Jak se smířit s pohlavím miminka?
Vždy jsem chtěla holčičku. Doma mám už 1 syna, miluju ho, za nic bych ho nedala. Ale čekám teď druhé a opět toužím po holčičce. Zatím nevím, co to bude, jen se mi jednou zdál sen, že mám zase syna. V tom snu jsem byla zoufalá... Vím, že pokud to bude kluk, budu ho milovat stejně, jen bych si chtěla začít užívat těhotenství bez toho, aniž bych se modlila za holčičku a odmítala kluka a potom na utz zažila opět to obrovské zklamání, pokud se objeví pindík. Prosím, neodsuzujte mě, rozumově vím, že tento přístup je strašný, rozumově si dokážu obhájit, že 2 kluci jsou také úžasní, že hlavní je, aby bylo miminko zdravé a že co by mnoho žen, které buď mají nemocné děti, nedaří se jim otěhotnět či mají různé jiné problémy, dalo za to, aby zjistilo, že je to zdravý chlapeček. Rozumově i vím, že je to nefér vůči tomu miminku, že bych se na něj měla těšit stejně, ať je to on nebo ona, ale emocionálně mi to stále nejde. Pořád doufám v holčičku. Strašně bych chtěla jít na utz s tím, že budu spokojená s oběma variantami. Překvapit při porodu se nechat asi nechci, potřebuji čas na případné smíření se s klukem, bojím se, že bych po porodu byla zklamaná a to opravdu nechci. Moc by mi pomohly buď vaše vlastní zkušenosti nebo nějaké rady, prostě jakákoli slova, která by mi pomohla změnit přístup. Děkuji moc.
Související články v encyklopedii
-
Potvrďte si své těhotenství
Hladina hCG
Pod zkratkou hCG se skrývá lidský choriový gonadotropin vznikající po oplození vajíčka. Zvyšující se hladina tohoto hormonu v krvi a později v moči prokazuje u ženy těhotenství.
-
Co se děje v bříšku po dobu těhotenství
Vývoj plodu
Těhotenství trvá 40 týdnů (počítáno od poslední menstruace), z nichž se 38 týdnů vyvíjí plod. Popišme si, co se bude v těchto týdnech dít.
-
Gestační diabetes mellitus
Těhotenská cukrovka
Těhotenská cukrovka postihuje 3–5 % těhotných žen. Jste jedna z nich? Jak se tato porucha zjišťuje a co to znamená pro vás a vaše miminko?
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
4.10.2015 6:38Ahoj, já ti naprosto rozumím. Když jsem otehotněla podruhé, tak jsem doma měla malého raubíře. Manžel je velmi vyrazná osobnost, je hodně "mužský", nevím, jak jinak to vysvětlit, prostě chlap s velkým CH. Syn je celý táta, takže jsem si byla jistá a přála si, at se narodí holčička a síly jsou v domácnosti rozdělené, at mam tu svoji holčičku, se kterou muzu sdílet ty holčičí věci, dělat ji copánky, kupovat jí šatičky, řešit s ní šminky, která se mi bude svěřovat se svými láskami atd. No, manžel od začátku tvrdil, že to je kluk, nechtěla jsem si to připustit, takže když mi na jedné kontrole muj dr řekl, že to je holčička, málem jsem se rozplakala radostí a hned šla nakoupit pár věciček. Druhý den na 2.screeningu se doktor smál, co to mám za gynekologa, že nepozná kluka, jak hrom. Na tom screeningu dostal zachvat smíchu a radosti manžel, já měla co dělat,a bych se nerozplakala, s dr si tam přizvukovali, jen sestřička mě asi chapala a povzbuzovala mě, ti dva to ani neslyšeli
Nechapala jsem, jak jsem se mohla tak hrozně splést, pak přišly hrozné vyčitky, protože samozřejmě jak píšeš, rozumově jsem věděla, že mám být moc vděčná, že mám zdravé dítě a neřešit pohlaví. Mě pomohlo pak s miminkem mluvit. Do toho druhého screeningu jsem na něj totiž mluvila v ženském rodě, tak jsem si byla jistá. Hned ten večer jsem ho hladila a říkala mu, že se omlouvám, že ho moc miluju, že se na něho moc těším. V podstatě ten šok mě přešel hned ten večer, bylo to jednodušší se s tím vyrovnat než jsem čekala. Pak se narodil muj nejkrásnější chlapeček a já jsem moc vdečná, že ho mám, kluci jsou od sebe 2,5 roku a jsou to největší partáci. Ta touha po holčičce ale zustala, mam slibenou příště, my chceme ještě jedno tak věřím, že se mi to splní, kdo si tím neprošel, tak to nepochopí. -
3.10.2015 22:30Půjčila bych si v knihovně nějakou knihu o vrozených vývojových vadách, vážně nemocných dětech a rodinách, které si něčím takovým procházejí...myslím to beze srandy. Mám pocit, že taková literatura může pomoct uvědomit si, co je opravdu důležité...
-
4.10.2015 7:54
Toto Vase uvazovani je velmi nevdecne vzhledem k tomu,jake mate stesti. Mit zdrave dite je to nejdulezitejsi. Je to sice klise,ale vetsi pravdy neni. To bohuzel clovek pochopi,az kdyz jeho dite bojuje o zivot v nemocnici. Muj syn jiz podruhe za tento rok. Cekam druhe miminko,zase chlapecka,a od zacatku si nepreji nic jineho,nez aby bylo miminko zdrave i pres vsechen stres a strach,co muselo u me v brise zazit. Mela byste si uvedomit,co mate za obrovske stesti a nezabyvat se tim,ze nebudete mit dite v ruzovych satickach.. Opravdu,vase starosti bych chtela mit. Misto pobytu v nemocnici se synem,a bezmocneho koukani na to,jak je omotany hadickami,mysleni na otce kteremu diagnostikovali rakovinu a bude zacinat chemoterapii,strachovani se o nenarozene miminko v brise,ktere ma v devatem mesici odhad hmotnosti pouze lehce prez dve kila..mit Vase "starosti" o to,jestli budu kupovat saticky,nebo ne.. Opravdu se zamyslete nad tim,co resite za nesmysl....
-
4.10.2015 19:48Choď na chvíľu do fóra medzi snazilky IVF čo oplieskali nervy, peňazí, množstvo bolestivých gyn.vyšetrení, operácii, zásahov, času, plakali, zúfali dúfali A stále nie sú tehotné. Alebo tie, čo majú nezvratné diagnózy S tým že svoje deti nikdy nebudú mať, či už zo svojej strany alebo manželovej tá psychika, keď už muži nechce ďalej IVF absolvovať, ženy plačú A tebe sa neľúbi, že budeš mať syna
pritom Z teba cítiť toľko lasky
-
5.10.2015 7:22Ach jo, takovahle diskuze mi vzdycky rve srdce. Ze ja potracim a jine resi pitomosti typu "chtela jsem holku a mam kluka" nebo "paneboze, nenavazuje mi materska presne tak, jak jsem chtela". Dite je neuveritelny dar, ktery neni vubec samozrejmy a nedostane ho kazda hned, jak si luskne orsty, ze by ho chtela. Byt tebou, tak se nerouham a naopak dekuju kazdy den za to, ze jsem takovy dar dostala.
-
4.10.2015 0:00
Já bych si asi říkala, jaké jsou kladné věci mít doma chlapce
. Touhle metodou byste si možná mohla říct, že to není až zas tak špatné a že třeba jednou přijde holčička i tak (pokud byste chtěla víc dětí). Jako, je mi jasné, že je super mít doma děvče i syna, ale prostě si říct třeba "u kluka nebudeme řešit malovátka a gelové nehty" a tak. Snad chápete jak to myslím -
3.10.2015 22:55
Rozumim ti a znam spoustu takovych holek co touzi po urcitem pohlavi.Ja osobne vzdycky chtela holcicku strasne moc a splnilo se,takze pripadne druhe pohlavi by mi bylo jedno,vzdyvcky jsem rikala,radci dve holky nez dva kluky
ale ono ve finale si clovek opravdu uvedomi co je dulezite a hlavne,kazdy mame urcite pohlavi z nejakeho duvodu,miminko te potrebuje at s pindikem nebo bez,urcite se s tim srovnas kdyby to byl pripadne zase kluk,fakt to zdravi je proste nejdulezitejsi i kdyz je to orikavana fraze,ale je to proste tak. -
4.10.2015 6:19
Exova babicka vzdy chtela,agy vnouce byla holka.prvni ex kluk,druhy taky kluk-nikdy ho moc neprijala a to byla jen babicka
vzdy vykladala,ze mel byt holka.takze chapu ii tebe,ze by jsi chtela doma parecek. Co poradit? Kluk bude partak pro brachu a budou spolu mit co provadet.v prvnim tehu sem myslela,ze cekam kluka.jake bylo prekvapko na uzv,ze cekam holcicku. Takze bych nehazela flintu do zita-muze to byt i holcicka a ted uz to nezmenis.a za kluka budes nakonec rada..a kdo vi,treba do tretice se holcicka povede-tak to ma kamoska,taky chtela holcicku a byl druhy kluk.do tretice se holcicka zadarila -
4.10.2015 8:36Ja to znam z pohledu me babicky... Zklamala jsem celou rodinu,protoze se mi jako prvni dite narodila holka... Je ji 11 mesicu a stale mi to vycita, ze nemam kluka... A porad dokola.. Mel to byt kluk... A td... Taky to neni prijemne... Malou milují vsichni, ale porad nekdo rika, ze prvni dite ma byt kluk...
-
4.10.2015 8:57
Ahoj uplne ti rozumim...holcicku jsme si planovali uz davno pred tim nez jsme se o ni zacali snazit, trvalo to 5 mesicu a ja otehotnela jenze jsem pak o mimco prisla ve 12 tydnu a vypadalo to ze to vazne holka byla pak jsem otehotnela hned napoprve a i tak jsem si prala holcicku i kdyz jasny rozumove jsem si rikala je to jedno hlavni je, ze miminko donosim ale i tak jsem furd chtela holcicku.. Takze ted mam chlapecka a miluji ho tolik ze si kolikrat rikam jak jsem byla hloupa ze jsem to tak obrecela, kdyz mam tak uzasneho synka
Smirila jsem se s tim ale docela rychle bych rekla prvni dva dny zklamani ale pak jsem se uplne vyzivala v kupovani vecech pro chlapce asi tak pristi rok bychom ale chteli zacit snazit o druhe miminko a vim ze tu holcicku sestricku pro maleho bych chtela, ale zase kdybych mela mit jeste jednoho chlapce tak kdyz si predstavim ze by byl uzastny jak prvni syn tak se i tesim... Netrap se s tim ted treba to holcicka bude a ty se ted zbytecne nervujes, drzim palce -
4.10.2015 9:14
Holky už toho tady napsaly dost. Já snad jen dodám. Proč je pro tebe tak důležité, aby to byla holčička? Vždyť je opravdu jedno, co to bude. Já jsem třeba sice holka, ale většinou jsem se chovala spíš jako kluk, takže máma si se mnou žádný růžový hadýrky a holčičí radosti neužila. Lezla jsem po stromech, prala se s klukama, atd. Jediný, v čem je výhoda mít holčičku oproti klukovi, je pak případně babičkovství, pač s dcerou si příchod vnoučete na svět užiješ víc než se synem. Jinak ale znám spoustu kluků, který si s mámou rozuměj víc než holky, jsou empatičtí, starostliví, chápaví. Takže pohlaví mimi není rozhodující, tohle si pořád opakuj.
-
4.10.2015 14:07Já si jako první vysnila holčičku, která se mi také narodila, když jsem čekala druhé dítě, zase jsem si moc přála chlapečka, ale narodila se druhá holčička. byla tam vteřinka zklamání, kdy jí odmotávali pupečník z krčku a já zahlédla pohlaví, ale fakt jen vteřinka, tatínek byl z malé tak nadšený, že mě to hned přešlo a obě dcerky miluji stejně. Při třetím těhu jsem si hrozně moc přála, aby mi na UTZ řekli pohlaví, ale manžel to odmítl, prý bych na mimi v případě holčičky přenášela zklamání... A tomu darebovi manželovi to vycházelo vždy tak, že šel na UTZ se mnou
Když se mi akutním císařem narodilo mimi, byla jsem po probuzení z narkózy šťastná hned 2x, 1) děťátko je živé a zdravé a za 2) jako bonus je to KLUK!!!! Všechny děti moc miluju, každé úplně jinak, ale všechny, syn je navíc ADHD a docela dost náročný... Ale je to i v 9 letech můj mazlíček -
4.10.2015 5:36Mam prvni holcicku,tak nejak od zacatku jsem tusila,ze to bude holka a asi jsem to i chtela,kupovat saticky,csncat ji...... Vysledek je ten,ze je to das,saticky sice kupuju,ale malokdy je nosi,vlasy ma na jezka,protoze ma jen cmejricko,je to tvrdohlagy vzteklounek,samozrejme ji miluju i tak. Ale uz dvs roky se snazime o druhe,i kdyz bych si prala chlapecka po ZT v cervnu uz je mi to uplne jedno co to budr,holka,kluk,dvojcata... Jen kdyz se to podari,donosim to a bude zdrsve. Mozna jsem tim musela projit,abych si to uvedomila. Cimz to nepreji samozrejme tobe a vzpomen si ns nas,co se msm nedari s bud rada,ze tobe jo,rikej si ty vyhody,kluci budou partaci mas schovane oblecky,uz vus,jak ns pretahovani..... Taky jsem se u male bsls,co mi reknou,kdyz jsem citila holku s na UZ uz jsem sla s presvedcenim,ze ani klukby nebyl spatny. O kdyz u toho prvnihoje to asi jedno. Drzim palce
-
4.10.2015 7:30
Já to taky tak měla. U prvního mimi jsem tipovala kluka a řekli mi holku. Nebylo to zklamání, ale chvilku mi trvalo přehodit výhybku. Byla jsem pak ráda, že budu mít kamarádku až bude velká, protože holky se k mámě vrací. Kluci taky, ale nejsou tak sdílní, to vidím u manžela, svou maminku miluje, ale co se nedoví ode mně to neví
. Druhé jsem tipovala taky kluka a pipku jsem na tom utz viděla i já. Opět jsem to trošku musela vstřebat. Rozhodně jsem nakonec ráda. děti stejného pohlaví si déle vyhrají. Jen doufám, ze ty moje cácorky nebudou fintilky. Já se ani namalovat neumím, podpatky nesnáším. Třetí mít nebudeme už i kvůli věku a stejně by se tam ten kluk vkrádal. Já se tedy třeba bavím tím, ze manželova maminka neumí udělat culík, copánky, protože mela dva kluky. Tak to srovnáváme. Mně nakonec nejvíc pomohly paradoxně reakce okolí. Jé tak příště už to bude kluk, nic si z toho nedělej 
Jen manželův tatínek u kterého bych nejvíc čekala, že bude chtít nositele svého jména, když jim jeden starší syn zemřel v 19, řekl po oznámení, že čekáme druhou holčičku. ,,...jé tak už se na ni těšíme,, A o to jde. -
4.10.2015 7:47
Máme 4-letou dcerku a druhé mimi v blízkých dnech přibyde. Manželovo přání bylo mít prvné holčičku, poté chlapečka. Já nějak přání v tomhle nemám, ale jsem ráda za holku, že nebudu mezi chlapama sama
V obou případech je to překvapení a jelikož tu holčičku máme, tak bych teď taky ráda chlapečka. Tak čekáme, co nám tedy vyjde, i když toho chlapečka nějak podvědomě tušíme Když to ale bude holčička, nic se nestane. Nevyměníme ji, necháme si ji
Manžel kdysi prohlásil, že v případě druhé holky by chtěl zkusit ještě jedno, ale nevím. Myslím, že i jemu budou bohatě stačit 2 děti, sama 3 nějak nechci, nemám ráda liché počty
Ale chápu, že to někdy je opravdu psychicky horší, že nevyjde přání. Mamka chtěla 2 chlapečky a má 2 holky. Když se mamce narodil bratránek, prý s tetou byla na pokoji mamina, co byla fakt špatná z toho, že má holčičku. Tak si z ní teta dělala srandu, že si děti vymění, že jí holčička vadit nebude. Paní nad tím nějak asi fakt uvažovala, až uznala, že to nejde, že má holčičku, tak se s tím nakonec spokojila a bylo to -
4.10.2015 19:17Mám doma 3 kluky. U prvního mi to bylo úplně jedno, u dalších jsem si přála holčičku, ale nebyla to priorita. Čím déle jsem byla těhotná, tím více mi to bylo jedno. A u ultrazvuku jsem zklamaná nebyla.Původně jsem kdysi chtěla děti dvě, ale to už je dávno.
Teď jsem v 9tt a je mi úplně jedno,co to bude.Klidně další kluk. Manžel by chtěl holčičku,kdyby si mohl vybrat, já možná taky, aby byla změna,ale rozhodně nebudu zklamaná,pokud to bude chlapeček. Jen se jménem to pak bude těžší Povedlo se nám otěhotnět po dvou letech. Miminko je zázrak a pohlaví je až to poslední,co řešíme. -
4.10.2015 21:09
já se naopak chtěla nechat překvapit u porodu. měla jsem strach, že mi na ultrazvuku řeknou "je to holčička" a narodí se kluk. to bych asi bývala nerozdýchala
sice už jsou dnes mnohem lepší ultrazvuky a stává se to jen velice málo, ale občas se stane, že dr. přehlídne, i opakovaně, pindíka a ten šok po porodu...... navíc je to nádherný okamžik zjistit pohlaví při porodu
naprosto chápu, že bys ráda holčičku, osobně si myslím, že s člověkem prostě cloumaj hormony a ono se to hooodně projeví na psychice a u každýho trošku jinak. někdo stresuje se stravou, někdo se upne na jedno pohlaví, někdo je podrážděnej na celý okolí.... představuj si, že je to bezpohlavní miminko-jde to, mluv s ním, miluj ho a po porodu ta láska příjde tak jako tak ještě otázečka-minule jsi někde "v hloubi duše" cítila jestli to bude kluk nebo holka? pokud ano, někde úplně uvnitř hluboko to teď taky víš -
2.8.2018 17:49
Ahoj,
Naprosto Te chapu, prozivam presne totez! Cely zivot sem si prala holcicku a ted mi bylo oznameno, ze cekame kluka, takze moje sny o zapletani copanku, uceni ji varit, vybirat pekne saticky jsou v cudu. Nejvic se bojim, ze nebudu dost dobra matka pro kluka pac vubec ale vubec nevim co kluci potrebuji ci chteji. Nedavno jsem vybirala darek pro neter a synovce no a pro neter sem mela plny kosik v 5 minutach a pro synovce mi trvalo 1h neco najit a pak se mu to stejne nelibilo
Je to tezky, taky proto, ze s nami cloumaji hormony, ale ver hlavne aby byli miminka zdrave!!! Ja se ted zamerim na vyhledavani vsech pozitiv toho mit kluka, ptat se vsech stastnych maminek chlapecku, co maj na nich nejradsi, a snad me zklamani prejde rychle a budu se moc volne tesit na prichod miminka. Drz se, nejsi v tom sama! Hlavne zdrave miminko!!!
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.