těhotenství
Ahoj je mi 42 a přítelovio 52.Myslíte,že je zodpovědné mít ještě miminko?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
5.2.2012 14:27
řeknu to z pozice někoho, kdo to má doma, tatínek se s mamkou rozvedli, když jemu bylo 40 a znovu se oženil. Ve 42 se jim narodily dvojčata, maceše bylo rovných 40. Dneska je dvojčatům 15 a rodiče to silně nezvládají, mají už přístup jako děda a babička, nikoliv jako rodiče a ani zkušenosti s námi, kdy mě a brášku měl tatínek ve 22 a 30 jaksi nepomáhají. Táta už chodí velmi vyčerpaný z práce a nemůže si prostě sednout a odpočinout, jsou tu dva puberťáci, kteří je potřebují, kterým se musí věnovat. Navíc se jejich babičkodědečkovská výchova podepsala na tté holčičce a bojuje s mentální anorexií a sebepoškozováním, což jim opět nepřidá, ale psycholog v nemocnici jim řekl rovnou, že to je tím, jak byli vedeni. Ono miminko samozřejmě mít můžete, ale jednak musíš počítatt s většími riziky VVV a komplikacemi v těhu a po porodu, jednak si uvědom, že manželovi bude 72, až dětem bude 20. Takže je také otázkou , zda se vůbec dožije jejich např. ukončení studií, jestli vydržíte tak dlouho pracovat, aby pokud bude mít dítě studijní předpoklady mohlo studovat, to je nejmíň závazek do 25 let dítěte atdatd., jestli mu budete stačit ve sportu, výchově...dítě potřebuje víc, než lásku a péči, potřebuje mít v rodičích autoritu, kamarády...a ten věkový rozdíl je pak už opravdu velký. Takže pokud se na to cítíte, je to vaše věc, za mě je to už hloupost, nikdo ti nezaručí, že tu budete tak dlouho, abyste děti postavili na vlastní nohy dřív, než sami budete potřebovatt pomoc....
-
5.2.2012 16:10
nezáleží co si myslime my ostatni,zalezi jestli vy chcete a citite se na to.Neznam sice žádnou ženskou co by jeste ve 40ti zacla s mimčem ba naopak jsou radi,že maji taknejak vychovu zasebou,ale to neznamena,ze vy mit mimco nemuzete jen kvuli veku.To je jako,kdyz by nekdo hodnotil nas.Me je 23 let,manzelovi 41 a kdyby nekdo pocital to,ze az bude decko dospely,manzelovi bude 60let,no a co? prvni vec je to,že človek nevi co bude zítra natož za dvacet let a o veku to neni,je spousta starsich lidi na co ani nevypada a zdravotne jsou na tom o 15 let mene,tak o co jde? heled,neposlouchej kecy ostatnich,at maji nazor jaky maji,je to jen jejich nazor,ale ridit vam život neřídí,takže asi tak bych to řekla
-
5.2.2012 15:16
Tak to ja mam super sousedku,ktera mela miminko presne v tvem veku a nic spatneho na tom teda nevidim.Nezodpovedene by bylo kdyby sis mimi poridila a pak se o neho nestarala,ale pokud po nem touzite,jste zdravi tak proc nezodpovedne?Nezodpovednost vidim v tom,kdyz si dite poridi patnactka a male pak strada.Jestli se na to citis tak proc ne.Muj nazor...
-
5.2.2012 15:44
Jak psala mysice, počítej s tím, že až bude dítěti např. 20 let, tak tobě bude 62 a příteli 72 let, budete se chystat, nebo budete v důchodu a budete muset zvládat puberťáka, pořád ho živit, když bude chtít jít na vysokou školu, tak to také hodně stojí a z důchodu to platit, nevím nevím. Já osobně bych do toho nešla, hlavně z toho důvodu, že by mi bylo líto toho dítěte, že bude v 20 letech muset vysvětlovat, že má 60 letou matku a 70 letého otce, budete vypadat jako jeho prarodiče, možná se ani nedožijete vnoučat, apod. Ale ber to tak, že je to čistě vaše věc, takže pokud vám tohle nevadí, tak proč do toho nejít, ale já bych to tomu dítěti neudělala
-
5.2.2012 15:52
Já bych se asi trochu bála. Bojím se už teď, kdy mi je 31 a brzy se chceme začít snažit o druhé dítko. A říkám si, že už možná budu starší mamina, zda na to budu psychicky mít. A hlavně mám obrovský strach z vývojových vad. Teď se v mém okolí dvě vyskytly. Jedna mamina 33 let a čekala dítě postižené Downovým syndromem. Druhé mamině 36 let, se narodil chlapeček, kterému chybí prstíček na nožičce a část kosti. Myslím si, že je důležité, abys to měla srovnané hlavně sama v sobě, zda to zvládnete. Jinak naprosto souhlasím s tím, co napsala Myšice.
-
5.2.2012 17:35
Já osobně jsem tohle hrozně znehodnocovala když mi někdo řekl,že by chtěl ve 40lete miminko přišlo mi to děsné představa že dítěti se musíte věnovat nejméně těch 15 let než se drobátko osamostní,ale od té doby co jsem těhotná jsem hodně přehodnotila nynější situaci.
Osobně si myslím,pokud toužíte po miminku vrhla bych se do toho.Nikde není přeci psáno ani dáno v jakém věku nesmíte si miminko pořídit.Jak už tady bylo zmíněno a nějakých studiích a pod je pěkné nahlídnout takto do budoucnosti,ale já jsem typ ženské která nahlíží do současnosti a na 20let dopředu ne neohlížím žiju měsíci a né roky.
Jen je škoda že doktoři maminky ve 30ti letech berou jako "staré" maminky přichází různá vyšetření a pod. nemusí vždy vše vyjít.
Je tu ovšem velké ALE i 20ti leté budoucí mamince se nemusí narodit zdravé miminko přes všechny testy.
Shrnula bych to takto pokud se na to cítítte máte na to přepoklady a s přítelem jste šťatsná a přítel se také na to cítí proč né je to každého přeci věc a každý se cítíme také jinak nektěré maminky začnou zaládat rodiny třeba až v 35ti letech nejdřív kariéra potom rodina.Já jsem zastánce jiného ..
Jinak máme to maličkato podobně je mi 20let jsem za polovinou těhu a příteli bylo minulý rok 36 let! A? Nestydím se za to.. ba naopak jsem šťastná -
5.2.2012 18:44
Já bych do toho šla jestli se na to cítíte a nemáte zdravotní potíže. Přijde mi úsměvné, když tady někdo argumentuje tím, že staří lidé umírají častěji. Já znám zase dost mladých, které rakovina skolila zničehonic. Například nejlepší přítel mého manžela před půl okem přišel o manželku, měla leukémii, bylo jí 25, ted je na jejich dvě děti uplně sám.
Mě je 27, ve 28 porodím (jestli všechno půjde jak má) dvojčátka. Mému muži v tu dobu bude 48 a co jako? Vím, že to bude skvělý otec a říct, že moje děti otce mít dlouho nebudou, protože je starý je slaboduchá hovadina, stejně jako on, můžu umřít i já. Na svůj věk nevypadá a rozhodně se na něj necítí, je v lepší sportovní kondici než já a je na tom mnohem lépe i zdravotně. Se svými synovci a neteřemi blbne jako mladej kluk a skvěle si s dětmi rozumí. Na děti se moc těší, je neuvěřitelně štastný, protože byl smířený s tím, že děti už nikdy mít nebude. Nestydím se za to, že je starší a je mi úplně jedno že se to někomu nemusí líbit. -
5.2.2012 20:25
podle mě záleží i na tom, zda už máte nějaké děti, či máte mladší sourozence, prostě rodinu, která by mohla podat pomocnou ruku třeba v době dospívání i dospělosti, prostě kdyby se dítě (i už velké) nemohlo už obrátit na vás. Prostě podle mě je něco jiného, pokud do toho člověk jde až v tomto věku a nemá ani starší děti, ani mladší sourozence, než když už děti má. Samozřejmě, jistota je jen jedna, všechno ostatní je nejisté, ale...
-
6.2.2012 7:25
Ahoj Hele,jestli se na to cítíš,jdi do toho!!Mýmu tátovi bylo 46,mamce 37 a narodila sem se já.Neříkám,že to bylo lehký,měla jsem jedny z nejstarších rodičů,ale mělo to obrovské plus..Oni mi totiž,ač by někteří mohli pochybovat,rozumněli.Naši byli oba rozvedení a když se potkali,měli už oba 3 děti.Ano jsem ze 7 dětí,ač nevlastních sourozenců.A věř,že já nikdy neměla strach přijít za našima a cokoliv jim říct.To,že jste starší NIKDY neznamená,že budete ve výchově horší.Mě bude ted' 23,tátovi bude letos 70,mámě 60.Dožili se jak mé základky,tak střední školy a snad dokonce i vnoučátek z mé a manžovi strany,pokud úspěšně dokončím těhu.Nikdy nedej na řeči ostatních a jednej podle své vůle. Držím palečky!!
-
5.2.2012 21:13
první dítě jsem si pořídila ve třiceti, budu chtít ještě i další, ale ne hned, takže taky mám našlápnuto být dle některých zdejších uživatelek spíš mladá babička než starší matka
Hlášky typu, že se nedožiješ dospělosti dětí a vnoučat je úsměvná, toho se nemusí dožít ani hodně mladá maminka, sama mám v okolí případ, kdy byla v nedožitých třiceti pryč maminka dvou malých dětí. Stát se může cokoliv a en vždy je v našich silách to nějak ovlivnit.
Předpokládala bych, že již v té době budeš dostatečně zajištěná, budeš mít kde bydlet a dítě si budeš užívat. Prodlužuje se doma odchodu do důchodu, lidé se dožívají vyššího věku a na školy pro dítě se dá našetřit předem, takže pokud máte chuť, tak do toho jděte a držím palce, ať vám to vyjde.
A vztah s dítětem budeš mít takový, jaký si ho uděláš Znám starší otce ve věku dědečků a svými malými dětmi žijí a znám i mladé kluky, kteří své malé děti absolutně neberou. Tohle je hlavně o lidech. -
5.2.2012 22:37
Já si myslím,že je to pouze na vás.Mým rodičům bylo 32 a 41 let,když jsem se narodila,měla jsem nejstarší rodiče ze třídy,musím přiznat,že v určitých otázkách jsem pociťovala generační rozdíl,hlavně u otce,v podstatě byl ve věku děděčků mých kamarádů.Tehdy měli rodiče děti ve věku 20-22 let,dneska se stáváme rodiči později.Já mám první dítě v 36 letech a manželovi je 45.Dřív se nám to nepodařilo,a i když vím,že je to pozdě a sama mám zkušenost se staršími rodiči jsem ráda,že konečně můžu prožívat radosti a starosti které rodičovství přináší.