží co člověk chce, samozřejmě přijdou i těžké chvíle, ale miminko ti dá sílu, uvidíš. Určitě se rozhodneš dobře
-
2.5.2010 10:54
zvladlo to hodne zen tak ty to zvladens taky ,miminko je dar nejvetsi,nechod na potrat mozna bys toho v zivote litovala ze si ho dala pryc,ja si ho taky preju ale bohuzel zatim se nedari,tet budes potrebovat byt v klidu ,a mit podporu aspon v rodine,neboj ty to zvladnes,jen nechod na ten potrat.
-
2.5.2010 18:20
ahoj,
proti potratu mluví tvůj věk a už poměrně vysoký stupeň těhotenství. já byla na potratu v 18 cca v 5.tt. (utekla jsem od svého prvního chlapa samá modřina,musím říct, že i tak jsem se hodně let trápila, že jsem zabila...)
žádné problémy jsem o deset let později s otěhotněním neměla, znám pár holek přes třicet co nemají ani přítele, ale žijou kariérou, takže záleží co od života chceš. -
17.5.2010 19:13
Ahoj, neboj jestli Ti tohle byl schopný udělat přítel, který s tebu chtěl dítě, tak to nebyl "ten pravý" a miminko za to rozhodně nemůže!!!! A mohla by sis to vyčítat celý život!!! Takže ber na vědomí, že toto rozhodnutí už by jsi nemohla vzít nikdy zpět, obavy jsou zřejmé, ale rozhodně se dá vše zvládnout. Já měla taky hooodně problémů, ale až když se mi malá narodila, tak jsem si uvědomila, že žádný chlap by mě o ni nedokázal připravit, a že je to ta nejdůlejší bytost v mém životě, kterou miluju nade vše na světě. Tak Ti přejeme strašně moc odvahy a tvému miminku hlavně dobré rozhodnutí jeho maminky
uvidíš, že budete šťastní, držíme palečky. -
2.5.2010 14:35
Ahoj. Moc mě mrzí co Tě potkalo a nepřála bych to nikomu na světě. Být Tebou na potrat bych nešla a pokusila bych se to nějak zvládnout. Jen mě tak napadlo, když si miminko necháš, až se narodí, nech si od přítele podepsat něco, že se zříká otcovství, aby si na děťátko jednou nechtěl dělat nároky, pokud to chceš tedy zvládnout sama. Nebo od něj alespoň požaduj alimenty. To už je na Tobě. Já se svojí hrdostí bych už od něj nechtěla nikdy nic, ale Tobě se asi nějaká koruna od něj hodit bude. To co udělal, je pěkná sviňárna a musí nést následky. Napiš jak ses rozhodla a jak se Ti daří. Hodně štěstí.
-
3.12.2010 18:11GRATULUJI MAMINKO!!!!!!!!!!Kolik měřila a vážila prdelka??A co situace je lepší?ať Ti dělá jen samou radost a hodně zdraví a štěstí do života..
-
3.12.2010 18:15
GRATULUJU a mam radost za tebe.
-
3.12.2010 18:42
Blahopřeji. Ať se má malá k světu. Držím vám oběma pěsti do dalšího života. Ať vše zvládnete finančně a hlavně emocionálně. Kolikrát jsem na tebe myslela a jsem hrozně ráda, že jsi šťastná, když ten svůj malý uzlíček svíráš v náručí. Rozhodla jsi se správně, jsi statečná ženská. Hodně štěstí
-
8.1.2011 22:54
Ahoj,potrat bych také zavrhla, uričtě to bude hooodně těžké,hlavně na začátku. Ale první dětský úsměv za to rozhodně STOJÍ.Nikdy jsem na to nevěřila, když jsem různě v časopisech četla, že když se na Vás dítě usměje,tak vše jde stranou, ale před rokem jsem to zažila na vlastní kůži a je to PRAVDA. Nic hezčího mně nemohlo potkat. A když vidíš, jak dítě roste, jak říká první nepovedené mama, baba... ještě dnes mám slzy štěstí a radosti v očích.
Materiální vybavení není tak důležité, hlavní je mít kde bydlet a co jíst.Zbyte se dá sehnat přes bazary, přes net ...já sice nemusela, ale první věci mi např. PUJČILA kámošk a ze začátku toho není moc potřeba.
Jo a oproti býv. příteli jsi ohromně bohatá, cítíš a později i vidíš jak se v tobě dítě pohybuje, jak roste, jé těhotenství bylo krásné a když se blížil konec, věděla jsem, že jej chci prožít min. ještě jednou.
Porodu se neboj - nečti diskuze na webu a těš se, je opravdu na co.Já jsem si říkala, když rodily naši předci (babičky, prababičky) bez teplé vody, el. energie, kolikrát na zemi, v zimě, tak to musím v moderním světě medicíny v teple a za podpory blízkých zvládnout taky.
Co teď nevíc potřebuješ je klid, nestresovat se, těšit se, pozitivně myslet, hodně spát (malý uzlík do vycítí) a když bude cítit, že se na něj těšíš, bude mít také radost a bude všchno snažší. Dítě je barometr citů a nálady matky i ostatního prostředí. -
22.2.2013 20:52
ja jsem taky proti potratum.Podle mně je tvuj přitel debil promin že na něj tak naražim ale miminko je přeci skvěla věc .A když tvuj přítel miminko nechce tak se asi boji ho vychovavat nebo tak něco.Když od tebe odejde myslim že by sis měla najit noveho přítele aby ti pomohl to miminko vychovavat.
-
9.7.2010 17:36
Jses na spatnych strankach, tady ti vsechny budou radit, at na potrat nejdes. Ale me je 29 a na potrat bych v tomhle veku uz nesla. Vzdycky jsem si rikala, kdyz nektere zeny hrozne nadavaji na sve byvale partnery, se kterymi pocaly dite, jak se potom vyrovnavaji s tim, ze to jejich dite je jeho soucasti??
