Stres v tehotenstvi a vliv na miminko

Odpovědi (podle hodnocení / podle data)

• 

  Bývalá uživatelka #3947612.1.2013 9:00

  Ahoj, moje máma, když mě čekala, zažívala velké stresy, protože to mezi ní a tátou už nešlo a schylovalo se k rozvodu, ke kterému nakonec i došlo. Navíc je to cholerik, takže se neovládne a od ségry vím, že to tenkrát bylo dost šílený,jak se hádali. Nebyla jsem nijak nervóznější miminko, takové standardní. Ségra vyvinula teorii, že se to na mě projevit mohlo ve formě atopického ekzemu, kerým v rodině nikdo netrpěl, takže jsem neměla po kom ho zdědit a já si taky myslím, že to možné je, ale to není nic tragického, jen mám ho od malička.
  Já sama jsem teď těhotná a jsem na neschopence. Když jsem byla v práci, prožívala jsem stresy, i když jsem si zakazovala se tomu poddávat a ve 4. měsíci jsem začala špinit a doktor mě nechal doma. Příčina nebyla zjištěná, ale já jsem přesvědčená tom, že se na mě podepsala právě ta práce. Nejsem teda vyloženě člověk, který by se ve stresu hroutil, ale možná právě proto, že se vždycky snažím vydržet všechno, se mě rozhodlo tělo varovat, že takhle ne.
  Takhle časté hádky ale asi nejsou dobré pro vztah a myslím, že bys měla být v klidu. Když se takhle často hádáte teď, jaké to bude po narození mimi? Možná byste se měli pokusit v klidu probrat, co se děje, že se takhle hádáte a zkusit, jestli by ten vztah pak nebyl klidnější..

  Komentujte Nahlásit Hodnocení: 1

  +-
  Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

• 

  Bývalá uživatelka #2145312.1.2013 7:21

  ahoj. Já jsem měla během těhotenství velké stresy v práci a do toho jsme předělávali celý byt..a na našeho malého to nemělo absolutně vliv. Od 3 měsíce spinkal celou noc, moc neplakal, prostě ukázkové mimčo nakrmit-přebalit-spinkat.ale to je jen moje zkušenost.
  

  Komentujte Nahlásit Hodnocení: 0

  +-
  Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

• 

  A.t.i12.1.2013 8:30

  Ahoj, myslím, že jsem byla hodně ve stresu. V době, kdy jsem otěhotněla, jsem bydlela u prarodičů. Měli velký byt, kde jsme s manželem mohli přečkat v klidu dobu, než si seženeme něco vlastního. Jenže majtel bytu je vystěhoval a museli jít do malinkého bytu. Tam už jsem s nimi nemohla. Takže ze mne byl najednou "bezdomovec". Musela jsem se potupně vrátit ke své matce, od které jsem utekla. Manželovi rodiče nechtěli ani slyšet, že bych bydlela u nich, když jsme v té době ještě nebyli manželé. Matka s tím problém neměla, jenže jsme oba dva museli bydlet v pokoji o velikosti 7m2. S těží se tam vlezla naše postel a skříň a vůbec jsme netušili, kam dáme postel pro miminko. S mou matkou jsme nemohla vydržet normálně, natož jako těhotná, takže to byli denodenní hádky. Do práce jsem to měla najednou hrozně daleko a zbytek dne, co jsem nebyla v práci, jsem strávila cestou, pak jen padla mrtvá do postele, sotva pár hodin spala a pak znovu. S manželem jsme si procházeli krizí. No těhotenské hormony dělaly prostě svoje. Nakonec jsme podlehli nátlaku jeho rodiny a vzali se. Vdávala jsem v 7. měsíci a svatba vypadala úplně jinak, než bych si já představovala, ale chtěla jsem to už mít za sebou, ať mám ode všech klid, takže jsem souhlasila s čímkoliv. Na svatbě mi tchýně předala klíče, že teď už se k nim můžu přestěhovat. Sice se mi nechtělo, ale s mou matkou se nedalo vydržet a navíc tam nebylo k hnutí. Takže jsem se znovu stěhovala.
  No a miminko se mi narodilo až extrémně hodné. Skoro neplakal, pořád spinkal. V noci se budil maximálně jednou a od 2 měsíců spával celou noc. Teď už to samozřejmě není tak hodné dítě a umí se pořádně vztekat, ale taky mu už bodou 4 roky.

  Komentujte Nahlásit Hodnocení: 0

  +-
  Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

• 

  Anonymní uživatelka #6711412.1.2013 8:58

  já měla velice stresové těhu skrz tehdejšího partnera a neřekla bych, že se to na dítěti podepsalo. To spíš po narození cítil ten neklid z maminky a podle toho se taky choval. Je na stresy u mě velice citlivý a i když se nesnažím nic navenek ventilovat, on to stejně pozná a taky není v pohodě.

  1 komentářů Nahlásit Hodnocení: 0

  +-
  Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.

• 

  JanaRad12.1.2013 11:57

  Nechci strašit, ale u nás se problémy začaly projevovat mnohem později. Velké stresy v těhotenství a následný rozvod v necelých dvou letech dcery mají obrovské následky. Dcera má ve 14 letech vyloženě hysterické záchvaty, kdy si ani nepamatuje vše, co dělá a říká!!!! Při problémech totálně kolabuje, chce si "něcoů udělat... Je to fakt šílené!!!! Třeba dneska - klasický sobotní úklid a jí se samo nechce. Výsledek? Brečí, vzteká se jako batole a zase říká, že nechce žít... To měla jít zítra ke kamarádce..nepůjde nikam, musím ji mít pod dozorem, bojím se.....

  6 komentářů Nahlásit Hodnocení: 0

  +-
  Pro přidání komentáře se musíte přihlásit.