single v 26??
Ahoj. Mám asi silně prapodivný dotaz, ale nedá mi, abych se vás nezeptala. Je mi 26, brzo teda bude 27, což není nic divného, divnější už je to, že jsem single. Studovala jsem, pracovala, řešila zdravotní obtíže a pořád tak nějak nebyl prostor a čas na seznámení a já mám najednou pocit, že mně ujel vlak. Všichni kolem mě mají partnera, jsou vdané nebo mají dokonce už x dětí. A já pořád nic. Navíc si myslím, že v mém věku už nikoho potkat nemůžu a to právě proto,že všichni normální už někoho mají. Tak strašně jsem nad tím po dokončení studií v lednu začala přemýšlet, že z toho mám deprese, doslovné. Všechno jsem tak jaksi vzdala, jsem strašně fyzicky vyčerpaná, nic mě nebaví, strašně s tím něco chci udělat, ale na druhou stranu mám pocit, že je mně všechno hrozně jedno. Moje tajná celkem nedávná láska mně navrch oznámila, že bude mít v létě přírůstek do rodiny. To tomu nasadilo korunu. Zkoušela jsem psychologa/kamaráda, ale ten mně pořád tvrdí, že ten pravý přijde, jenže v mým stavu se tomu jen těžko věří. Co myslíte vy? Je vůbec možný ještě potkat nezadanýho fajn kluka/muže, který by mě chtěl i s mým zdravotním problémem (těžká cukrovka)? Máte některá zkušenosti? Já nikoho takovýho neznám, třeba mně zase dodáte naději a chuť do života, která je teď nulová a paradoxně mě činí neskutečně apatickou. Díky moc.
Související články v encyklopedii
-
Cesta k poznání vlastního těla
Měření bazální teploty
Měření bazální teploty je jeden ze způsobů symptotermální metody, který umožňuje ženám poznat své tělo a zjistit, kdy u nich dochází k ovulaci. Poslouží všem, ať už jako antikoncepční metoda či pomůcka při snažení.
-
Gestační diabetes mellitus
Těhotenská cukrovka
Těhotenská cukrovka postihuje 3–5 % těhotných žen. Jste jedna z nich? Jak se tato porucha zjišťuje a co to znamená pro vás a vaše miminko?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
19.2.2012 19:19Ahojky...rozhodně si nemyslím,že Ti ujel vlak,každý má prostě jiné priority a podobně a to se pak "podepíše" na tom,zda má přítele nebo tak...Já osobně nevidím důvod proč mít depky...však chlap se dá najít v jakémkoliv věku..někdy se dokonce nachází blíž,než si člověk myslí,jen se pořádně rozhlídnout
Co se týká zdravotního stavu...holkaaaa já mám teď 5 let za sebou v téměř 24 letech 3x transplantace jater a díkybohu vyléčenou rak.děl.čípku (takže jsem i v invalidním důchodu)...nevidím důvod proč bys ty s cukrovkou chlapa najít neměla!!!Pokud ale vážně cítíš deprese,nebála bych se zajít klidně i k psychiatrovi...a v dnešní době internetu atak,si myslím,že nebude problém v nějakém seznámení..potkala jsem takto i svého přítele (ač jsme se znali z dětství,zblížila nás až seznamka 
TÁÁÁKŽE hlavu vzhůru a neházej flintu do žita 
-
19.2.2012 19:27
Ahoj, vlak ti určitě neujel, naopak jsi v nejlepších letech!! Já tedy žádné zdravotní problémy nemám k tomu se má odpověď vztahovat tedy nebude. Ale k tomu seznámení: ve svých 22 letech jsem se rozvedla a ještě než jsem na to dostala papír jsem se zkusila zaregistrovat na libimseti.cz a co se nestalo - oslovil mě tam jeden úžasný kluk - psali jsme si nejdřív přes ten portál, pak přes skype a po 4 dnech jsme se prvně sešli. A jak jsme na tom dneska? Jsme spolu 4 roky a čekáme miminko. Proto neházej flintu do žita, ten pravý na tebe čeká ať je kde je, jen se občas musí jít štěstí naproti. Kdybych se bývala jen tak ze srandy nezkusila do té seznamky přihlásit, bůh ví, kde a s kým bych teď byla
. Snad tě můj příběh alespoň trošku podpoří a dá chuť do života o kterou si píšeš -
19.2.2012 20:18
ahoj, vážně ti vlak neujel. já se rozvedla ve 27, pak jsem byla 5 let sama s dcerou a na seznamce na netu jsem našla svého současného manžela. takže se neboj, rozhodně ten pravej na tebe někde čeká
-
19.2.2012 19:22
Kamarád má pravdu, ta pravá láska na tebe určitě čeká, jen to možná bude chtít, vyjít ji trochu naproti. Nezkoušela jsi seznamku, inzerát a nebo jenom se podívat někde na chatu? Když tam mrkneš, zjistíš, že všichni chlapi zadaní nejsou a naopak možná hledaj právě holku jako ty..a to že nejsi vdaná a nemáš ještě děti - tak co, prodlužuješ si mládí, však i já si první dítko pořídila až ve 30ti letech (jako spousta jiných). Neházej flintu do žita, pokud se lituješ, sedíš doma a nic pro seznámení neuděláš, chlapy to vycítí a budou se ti vyhejbat obloukem..naopak to chce najít šminky, koupit nové hadříky a hlavně úsměv na rty..pro začátek hodit úsměvem pro řidiči v autobusu nebo číšníkovi v restauraci a uvidíš, hned se budeš cítit lépe a pak můžeš vyrazit na lov.
Jinak, pokud bys byla z Brněnska, tak švagr ted také hledá - jak kdybych slyšela jeho, že všechny žensky jsou zadany a ta která není zadaná, je nějaká "lvice salónů" a to on určitě nehledá. -
19.2.2012 19:24To víš, že můžeš ještě někoho potkat!!!!!!! Neblázni! Znám náhodou dost nezadaných kluků kolem kterým je jako tobě, tak neboj, určitě jsou takoví i v tvém okolí
Nezavírej se do sebe, užívej si život, on ten chlap přijde když to nejmín čekáš Já ti řeknu tohle.... mám muže který je o 20 let starší ted je mu už 47, začali jsme spolu chodit když mu bylo asi 35 a půl. Ten už ani trochu nedoufal, že někoho bude mít, smířil se s tím, že nebude mít nikdy děti, ženu, prostě nic. Pak jsem přišla já, neodbytná patnáctka, která se o něj tak dlouho pokoušela, až ho dostala... A najednou byla vidina manželky a dětí blízko. Ted čekáme dvojčátka, říká že je to ten nejštastnější chlap na světě A že já jsem jeho princezna, o které už si myslel, že neexistuje. Tím se ti nechci nijak chlubit nebo co, ale říct ti, že na každého někde ten pravý čeká a že ho nemáš ted neznamená, že ho nebudeš mít nikdy! Uvidíš, že za čas nějakého skvělého kluka potkáš a pak se budeš vzpomínce na to, jak jsi se bála, že budeš sama smát A to že máš cukrovku... no a? Chlap kterýmu to bude vadit je trouba Když se dva milují jsou spolu třeba i přes mnohem horší nemoce. Vůbec se neboj!!!!!!!!!! -
19.2.2012 19:38
Ahojky, úplně Ti rozumím, měla jsem stejný problém, byla jsem z toho hotová, došlo to tak daleko, že jsem odjela do Anglie (bylo mi 27), protože už to tady na mě padalo, kamarádky čekali miminka a já z toho byla hotová, přádla jsem jim to, ale zároveň jsem si taky strašně přála rodinu. Tam jsem byla taky sama, taky hodně nervů, teda sama a ne sama, jeden mladý muž zneužil mé samoty, bohužel mi hodně ublížil, po třech letech jsem se rozhodla po nabrání zkušeností (určitě jsou k něčemu dobré) že je čas návratu domů, našla si práci, domů jsem se vrátila v květnu, v červnu jsem nastoupila do práce, v září jsem začala shánět pronájem, do kterého jsem se stěhovala začátkem října a kupodivu se to tak schoulelo, že jsem se tam nenastěhovala sama, ale s přítelem, se kterým jsem se seznámila v létě, ale moc jsem si ho nevšímala (byl pěkný a hodný), ale byl mladší, nakonec mě sbalil on a dneska jsme manželé a máme půlroční miminko. Doufám, že tě můj příběh trochu povzbudí, že opravdu není pozdě, ale úplně tě chápu, taky jsem byla hotová, myslela, že nikdy nebudu mít rodinu, no a nakonec to dopadlo úplně jinak. Ani já a ani manžel sice nejsme nemocní, ale nikdy nevíš, co přijde a budeme si oporou, kdyby cokoliv přišlo. Vím, že cukrovka není žádný med, hlavně když je těžší forma, já měla těhotenskou a musím schodit nadbytečná kila, protože mě právě taky spadám do rizikové skupiny, který může získat cukrovku, ale zase to není žádná tragédie, proč by tě nemohl mít někdo rád, např manžel je skvělý člověk a věřím, že takových chodí po světě víc. Tak věř, že opravdu není pozdě, i když vím, že se mi to kecá, ale taky jsem si tím prošla a teď na to vzpomínám, že jsem byla blázen, hlavně nenabal si prvního chlapa bez toho, aby tam něco bylo, to jsem taky udělala, kamarádka mi namluvila jednoho, tak jsem do toho šla, byl to hroznej mamánek a byla jsem pak ráda, že jsem utekla včas. Tak si počkej na toho pravého, zkus třeba seznamku, taky jsem ji zkoušela, já tam teda toho pravého nenašla, ale znám lidi, co se seznámili přes inzerát. Jen být při tom opatrná.
-
19.2.2012 19:54Neboj se, chápu, že ve tvém věku se bojíš, že už nic nestihneš, ale to není pravda. Já když byla smutná, zašla jsem na xchat a poznala tam hrozně fajn kluka, hodně dlouho jsme si po netu povídali a klapalo nám to, sešli jsme se a teď je z toho skoro 5 let vztahu a plán budoucnosti. Hodně mých známých okolo mě se seznámili na netu a většinou to klape, na netu si s daným člověkem můžeš dlouho povídat a zjistit, jak si sedíte
Uvádí se, že v dnešní době je až nějakých 48% lidí žijících single. Okolo sebe mám spoustu a spoustu kamarádů-chlapů, kterým je v rozmezí 25-35 let a většina z nich je nezadaných a "užívají si života." Chlapi jsou v tomhle pomalejší. Určitě na tebe ten tvůj někde čeká Co se týče cukrovky, má kamarádka ji má taky, nikdy jí to ve vztahu nedělalo žádný problém, ba naopak, vždy byla hodně obletovaná -
20.2.2012 11:02Ahoj, chtěla bych se přidat k těm, kteří potkali velkou lásku díky seznamce, konkretne stesti.cz .. Hledala jsem od 17 let docela intenzivne. .. zadny vztah za nic nestal, do tri mesicu jsem to vzdy sama utla s tim, ze chlapi jsou tak strasne nemozni, ze radsi budu sama .. trvalo to az do 25 .. a proste jednou jsem se sesla s tim spravnym a bylo. Vyvratil mi vsechny ty kecy o tom, jak mi vsichni rikali, at nehledam ideal, ze nikdo neni dokonaly, ze nenajdu zadneho romantika z filmu ... a co? HOUBY!!! existuje!!! a ja ho potkala
takze ver tomu, ze to jednou prijde, ale snaz se tomu taky pomoct .. .mam kamaradku ktere je 30 a je porad sama, ale za to si muze sama, protoze je hrozne zatizena na svuj zivotni system a pravdila a nemini je kvuli nekomu menit. .. -
24.2.2012 22:29
Ahoj, je mě 23 let, krásy jsem moc nepobrala..Kamarádky okolo mě se vdávají, rodí děti a já sama...Zabrouzdala jsem na seznamku, odepsala jsem na inzerát..Vzhledem k tomu, že podle fotky to je fešák, tak jsem si říkala, že se mě ani neozve..A ejhle..odepsal a že se chce sejít..Od neděle si píšeme emaily a na příští týden plánujeme rande..Jsem z toho celá nesvá, bude to moje první rande v životě, bojím se tam jít, nevím, co budu říkat...
Hlavu vzhůru, on jednou přijde ten pravý!! Jen nikdo nevíme kdy..někdo ho má brzy, někdo si na něj musí počkat
