nemoc jménem hypochondrie
ahoj mám takový dotaz, mám kamarádku která je dost často nemocná, a to více že má takové větší nemoci už prodělala rakovinu děložního čípku, karpály, špatná krev to už nevim co s ní bylo, často bolesti hlavy, angíny, virozy, bolesti všeho možného rázu, celková únava, padavé stavy kdy to vypadá že omdlí nebo volá že omdlela a praštila se do hlavy...nemoct otěhotnění takže pronatal apod. ze začátku jsem se o ní hodně se zdravím strachovala, ale během let pozorování zjišťuji že si v hodně věcech vymýšlí. že například s tou rakovinou děložního čípku to zašlo až tak daleko že jsem jí nabízela pomoc že mám známého primáře na jiném oddělení tak se jí poptám na její stav abychom skutečně věděli jak na tom je, to prý jezdila na nějaká ozáření do prahy a když šlo do tuhého s mými dotazi vůči ní tak začala couvat že si to nepřeje abych to zjištovala a že už má jen jedno ozáření do konce a že už je zdravá atd. usuzuji z tákovýchto situací že kdyby byla skutečně nemocná tak bude ráda za takovou pomoc a já na jejím místě bych byla vděčná za každou informaci ohledně mého zdraví. ale opak. no vzhledem k těmto situacím - což jsem zmínila jen tu nejkrutejší ohledně té rakoviny z mnoha, si myslím že trpí hypochondrií, dá se to nějak zjistit jestli jí nekřivdím a jestli je skutečně nemocná nebo jestli trpí poruchovou nemocí hypochondrie? jak s takovým člověkem nakládat dál? jak jí donutit k návštěvě doktora a neléčení smyšlených nemocí ale nemoci skutečné která je podle mě tato? může to být spojené i stím že je dlouhodobě nezaměstnaná a myslím si že už ani pracovat moc nechce, ale na druhou stranu ji chybí ty běžné starosti co mají pracující lidé. tak se na sebe zkouší upoutat pozornost tímto způsobem - poněkud špatným, ale až jí skutečně něco bude tak okolí už o ní nebude mít vůbec strach. už nyní to je ve fázi že si člověk řekne tak co je to tentokrát. děkuji za odpovědi.
Související články v encyklopedii
-
Gestační diabetes mellitus
Těhotenská cukrovka
Těhotenská cukrovka postihuje 3–5 % těhotných žen. Jste jedna z nich? Jak se tato porucha zjišťuje a co to znamená pro vás a vaše miminko?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
27.8.2013 0:31Těžko říct, mě docela často obviňovali ti co o tom prd věděli z hypochondrie. Ti, co mě znali samozřejmě ne. Je klidně možné, že člověk trpí spoustou nemocí, někdo holt takovou smůlu má.
Kdyby byla vážně hypochondr asi by tu tvoji nabídku přijala a šla hypochondrovat k doktorovi. 
Možná chce prostě být zajímavá, chce být litována, upoutat pozornost jako to dělají ač nevědomky malé děti. S tou rakovinou čípku třeba jen nechtěla, aby se v tom někdo další znovu vrtal...kdo ví. Nenapadá mě, jak zjistit skutečnost jinak, než si s ní promluvit. -
30.8.2013 18:25Mám teď také podobnou zkušenost s kamarádem, který tvrdí, že má rakovinu (předtím se ještě pokoušel pořád sebevraždit...bylo to až přehnané, citově vydíral...). Když mi napsal, že má rakovinu a že má první ozařování za sebou...poté napsal asi měsíc po "ozařování" na facebook, že jde tepve na své PRVNÍ ozařování, tak se v tom pěkně sám zamotal a prokecl se, já měla podezření už dávno, že si vymýšlí. Proto jsem mu napsala, že by měl jít k psychologovi a on řekl, že o tom nechce ani slyšet. Už nemám náladu ho pořád litovat,...ubližuje svým chováním svým přátelům. Proto jsem kontakt s ním ukončila. Je to razantní,ale já už mu ničím pomoct nemohu, když o ni nestojí.
-
26.8.2013 18:03Hypochondr si ale opravdu myslí, že je nemocný a podle všeho, co tady popisuješ, tak kamarádka ví, že ji nic není a jen si vymýšlí. Spíš chce na sebe upoutat pozornost. Ale co s tím, to netuším
-
26.8.2013 21:16
brala bych to s rezervou, nakonec i kdyby byla opravdu nějak vážněji nemocná a nechtěla se léčit, tak by to bylo zase jen její rozhodnutí. Na druhou stranu zase třeba ne vždy je příjemné, když ti úplný laik začne "radit" ve věcech, o kterých ty víc hodně a už sis to podle sebe nějak zařídila. Já třeba řešila zdravotní stav jednoho člena rodiny a když se to dalo jakž takž do klidu, tak najednou známí chodili a dávali kontakty na léčitele a dávali rady, co a jak máme dělat a kam se obrátit. Bylo to v té chvíli už zbytečné a dost těžko se jim to vysvětlovalo včetně toho jaká byla léčba, jaká je prognóza. Ono to jen zbytečně unavovalo. Ale zase ty lidi to mysleli dobře, to zase jo.
Od té doby vždycky za informace poděkuji s tím, že když to bude potřeba, tak se na ně ráda obrátím, ale ať mě zbytečně netlačí k něčemu, o čem nejsem přesvědčená, že je to až tak dobrá cesta. Ke každému rozhodnutí se člověk musí nějak dopracovat.
V případě tvé známé je možné, že aspoň touto cestou chce uoutat pozornost, když to nemá udělat jak jinak.
