potrat, porod...
ahoj,
zjistila jsem, že jsem těhotná i když jsem brala antikoncepci. Jsem teprve na konci čtvrtého týdne, takže máme čas si rozmyslet, jestli si miminko necháme nebo ne.. Mě bude 23 a příteli 25, oba studujeme vysokou školu a přítel tenhle rok končí. Jsme spolu skoro 4 roky a rok a půl spolu bydlíme ve vlastním bytě. Takže z materiální stránky bychom to snad zvládli. Horší je, že po psychické stránce na to nejsme připraveni. Já jsem vždycky tvrdila, že pokud bych otěhotněla, tak bych na potrat nešla.. ale.. teď když se to stalo, tak nevíme, co máme dělat. Oba děti moc chceme, ale až za pár let... Já jsem asi spíše pro to si miminko nechat i když vím, že to nebude jednoduché. Přítel při mě stojí ať se rozhodnu jakkoli, ale vidím na něm, že je spíš pro potrat. Takže, když jsem naznačila, že jsem asi spíše pro to, si miminko nechat, tak z toho byl hodně špatný. Já bych asi nezvládala těhotenství, když vidím, jak ho to ničí. Navíc, když tenhle rok končí školu a musí psát diplomku aj. Asi tedy půjdu spíše na potrat, ale ta představa mě ničí.. Bojím se, že už potom nebudu moci mít nikdy děti a to je pro mě hrozný.. Rodina je pro mě smysl života a na to, že budu mít svoje děti se těším snad od patnácti. S přítelem máme krásný vztah a moc se milujem, ale prostě nevíme, co teď dělat. Ani jedna varianta není ideální Vím, že mi asi neporadíte. Musíme se rozhodnout sami... Ale budu ráda za jakékoliv názory.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
24.11.2010 12:13
Ahoj, určitě v tvém věku se přikládním si miminko nechat.. až ti začne v bříšku růst a kopat je to opravdu něco neskutečného. Mám kamarádku co šla na potrat a do dnes toho lituje. Vždycky ví kolik by dítěti bylo. Máte klidně věk už miminko mít. Určitě pro přítele to není jednoduché, ale až ho uvidí tak se vše změní. Opravdu si to pořádně rozmysly, ale v tvém věku bych na potrat určitě nešla. Určitě by jsi litovala
-
24.11.2010 12:10
ahoj.Já bych na potrat rozhodně nešla,pokud se máte opravdu rádi tak by tohle neměla být žádná překážka.On si školu přece dodělat může a ty potom také přeci.Znám spousta případů,že když mimi odrostlo tak si školu dodělali.A pak jak píšeš bych měla obavy jestli se to potom podaří.Já se teť snažím z manželem o mimi rok a pořád nic a co vše musíme podstupovat,není to lehké na psichyku,časově náročné a docela i fanančně když se musí dojíždět někdy i několikrát v týdnu.Rozhodni se tak aby si toho nikdy nemusela litovat.Přeji hodně štěstíčka.
-
24.11.2010 13:22
Ahoj, mimi bych si nechala. My o miminko prisli v 5. mesici a ten smutek, ze jsi mela dite a nemas a porad koukas po detech a rikas si, takovy bys ted asi byl, je hrozny.
Taky mam vysokou a mam dve kamaradky, co si poridili ditko behem studia, jedna v prvaku, druha ve tretaku. A kupodivu obe maji uz dve deti a nejlepsi kariery z nas vsech, co jsme si poridily mimco az po skole. Je jim 30, jejich starsi deti jsou uz ve skole, vysokou dodelaly dalkove nebo na individualni plan a nastoupily po detech do prace a maji se skvele. Obe maji manzela ve svem veku, takze studovali s ditetem oba. Slo to, neboj. Sama pri materske jeste studuji.
Drzim palce. -
24.11.2010 12:27
Já vím, že je to těžké, ale věřím tomu, že když do toho půjdete a miminko si necháte, nebudete litovat Kamarádka otěhotněla také nechtěně a zjistila to až pozdě na interupci. Tenkrát by na ní šla. Má krásnou zdravou holčičku a je moc moc šťastná. Teď ví, proč si s ní osud tak zahrál.
Vím, že to není jednoduché...ale už máš věk na to si miminko nechat. Neřeknu, kdyby ti bylo 15. Ale dnes se všichni ženeme za kariérou a potom je nakonec stejně nejdůležitější ta rodina. Máme pocit, že je pořád dost a dost času a najednou se probereme a máme pocit, že jsme už svoji šanci promarnily. Máš výhodu v tom, že máš pro miminko dobré prostředí. I z pohledu partnera. Ikdyž musíš to brát tak, že jsem snažilka a ta to vidí z toho pohledu...co bych za to dala, být ve tvojí kůži Také mi utkvěla jedna věta od mojí učitelky na střední, když moje spolužačka otěhotněla: "Na mimi není nikdy vhodná doba, buďto studujeme nebo máme dobrou práci, čekáme povýšení, chtěli jsme cestovat....vždycky se najde pár důvodů proč dítě nemít, ale každá máma ti řekne, že je to to nejkrásnější na světě" Moc ti přeji, aby ses rozhodla správně, správně za sebe a budeme tu moc rády, když nám dáš vědět jak to dopadlo, ať už se rozhodneš jakkoliv. -
24.11.2010 12:25
Ahoj,je to asi strašně těžké rozhodnutí ale jsem přesvědčená ,že pokud půjdeš na potrat dřív a nebo později toho budeš litovat.Zvaž to pořádně a i když to přišlo tak nečekaně a jste s toho s přítelem vykulení zvládnete to.Prostě si v životě nemůžeme všechno nalajnovat a není vždy vše ideální.Až uvidíte s přítelem na ultrazvuku toho vašeho malého človíčka budeš přesně vědět že jsi udělala dobře a nechala si ho.Přeji ti aby jsi udělala správné rozhodnutí
-
24.11.2010 12:39
Já bych taky na potrat dobrovolně nešla a to ani ve vaší situaci (která není tak zlá) a asi ani kdyby byla situace ještě horší. Můj táta si dodělal vejšku když jsem byla dávno na světě a to navíc s červenym diplomem. Zkus se s partnerem o tom pobavit, protože mám pocit že jediný problém je v tom, aby on se s touhle novou situací vyrovnal a přijal jí. Držim palečky!
-
24.11.2010 12:58
Kdybych byla ve tvé situaci, tak bych si miminko určitě nechala. Kdyby jste byli oba vyloženě proti, tak potrat, ale když ty chceš, i když to bude někdy třeba těžký, tak bych si ho určitě nechala. Pokud se máte s přítelem tak moc rádi, tak uvidíš, že třeba nakonec bude rád, že sis ho nechala.
Takže buď můžeš jít na potrat a pak toho oba můžete litovat a nebo si ho nechat a spolu zvládat ty těžký věci i radosti -
24.11.2010 17:37
Přikláním se také k tomu si miminko nechat. Pokud jediný problém je, že se přítel bojí (což je normální), zkoušela bych si o tom s ním neustále povídat. I ty máš určitě obavy, a tak to pomůže i tobě. Jste spolu dlouho, máte byt a doděláváte školu, to jsou podle mně téměř ideální podmínky Ano, mohlo to přijít později, ale raději dřív, než nikdy, ne? Určitě to zvažte, ale podle mě musí být k potratu vážnější důvody, než jen to, že se přítel bojí.
-
24.11.2010 13:10
Ahoj, takhle to měla má spolužačka, i když ona nebrala antikoncepci, protože dr. jí řekl, že jestli někdy bude mít dítě, že to bude hodně velký zázrak..plánovala do budoucna adopci... Těhotenství zjistila jednak dost pozdě (v 16tt)..samozřejmě by na potrat nešla se svou diagnozou..Vejšku si dodělala na mateřské a její přítel si vejšku dodělal při práci..Dokonce se jim povedlo i druhé dítě a při něm začala brzy i pracovat, protože už neměla nárok na mateřskou jako s 1. dítětem..
Na druhou stranu já ve 23 letech porodila chtěně dítě a přesto to byl pro mě celkem šok, je to velká životní změna..a už pak toho moc jajko dřív nezbude, už to bude navždy jiné.... -
24.11.2010 18:32
Pokud máš takového partnera, ve kterém máš oporu, jste spolu už nějakou dobu, bydlíte spolu, tak bych na zákrok určitě nešla....byť jste ještě mladí ( ale ne zas tak, abyste neměli rozum ), tak myslím, žejste schopni to zvládnout Neudělej nevratnou chybu, které byste později litovali. Ať chceš nebo ne, pokud bys zákrok podstoupila, tak z hlavy to jen tak nevymizí. Pro mě by byl ohromný motiv a důvod ten, že by se mohlo stát, že až bych tedy dítě chtěla, nešlo by to. Pořádně to proberte - ze všech možných stran .-)