Psychika a početí
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat, zda opravdu psychika tolik ovlivňuje nemožnost početí dítěte? Začala jsem se tím celkem zabývat, ale nemyslím si, že bych to až tak hrotila, pouze řeším ovulaci, BT, beru vitamíny a dělám TT...co už se považuje za hranice "normálnosti" ? Nemůže to být spíš nějaký fakt zdravotní problém, nějak mi nejde do hlavy, že by to tolik ovliňovala moje hlava...
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
3.8.2018 22:35
Myslím, že ta příčina je celkem jasná a logická. Pokud se pár hodně snaží a nejde to, vyplavují se stresové hormony a tyto hormony mohou snižovat šanci na početí. Důvod je prostý a zajišťoval přežití rodu už v minulosti. Pokud byl tvor ve stresu - tedy se nacházel v nebezpečí, v ohrožení života (nic na tom nemění fakt, že my už se v ohrožení života většinou neocitáme - v hormonální rovině to tělo vyhodnotí stejně) není vhodný čas na reprodukci - v těle se do pochodu dávají jiné mechanismy.
-
3.8.2018 22:21
My se snazili o dite X let. Dceru mame z IVF po nekolika pokusech. V zari 2017 mi doktor rekl, ze prirozene to uz nepujde. Ja to obrecela a prestala resit a smirila se s jedinackem. V listopadu 2017 jsem nasla pozitivni test a pred tremi tydny porodila syna. Takze tezko rict, jak velkej podil ma psychika, ale verim tomu, ze velkej...
-
3.8.2018 22:55
Za mne ano.Po potratu se nedařilo, lékař nás odeslal do CAR, nepodařilo se IUI,ani Ivf,psychika moje i manžela v háji... přestali jsme tolik tlačit na pilu a po čase se rozhodli jen pro konzultaci na jiné klinice, úplně jiný přístup, mocfajn doktor, který řekl kouzelnou větu, že když jsem jednou otěhotněla přirozeně, není mnoho důvod proč by to nemělo jít... něco v nás se uklidnilo a za dva měsíce se povedlo 😋 těhotenství bez problémů,za měsíc rodím.
-
3.8.2018 23:15
Myslim.ze vse zacina v hlave...a psychika hodne ovlivni poceti...prilisne snazeni vetsinou nevede ke zdarnemu konci..ve vsem...nema se tlacit na pilu a ma se vse nechat plynout..predevsim v poceti...
-
4.8.2018 7:44
Já jsem dělala to stejne a otěhotněla jsem vzdy hned nebo velmi brzy. Akorát jsem potratila a jednou potvrzene biochemko. Nakonec jsem otěhotněla v cyklu, kdy jsme meli jeste počkat, ale nevydrzeli jsme to. Zkratka psychika ano, je dulezita, ale pro někoho je lepší vědět než opak. Opaku se dá dosáhnout pouze tak, že to skutecne neresis a to málo kdo umi. Většinou už je to jen rezignace, ktera se za běžného stavu vyprovokovat jen tak nedá. Nevím proc se stresujes tim, že resis. Tak resis no a? Pridavas si o problém navíc když resis, že resis
-
4.8.2018 7:53
Já také souhlasím, že psychika má velký podíl, když pominu možné zdravotní komplikace. My s manželem dle všech vyšetření úplně zdravý pár a i přes to opakovaná zamlklá těhotenství. Jelikož už toho na nás bylo hodně, řekli jsme si, že si dáme pauzu, miminko chvíli zkoušet nebudeme, pojedeme na dovolenou a prostě se budeme teď věnovat jiným věcem. Po dovolené jsem otěhotněla na první pokus, kdy jsme se zase začali snažit a máme doma ročního zdravého syna
-
4.8.2018 17:07
O první jsme se snažili rok. Zadařilo se v momentě, kdy jsem si říkala, že tento měsíc se to zrovna nehodí, že by to bylo lepší až tak za dva. Měli jsme s kolegy naplánovaný výlet do sklípku. No tak jsem tam byla v 9tt a snažila se maskovat to, že nepiju . Psychika fakt dělá hodně. A pokud máš pocit, že by to mohl být zdravotní problém, řeš to s dr, protože i ta nejistota je nápor na psychiku a pokud to bude zdravotní problém, je dobré ho zas řešit
-
5.8.2018 10:31
Psychika dělá opravdu hodně, ty už začínáš být opravdu "snažilka" a je to asi problém. Nech to chvilku v klidu a nesoustřeď se tolik na otěhotnění a uvidíš.