jsem příšerná matka...
napíšu vám o tom jak hrozná jsem matka..je mi to totálně hrozně, nejde to ani popsat...máme teďka takové blbé období- málo peněz, včera měla babička úraz na kole, leží s krvácením do mozku v nemocnici, do toho se manžel učí, protože si dodělává maturu, před chvíli mi volal, že to možná zase nedal, takže zbytečný čas, kdy nás pořád někam vyhazoval ven, protože se chtěl učit.. malou mi nemá kdo pohlídat, jsem s ní od rána do večera, máme velký byt, jsem na to sama... dneska jsem hrozně bouchla, nechce pít z láhve, když ji dám pití z hrnečku, napije se, pak chodí a schválně vylívá... nechce poslední dobou ani jíst, nevyspím se, pořád se v noci budí, celý týden pořád jenom řve a je protivná (možná zuby). totálně jsem to nezvládla, tak jsem ji plácla, že má otisk mé ruky na stehně.. je mi jasné, že mě tady odsoudíte...totálně jsem bouchla a nezvládá to.. chtěla jsem ať spí, pořád jen řvala, já chtěla aspoň uvařit...
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
12.9.2012 14:31
každej máme jen jedny nervy. a maminy na mateřské to nemají žádnej med taky se mi několikrát stalo, že sem bouchla a malá dostala na zadek i víc, než bych bývala chtěla. ale je potřeba ty děti i někdy usměrnit , ale, i když nejsem sice zastáncem tělesných trestů, někdy je jedno plácnutí účinější než půl hodiny mrnousovi něco povídat v době, kdy se vzteká.
-
12.9.2012 14:32
V klidu........strč malou manželovi a někam se jdi odreagovat. Třeba jen na procházku, za kamarádkou na kávu,......ideální je odjezd na víkend. A hlavně pust všechno z hlavy. Malá si zítra už nic pamatovat nebude.
Každá má období, kdy je všechno totálně na prd a docházejí síly. Ale bude líp. Já byla sama se 3 děckama, a taky jsem si dokázala zařvat a pokud pubošky opravdu vysíraly, tak letěla i výchovná. A máme pořád se všema třema krásný vstah, i když občas proletí mraky.
MMCH já jsem zase strašná macecha. Dcera přítele se od nás vrací zavšivená a nedáváme ji najíst -
12.9.2012 14:38
Ahoj, myslím, že to se může při tvé situaci stát i té nejlepší mamince, prostě si ujela, bylo toho na tebe moc..
Z toho, co jsi napsala jde vidět, že je ti to líto že jsi malou takhle plácla, no tak zase tak sama na to nejsi, to že jsi máma neznamen, že je všechna práce na tobě. Malá má snad i tatínka a že se učí? Dobře, ale at pochopí, že si taky potřebuješ odpočinout a nabrat síly, ono to není žádná sranda starat se o dítě a do toho zvládat vše kolem. Malou bych mu dala at s ní jde třeba ven nebo si s ní jen tak doma hraje a máš taky čas pro sebe.. Když budeš vše kolem dělat sama za chvíli se z toho zblázníš nejen ty, ale i ta malá to odnese.. -
12.9.2012 15:51
Ahojky, nepises kolik je male,ale asi je jeste mala a opravdu si to pamatovat nebude. A špatna ani hrozna nejsi. Takovych nas je tu vice Mam to podobne jako ty i hlidani i partner nepohlida a za rok jsem byla venku asi trikrat a to na dve hodky a vim,ze z toho nekdy hrabe a jsou dny "blbec". Jednou jsem s malym zatrasla a zakricela na nej a on plakal a plakal a ja ho dala spinkat jak doplakal a pak jsem brecela ja,ze jsem mohla pockat az se mu bude chtit spat a ne ze ja chci klid ted, protoze je toho na me moc. Kdyz je na to clovek sam,tak ti ty nervy opravdu nekdy ujedou a neni na tom nic spatneho.,zvlast kdyz toho clovek lituje a neni mu to jedno a nedela to kazdy den. Otisk bude zitra pryc,uvidis a ty si budes s malou hrat a zase te svym malinkym usmevem nebije energii. Zkus si promluvit s tatinkem kdyz uz ma po maturite at si muzes jit nekam dáchnoout, ikdyby jsi se mela jit na hodinku projit anebo si dat vanu a dvojku s knizkou. Cokoliv co by ti pomohlo.
-
12.9.2012 14:34
Já Tě chápu, taky je toho na mě někdy moc, nic nestíhám, nespím, kolik bych potřebovala, malá křičí, atd. Hold nás to zřejmě každou někdy potká. Jednou jsem máma, tak se musím držet a vše zvládat, každopádně s klidem. Malu plácnu max lehce po zadku, kde má stejně plínu, spíše plácnu po ruce, když opravdu říci 3x ne nestačí.
Je to špatné, když nemá kdo hlídat, ale jednou máš dítě, tak se snaž držet a určitě to zvládneš A chlap to jistě taky brzo zvládne a bude klid. -
12.9.2012 14:51
No já tě rozhodně odsuzovat nebudu, nervy máme jen jedny a děti někdy dokážou pořádně pozlobit. Já si pamatuju, jak jsem dostávala občas nařezáno vařečkou, až jsem měla jelita. Když si to uvědomím zpětně, tak jsem si o to koledovala :-P A rozhodně pro to nemám své rodiče o nic méně ráda. Ale co píšeš, tak máš pořádný záhul a fakt bys potřebovala aspoň na jeden den relax. nepohlídá ti dítě aspoň na jeden den manžel nebo rodiče? Ty bys si zatím mohla udělat jeden den jen pro sebe a načerpat novou energii.
-
12.9.2012 19:16
taky neprožívám úplně nejšťastnější a bezproblémové období, ale snažím se, aby to mého prcka ovlivnilo co nejméně. Děti jsou velice senzitivní a vycítí každý tvůj neklid.Já se snažím řešit jen to důležité a co opravdu nepočká a místo úklidu si jdu s prckem hrát a povídat a je to tak lepší pro nás oba. Máme doma takový provozní bordel-rozházené hračky, pro obědy si chodím do školní jídelny, řeším svoje a dítěte zdravotní problémy a vůbec se nesnažím být matka, co zvládne všechno. Jsem s prckem sama, finanční situace rozhodně není dobrá, ale snažím se si to s dítětem užívat co nejvíc to jde. No občas už z něj taky pomalu lezu po zdi, ale dostane maximálně tak jednu na výstrahu po ruce.
Dej si na to pozor, kamarádka musela s dítětem akutně na pohotovost a chlapeček měl z odpoledne taky na těle otisk jedné výchovné za zlobení, doktorka to nahlásila a měli potom pořádné vysvětlování na sociálce a byli nějakou dobu sledovaní jako riziková rodina -
12.9.2012 20:34
Taky si myslím, že rozhodně špatná matka nejsi. Je toho prostě na tebe moc Taky mi kolikrát ujeli nervy a na malýho jsem například zařvala a on začal strašně brečet. Pak mi to bylo líto Kdyby si byla špatná matka, tak by tě to netrápilo a nepsala jsi sem. Jak píšou holky, potřebuješ se odreagovat. Malá si to určitě pamatovat nebude a ty už to příště neuděláš
-
15.9.2012 19:13
V pohodě naši nás řezali, když jsme zlobili. Vždycky jsme věděli, za co jsme dostali na zadek (když jsme byli malí) nebo pár facek (kdyz jsme vyrostli). Nenarušilo to ani náš psychický vývoj (všichni máme VŠ vzdělání), ani náš vztah k rodičům (byl a zůstal naprosto harmonický). Dítě musí vědět, kdy už to přehnalo. I tak tě bude milovat
Prcka hoď manželovi (teď už se snad neučí), zavři se v druhe půlce vašeho velkého bytu (buď ráda, že máte dost prostoru, vždyť nemusí být všude pořád uklizeno), nejlépe v koupelně, napusť si vanu, zapal svíčky, pusť relax muziku, dej si dvojku vínka, pokecej po telefonu s kámoškou.... Uvidíš, že se ti udělá líp
A manžel tu maturitu snad udělal a za odměnu ti může namasírovat nohy a záda