Deti ve 20ti
Dobry vecer, je mi dvacet let a posledni dobou citim z rodicu, ze maji zajem o vnoucata. Vztah mi funguje, skoro uz 4 roky. Mamince je 54 a tatinkovi 55.. kdyz si predstavim, ze bych ted mela dite a za 15 let by bylo rodicum 70let, desi me to. Meli nas se sestrou pozdeji a ja se bojim, ze si mych deti neuziji a ze ja si neuziji “babicky” a “dedecka”. Studuji ale na VS a zivit se zvladam jen tak tak. Vim, ze by se mi opory a zabezpeceni dostalo, ale nevim, jestli by rozhodnuti mit miminko, bylo spravne. Nemel jste to nekde podobne? Nevim, s kym si o tom popovidat. Krasny vecer.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
8.1.2018 23:28
Já čekám svoje první (sourozence mám mladší) a mým rodičům je 62 a 58 let. A nemyslím si, že jsou nějak starší. Jakože mamka má kolegyni, která byla babičkou ve 44 letech, ale podle mě to je zase hrozně brzo. Myslím si, že když počkáte do konce VŠ, tak se nic hrozného nestane. Víš, a ono v konečném důsledku - nikde není psáno, že si ta 44letá babička užije vnoučata déle než tvoji rodiče v 60 letech. Nikdo neví, jak dlouho tu bude. Jeden můj děda měl přes 80 a druhý umřel ve 47 letech. To se fakt takto nedá hledět na všechny a všechno kolem. Podle mě uvažuješ správně, racionálně. Nenech se natlačit rodiči někam, kam ještě nechceš.
-
9.1.2018 1:34
Naši se stali prarodici v 55, vlastně i z manzelovi strany jim je podobně... Prckovi budou 2... Ale vsichni jsou tak pracovne vytizeni, ze si teda malyho kdovíjak neuzivaji jako kdyz se vidime, jsou zlati). Malymu by splnili co mu na ocich vidi...ale treba nasi jsou jeste sami dost aktivní (prodlouzene víkendy na kolech, bezkach apod.), takze pak taky nějaký vikend stravit praci okolo baraku...no a ze by si vzali maleho na vikend, to neznam. Moje babicka s dedou si nas bravali na vikendy na chatu a strasne rada na to vzpominam. Jen chci rict, ze mladí prarodice neznamenaji, ze si maleho budou kdovijak uzivat a stane se stredobodem jejich vesmiru. Zalezi jak jsou aktivni a jak si ten cas rozdeli. Nasi to rozdělují spravedlive, mezi vsechny ostatni aktivity kdyz ale potrebuju pohlidat (dlouhe lekarske osetreni, parkrat do roka vecerni udalost,tak si to vzdy zaridej tak,aby mohli hlidat, to zas jo
-
9.1.2018 7:44
ono je to těžké. na jednu stranu chápu, že chceš, aby si prarodiče (a vlastně i ty) vnouče užili, na druhou stranu v době, kdy se odchází do důchodu až v 65 (a více) letech si prarodiče to vnouče nemají moc kdy užít, když chodí do práce. navív záleží i na tom, jak jsou tvoji rodiče aktivní, zda mají nějaké koníčky a budou vůbec chtít trávit čas s vnoučetem.
můžu porovnávat, protože mně rodiče měli v 34 letech, já první dítě ve 24, druhé ve 36, ale velkou výhodou bylo to,že v době, kdy se mně narodilo už první dítě, byla mamka v důchodu a tudíž měla volno a klid a mohla si vnouče skutečně užívat. měla více elánu a energie. Na druhou stranu - pokud jsou prarodiče starší, může je právě to malé dítě nabít energií a cítí se více potřební, neustrnou. mamce je ted 75 let, vnouče má 5 let a je to skvělá babička, které sice občas dochází síly, ale kdyby nebyla v důchodu, neumím si vůbec některé věci představit, jak by mohly fungovat.
Pokud studuješ na VŠ tak bych s miminkem počkala. I když je mít miminko krásné, je to hodně náročné, ty jsi dost mladá, takže není třeba mít strach, že by nějak ujel vlak. Je dobré taky před nástupem na mateřskou získat nějakou praxi, protože pak se lépe hledá zaměstnání. A jak se tváří na miminko partner? Miminko je závazek pro oba, ne jen záležitost jednoho. Jak moc je partner vybouřený, jak moc ti doma pomáhá? -
9.1.2018 8:29
Ahoj. Me je 28 a cekam prave sve prvni dite. Mamce je 63 a tata mi loni zemřel v nedozitych 65 letech. Me osobne mrzi ze dedecka uz nepozná. Ale driv to neslo nedarilo se a predtim proste nebyl partner. Tohle je tezke a je jen na tobe jak se.rozhodnes a jak se na co budes citit. Ja mit moznost chtela jsem dite daleko drive (prvni do 25), ale nebylo mi souzeno.
-
9.1.2018 9:04
Mně se syn narodil v mých 24 letech a mým rodičům bylo 44 a neskutečně si malého užívají..berou ho na výlety, často ho mají i na noc, jak ho aspoň jednou týdně nevidí, jsou z toho hotoví. Jsem ráda, že jsem měla první dítě v tomto věku. Manželovi rodiče jsou starší, je jim 62 a už je vidět, že na malého nemají tolik energie.. pomazlí a rádi vrátí, což se mi u našich nestane.. takže já to vidím z tohoto pohledu jako obrovskou výhodu.. i s prarodiči si toho může spoustu užít a můžou ho něčím obohatit, když se mu tolik věnují.. a on je za to opravdu miluje.
V tvém případě by bylo samozřejmě lepší počkat na dostudování VŠ.. kolik let ještě máš? A pak bych se tomu vůbec nebránila. Já taky po VŠ pracovala jen rok a hned jsem otěhotněla. -
9.1.2018 13:12
Ahoj, dítě bys především měla chtít ty a tvůj partner. Je hezké, že by si tvoji rodiče přáli vnouče a s miminkem by vám nejspíš pomohli, ale to hlavní je na vás. Je to vaše rozhodnutí, kdy se na miminko cítíte. A také můj názor je, že by bylo lepší, kdybys měla prvně dodělanou školu. Netvrdím, že by se to nedalo zvládnout, sama sice zkušenost nemám, ale i tady je spousta holek, co dodělávaly školu s miminkem, ale určitě to musí být hodně náročné. Co se týče věku rodičů, tak je to různé, nevím, jak moc jsou tvoji rodiče vitální. Mé matce bylo 40 a otci bylo 42, když jsem z nich udělala poprvé prarodiče a že by se nějak výrazně vnukům věnovali, se opravdu říct nedá. Mým prarodičům bylo 39 a 42, když jsem se narodila, a věnovali se mi na 200%. Víc se synovi věnovali právě oni a to v době narození bylo mé babičce 60 let a dědovi 63.