porodní bolesti
ahoj maminky... chtěla bych vědět jak moc porod bolí. já z toho mám strašný strach, mrkala jsem na nějaký videa na youtube a dost děsivý. mám hrůzu z tý bolesti. jak jste to zvládly vy? a jaké jste při tom měly pocity?
Související články v encyklopedii
-
Jak krmit miminko
Kojení
Dopřejte svému drobečkovi mateřské mléko. Kojení je nejpřirozenějším způsobem krmení. Naučte se jak a co dělat v případě potíží.
-
Miminko od narození bez plenky
Bezplenková metoda
Bez opruzenin, zánětů a bez větších obtíží naučit dítě v pozdějším věku na nočník. Nejen to jsou výhody bezplenkové komunikační metody.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
5.8.2010 11:38
Ahoj. Je hodně ženských, které mají z porodu strach. Já ho nikdy neměla, naopak čím víc se blížil, tím jsem byla víc v klidu a hlavně jsem se těšila na miminko. Věděla jsem, že i když to bude bolet, tak těch pár hodin zvládnu (jsem přece ženská a zvládlo jich to už tolik) a pak budu mít prcka v náručí a všechno bude v pořádku. Hlavně jsem se hrozně těšila na malého, to přebilo úplně všechno ostatní. Měla jsem postýlku, všechno připravené a když se koukáš na prázdnou postýlku, strašně si už přeješ v ní miminko mít.
A nakonec ten samotný porod - je to dřina, ale je to naše přirozenost. Pokud jsou dobří doktoři, tak ten porod jako takový je v podstatě skutečně jen cena za to, že budeš mít za chvíli malého v náručí a ono to stojí za to tisíckrát. Ségra třeba vždycky říkala, že by radši desetkrát porodila, kdyby za ni někdo vzal těhotenství - měla silné nevolnosti asi pět měsíců v kuse. Já si těhotenství užívala, ale ani ten porod mi nepřišel jako něco strašného. Těš se na miminko a neboj se. Stojí to za to, vážně. -
5.8.2010 11:48Neboj se, bolest zvládneš. Velká výhoda porodu je v tom, že kontrakce vždy alespoň na chvilku ustanou. A tak máš čas se v klidu nadechnout. I když samozřejmě interval se zkracuje. Hodně důležité je dýchání, opravdu to pomáhá. A mně strašně pomohla přítomnost manžela, byla jsem moc ráda, že je se mnou. Co se týče samotného tlačení, to už pro mě byla pohoda. Oproti kontrakcím, když malý sestupoval, jsem necítila takřka žádnou bolest. Pořádně jsem parkrát zatlačila a byl venku. A na tom je nejkrásnější to, že jak to před tím bolelo, hned jak miminko porodíš, bolest je pryč. U tlačení doporučuji tlačit až za hranici dechu, nebát se a prostě se do toho pořádně opřít. Ušetříš si tak spoustu trápení. Já jsem měla relativně dlouhý porod, ale opravdu nepříjemné bolesti byly až ke konci. A pak ta krása, když uvidíš prvně svoje malé miminko, smaže nejméně polovinu té bolesti, kterou jsi vytrpěla, než přišlo na svět. Já jsem se také porodu šíleně bála. Ale neodvážila jsem se dívat na video, to ne. A on je stejně každý porod úplně jiný. A navíc jsem si také říkala, že když se miminko dostalo dovnitř, musí také nějak ven
-
5.8.2010 11:50Ahoj, já jsem nikdy nerodila, ale někde jsem slyšela, že porod se odehrává hlavně v hlavě
Prý podle toho, jak k tomu přistupuješ, takový to bude. Takže je dobrý přistupovat k tomu racionálně - být připravená na nejhorší a pak být třeba příjemně překvapená. Taky to můžeš brát tak, že to bude jen pár hodin - co je to pár hodin proti celýmu životu s dítětem potom Hlavně ven se to prostě nějak dostat musí. Takže prý nejlepší je soustředit se na to miminko, představovat si, jak bude na světě a říkat si, že mu to chci co nejvíc usnadnit a musím se pro to maximálně uvolnit. Když budeš nervama stažená, bude to trvat určitě dýl. Kdybys měla strach, že by to šlo až do tokofobie (chorobný strach z porodu), tak se určitě nestyď navštívit psychologa, určitě ti pomůže. To se mi to zas kecá, když o tom vím houby -
5.8.2010 11:58Tak ja jsem teda podela strachy
sice se k tomu postavim "chlapsky" ale s kazdym mesicem navic, se bojim vic a vic...a to mam jeden porod za sebou. Porad se chlacholim, ze druhej je lepsi..takze ja se ti nedivim. -
5.8.2010 12:00Ahoj já mám špatné i dobré zkušenosti.Jednou mi mimčo umřelo v 22tt přestalo mu tlouci srdíčko tak mi vyvolávali porod a ty stahy a kontrakce byli příšerné,to jsem říkala,že už nikdy rodit nechci.Poté jsem dva roky zkoušela mimčo a nic nakonec se povedlo.Syna jsem porodila dobře v 8:30 mi píchli plodovou vodu a syn se narodil ve 13:25 bolesti jsem neměla jen jsem zvracela a vždy mi ztvrdlo břicho jako při měsíčkách.Mic si nepamatuji jen mi říkal manžel ať zatlačím a má venku nožky.To byl lepší porod než ten co mi vyvolávali při potratu.Nedá se říci přesně jak to je.Semnou tam byla paní ta rodila třetí mimčo a malej byl venku za 5min každé ženě to jde jinak a také to každá žena jinak cití.
-
5.8.2010 12:02
Pokud máš velký strach z porodu, tak se zkus podívat na film orgasmický porod. Určitě Ti pomůže, když se se strachem svěříš manželovi. Zkus se na to dívat tak, že porod je cesta miminka na svět, která je pro něj také jistě nepříjemná, ale společně ji snadno zvládnete. Jak jinak bys donutila své tělo pomáhat miminku po cestě na svět, bolest Tě vede - jak se přesnaneš bránit, začneš miminku na cestě pomáhat. A potom Tě jako odměna čeká setkání Tvým miminkem. Uvidíš, ho, vezmeš do náruče. Uvidíš, že není na světě krásnější odměna. Pocity, které budeš vnímat se popsat nedají. Přeji Ti ať vše dobře dopadne a šťastnou cestu porodem.
Určitě dej vědět, jak to dopadlo. -
5.8.2010 12:12
Ahoj,já strach z porodu neměla,prý platí to,co tu už bylo řečeno-čím víc se bojíš,tím je to horší.Já měla vyvolávaný porod,který je prý horší než normální,zvládla jsem to taky.Jen jsem byla ráda,že je se mnou manžel,bez něj by to bylo horší.Taky mi pomohly homeopatika,urychlily otvírání.Malé je 9měsíců a už se snažíme o další mimčo,takže to tak hrozné nebylo.
Přeju ti snadný a rychlý porod. -
5.8.2010 13:01
Ahoj......
to je těžká otázka .-) Víš každý máme jiný práh bolesti a u každého probíhá porod jinak...Já se vlastně nebála, nevěděla jsem do čeho jdu a co mě vlastně čeká. Na nějaké videa jsem před porodem nekoukala. Jediné co mě vlastně zarazilo....víš....porodní bolesti se tak menují protože to bolí....a to opravdu bolelo a tak jsem si nedovedla představit samotný porod....ale u mne to samotné vytlačení miminka bylo to nejmenší Já měla nekomplikovaný porod, trval vlastně i krátce 6,5 hodiny.Epidurál jsem odmítla, ze stracu z něj a zvládla jsem to. A když jsem to zvládla já, tak to zvládneš taky
Pravda při bolestech jsem si říkala už nikdy
DDDDDDD a těď se pokoušíme o druhé miminko, syn bude mít 2,5 roku. Teď si můžu domýšlet že zadaří -li se a otěhotním, jak může druhý porod probíhat...ale i druhý může být úplně jiný.....
To zvládneš ! Pavla. -
5.8.2010 23:22
Nejprve něco k odlehčení : Mám sestru o skoro 16 let starší a ta mi před prvním porodem říkala ,že někde četla ve starých knížkách ,že žena má po porodu pocit dobře odvedené práce ! Než jsem porodila , tak jsem se smála ! Ale potom jsem se o to víc smála s ní že jsem si na to vzpoměla a dala jksem tomu za pravdu ! Mám tu možnost porovnat porody dva ! Jak normálně , tak císařem ! První bylo normálně . Bála jsem se a tak jsem chtěla epidur. Stahy po 7 min. od 6 hodiny ráno . Ve tři odpoledne odjezd do porodnice po 5 min . Po sedmé mi napíchla vodu . Ještě o půl deváté , krátce po zavedení kan. jsem si volala se sestrou . Pak mi bylo řečeno , že až budou bolesti silné , tak mi píchnou tu epi. Snažila jsem se vydržet co nejdýl a pak přišla sestřička a vyšetření a říkala , že mi to už píchne a ouha ! To udělátko na rameni bylo zmetek a všechno to teklo po té košilce ven ! Za chvilku už jsem se vznášela né na balónu , ale nad balónem bolestí ! Ale pak už to šlo šup šup a malá byla na světě ! Dá se to v pohodě zvládnout i bez epi . a řekla jsem že do toho po druhé půjdu znova ! Ta nádhera , když svíráš ten maličký uzlíček v náručí je super , tomu se nic nevyrovná . Druhé těhu bylo pořád s kompl. užila jsem si konec konců i u prvního , ale druhé (dvojčátka) . A to mi bylo řečeno , že jednovaječná musí jít císařem . Někoho to uklidní , ale já bych stokrát raději normálně , přirozeně !
