uživení dítěte
Ahoj holky, zajímalo by mě, jestli se nebojíte mít v této době mimčo? v podstate je ditě v dnešní době nadstandart, jestli se jako nebojíte že ho uživíte....a ještě když třeba máte hypotéku,půjčky,hm ??? zajímá mi váš názor, díky
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
19.9.2010 14:08
A s čím tu dobu srovnáváš, že ti připadá horší? Horší oproti čemu? Komunismu? Druhé světové? První světové? Rakousko-Uherské monarchii? Já naopak si myslím, že dnešní doba navzdory krizi není tak strašná (a to jsem státní zaměstnanec a manžel je poslední kolečko v malé firmě, která ho může kdykoliv vyrazit, vlastní bydlení nemáme, takže vím, co to je nejistota a život ve skromnosti). V každé době se museli lidi kvůli něčemu uskromnit, tak se uskromníme i my a myslím, že to dítě, dvě, tři nějak zvládnem, ne? Když dal Pán Bůh kravičku, dá i travičku. Jak píšou holky přede mnou, je třeba si správně nastavit priority.
-
19.9.2010 11:42
Ahoj,
kdybys takhle uvažovala, tak nebudeš mít mimi nikdy. Doba není jednoduchá, ale nedovolila bych, aby mě připravila o to nejkrásnější co žena může prožít.
Je to o tom uvědomit si o co Ti v životě jde, jestli umíš přehodnotit svůj postoj k životu, k určitému standardu apod.. Ale i když to není lehký... mít dítě je prostě dar a tohle jde stranou... Vždycky se to zvládne. Tak hold člověk nebude jezdit na dovolenou do Karibiku, v zimě x-krát na lyže, ob týden si kupovat nový věci apod.. Ale jestli se tohodle neumí a nebo nechce někdo vzdát... Tak pak je to jasný... pak bych se bála spíš za to mimi, který by se narodilo týhle mamině. -
19.9.2010 11:37
Myslím, že byla už doba horší než je teď, za socíku se taky rodily děti, a to od té doby kupní síla o hodně vzrostla. Jde jen o to uvědomit si, co skutečně člověk potřebuje k životu a smířit se s tím, že když dělá za 15 hrubýho, tak nebude mít životní standard jako soused Pepa milionář. Hypotéku máme taky, jiné půjčky zásadně odmítáme, máme něco našetřeno, takže teď chybí už jen to mímo
-
19.9.2010 12:04
Taky se přidám k vyjádření názoru: já s manželem oba pracujeme ve státní sféře, takže oba víme, že půjdeme o dost dolů s platem. Dítě zatím žádné nemáme (hypotéku ano), ale dítě chceme - taky jsme přemýšleli, jestli je vhodná doba nebo není - ale došli jsme k názoru, že pořád ještě může být i hůř, takže do toho půjdeme....K čemu by nám pak bylo, že jsme tedy pracovali, šetřeli penízky na horší časy, ale pak zjistili, že už dítě mít nemůžeme, protože se nezadaří z jakýchkoliv důvodů (věk, zdravotní důvody atd)...
-
19.9.2010 12:12
Ahojky, jestli člověk miminko opravdu chce, tak si myslím, že je schopen snížit ze svého životního standardu, na který byl zvyklý. My, když jsme se brali, manžel ještě studoval, z domku mých rodičů jsme udělali dvougenerační byt, na což jsme si museli vzít úvěr a pak máme ještě jednu půjčku na rekonstrukci koupelny. Ze začátku jsem to všechno táhla sama, ale když manžel dostudoval, získal práci, pustili jsme se do snažení se o mimi. Dneska již čekáme druhé miminko, není to vždycky jednoduché, musíme hodně počítat. Na dovolené jsme ještě nebyli, spíše jezdíme s malou na výlety, což je pro nás finančně zvládnutelné. Každý si musí zhodnotit své priority, co je pro něj důležité. Já osobně bych bez dětí nikdy žít nechtěla, vždycky jsem plánovala velkou rodinu, s tím, že se kvůli tomu bude muset něco obětovat, ale jsme šťastní a spokojení a jinak bych to nechtěla i když, těch korunek by občas mohlo být trochu víc Ale spíš nám ještě ubyde - manžel dělá u městské policie, a od nového roku bude mít ještě o 10 procent méně z důvodu celkového šetření ČR. Ale všechno se dá zvládnout, jde o to jenom chtít to zvládnout.
-
19.9.2010 12:43
kdyby jsem přemýšla takhle tak už bych si asi nikdy mimčo nepořídila, protože nejvhodnější doba asi nebude nikdy, ale s přítelem jsme se dohodli, že dál čekat nemá smysl nejsme nejmlatší a za pár let, se třeba ekonomika zlepší, ale už bude pro nás pozdě, chce si to jenom ujasnit priority. Já jsem drobný podnikatel, což v téhleté době není jednoduché a když budu mít mimi tak musím přibrat jednu pracovní sílu, ale všechno jde vyřešit, jenom se musí chtíta pak jde zvládnout všechno
-
20.9.2010 7:23
ahoj, nad tím se zamyslí asi každý, ale nesmíš to vidět tak černě. Taky jsem měla strašný strach jak to finančně zvládneme, ale není to zase až tak strašné. Dost věcí se dá sehnat v hezkém stavu po známých, přes internet, dětských bazárcích, takže já věci pořídila asi tak za čtvrtinové náklady. Pleny kupujeme v akcích, často nám je nosí návštěvy. Do práce se budu vracet ve dvou letech malého, takže by to neměl být až takový problém.