myslenka o smrti
Vsechny moc zdravi, dnes uz jsem se rozhodla, ze to potrebuji nekomu rict nebo se zblaznim. mam 5 mes.miminko, vse uz je super, miluji ho nejvic na svete a neumim si to bez nej predstavit. Ale co se mi stalo, nekomu to prijde jako malichernost i memu priteli, ale ja brecim skoro kazdy den a v noci nemuzu spat. kdyz mala brecela, tak jsem si rekla v duchu, no kdyby nebyla tak jsme venku, kdyz je tak krasne a v tu chvilku jsem se zarazila, ze neco tak stvurneho me mohlo napadnout a strasne se nenavidim. a rikam si co jsem tim jako myslela, jako kdyby umrela, tak by to bylo v poho, ze bych sla ven?! co je to za humus. pritom chci jeste druhe a kdyby se neco stalo miminku, tak se snad zabiju. vubec nevim kde se ta myslenka vynorila a silene me to trapi. omlouvam se ze vas otravuju, ale rodine se sverovat nechci. tak nevim jestli nemam jit k psychlogovi.
- 04.07.2016 17:56:25 - full.avl změnila kategorie otázky
Související články v encyklopedii
-
Jak krmit miminko
Kojení
Dopřejte svému drobečkovi mateřské mléko. Kojení je nejpřirozenějším způsobem krmení. Naučte se jak a co dělat v případě potíží.
-
Miminko od narození bez plenky
Bezplenková metoda
Bez opruzenin, zánětů a bez větších obtíží naučit dítě v pozdějším věku na nočník. Nejen to jsou výhody bezplenkové komunikační metody.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
4.7.2016 17:43
Neblbni! Jen proto, že se ti chce ven a nemůžeš přece neznamená, že si přeješ smrt sveho dítěte!!!!! A jestli tě to uklidní, já mám občas podobný myšlenky už dva roky od narození malyho. Rikam si, že kdybyste ho neměli, mohla jsem se teď válet na pláži, spát celou noc, vstavat o víkendu, kdy chci. Atd. A výčitky pro to nemám. Protože vím, že bych nikdy neměnila, je to prostě jen takovej postesk, když je toho na člověka moc. A že na mámu malyho děcka je toho azaz.
-
5.7.2016 8:44přidám se k těm uklidnujicim odpovedím. Já totiž i u toho psychologa byla. Hned nějak po sestinedeli jsem usinala a urco znas takový ten stav,kdy jeste clovek uplne nespi,ale ani není uz vzhuru a v tom jsem mela takové predstavy/sny - ze ji treba micham jed do piti nebo ji pohlavně znežívám a tak. Uplne me to vykolejilo,bala jsem se ji prebalovat,abych ji treba omylem nesahla nekam jinam. No šílený. Psycholožka mě uklidnila,že tohle ma skoro kazda mama,jsme vycerpane,unavene,uzkostlivé a ilujeme je tak,ze se bojime samy sebe.
-
4.7.2016 13:59myslím že na psychologa opravdu zralá nejsi!!! A že Tě napadně věta typu kdyby malá nebyla, je naprosto normální. Občas je toho na nás moc a člověk si tak uleví. Občas to taky tak řeknu, nebo spíš vtipkujem s manželem, když se vzteká že ji zavřu do skříně a vyndam za týden!!! A též to nemyslím nijak zrůdně. A určitě není důvod kvůli tomu plakat, ani Tě to neurčuje jako že jsi špatná matka!!!! Určitě si kvůli tomu nedělej hlavu
-
4.7.2016 14:02Jsi unavena,vycerpana maminka maleho miminka,vubec si z takovyhle myslenek nic nedelej.Myslim si,ze je to normalni a ze si tim prosla skoro kazda maminka.Nesmis to tak resit.Dulezity je,ze sve miminko milujes a za nic na svete by si nedopustila aby se mu neco stalo.
-
4.7.2016 14:08
Uklidni se, kazda z nas ma chvilku, kdy si v duchu rekne, co kdyby to bylo jinak, ale vzapeti si vezmem ten svuj poklad do naruce a je vse ok..... Brek, probdela noc, vztekajici scena, vsechno je smazano jednim pohledem a usmevem
Ja ted po porodu druheho syna mela zase situaci, kdy jsem si rikala, ze s jednim by to bylo jednodussi, ale oba miluji a musim statecne zvladat jejich zatezove zkousky co vydrzim -
4.7.2016 14:30Mě dcera 4 měs proplakala. První měsíc jsem ji chtěla vráťit do nemocnice.. Ale vše jsem překonala a teď se tomu směji. Naopak si teď s mužem říkáme, že nechapeme, jak jsme tak dlouho mohli byt bez dětí. Ani je moc nedáváme hlídat, chceme být co nejvíce spolu...
-
4.7.2016 15:46Bud uplne v klidu! Vzdyt ty si neprejes miminko nemit, ale jen te obcas napadne, co jste delali predtim nez jste ho meli
-
4.7.2016 17:00Podľa mňa každého napadne občas kadečo bizarné!
Aj mňa. Ja sa priznám bez boja, my sme otehotneli teda ja po štyroch rokoch a po ivf! No a začiatky mi bolo dosť zle, nie extrémne ale bolo! A bolo to teda nepríjemné hlavne rána a ako mi všetko smrdelo, ľudia smrdeli, musela som fungovať ráno ledva do roboty prišla, nemohla nič vypiť lebo som šablila bez tak žlč až mi oči pučilo, tak som si neraz povedala, že či mi fakt toto bolo treba
tak čo už. Aj som okamžite chápala ženy, čo chcú jedno dieťa, ani dôvod mi nemusel nikto hovoriť, čo by som inokedy odsúdila, takto rozmýšľať ne dať súrodenca
a ako to prešlo, človek hned ináč rozmýšľa😀😀 je to normálne. Netrap sa!!! -
4.7.2016 17:08
Ináč a prečo ste nemohli ísť von? Pretože mala plakala? Veď to neni dôvod neísť vonku.
