Třetí dítě
Zdravím, vychováváme s manželem dvě děti. Jedno je z předchozího vztahu. Muž by chtěl ještě jedno vlastní, původně jsme třetí dítě plánovali oba. Druhé dítě se narodilo do lockdownů, tak se vůbec nic nedělo tak, jak jsem si představovala. Takže jsem se začala třetímu těhotenství dost bránit. Teď jsem ale delší dobu spokojená a pomalu jsem začala na myšlenku třetího dítěte přistupovat. Zajímá mě, kdo máte tři a více dětí, jak to máte? Jste spokojené? Podařilo se vám dostat zpět svůj život nebo se vám přetočil vzhůru nohama? Souhlasíte s tím, že z jednoho na dvě je to horší než ze dvou na tři? Měl jste to někdo stejně, že jste se toho děsily, ale pak to nakonec dobře dopadlo? Zajímá mě ale i pokud jste třetí chtěly a teď je to peklo na zemi. Čím víc příběhů tím lépe.
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
18.3.2023 19:25
Ahoj, sama mám děti tři a nebránila bych se ani čtvrtému, ale zatím na to není vhodná doba. 🙂
Před nedávnem jsem zůstala sama s dětmi.
K tvému dotazu. ☝
Pokud jste o třetím dítěti mluvili už dřív a teď jsi se po své předchozí nejistotě ve svém záměru začínáš utvrzovat, myslím, že bys do toho měla jít. 🙏
Popravdě větší nejistota pro mě byla, když jsem čekala druhé.
S třetím už jsem byla "ostřílená" matka, co se jen tak něčeho nezalekne a z ničeho se tolik nehroutí.
Samozřejmě, že je doma občas kravál, ale to je asi všude a nezáleží na počtu dětí, ale spíš jejich povaze a výchově.
Po příjezdu z porodnice jsem se trošku hroutila, ale to bylo spíš nedostatečnou empatií a nezastoupením bývalým partnerem, a taky hormony hrály svoje, co si budeme povídat. 🙂
Pokud máš doma podporu a zastání, nemáš se čeho bát.
Držím palce, ať už se rozhodneš jakkoliv. 😊 -
19.3.2023 9:01
Já zastávám názor, že největší rozdíl je mezi žádným a prvním dítětem. A teď mám čtyři, takže otázka, jak to cítíte. Pokud to chcete oba, určitě to zvládnete. Víc dětí, víc radosti, ale také víc starostí.
Jinak my teda máme čtyři děti za čtyři roky, věkový rozdíl mezi prvním a čtvrtým je čtyři roky a dva měsíce, tak si sama udělejte představu, že to asi od začátku nebylo úplně jednoduché, ale pořád žijeme. Momentálně mají děti 3,5-7,5 roku. A mám pocit, že dokud byly malé a nemluvily/nehádaly se, tak to šlo. Teď to chce moře trpělivosti a pevné nervy.
Přeji, ať se rozhodnete podle vašeho nejlepšího vědomí a svědomí. -
19.3.2023 10:10
Mám tři děti, první z předchozího manželství. Tři jsme chtěli od začátku, pak byly finanční potíže a třetí dítě jsme řekli ne. Ale... Třetí se narodilo 4 a čtvrt roku po druhém. Dnes už je to více, jak 17 let a neměnila bych, i když problémy byly. Navíc jsme na třetí dítko kupovali vše znova, po druhém jsme všechno prodali....
-
19.3.2023 14:17
Třetí dítě jsme věděli, že chceme, když bylo druhému asi rok. A kdyby byl muž mladší, nebránili bysme se ani čtvrtému 😁. Největší mazec pro mě byl s prvním dítětem, druhé a třetí už naprostá pohoda. Spíš teď je větší mazec v tom, že jak jsou větší, začínají hádky, perou se, atd. Někdy toho je až, až, ale i tak bych neměnila 😊.
-
20.3.2023 13:15
Tak já nemám zkušenosti, že by se třetí dítě nějak ztratilo, žádné dítě se nikam nezratí, naopak ovlivní vše možné, i to, jak se chovají sourozenci (takový syndrom prostředního dítěte fakt existuje). Je pravda, že to počáteční sžívání bylo hodně snadné, ale ta náročnost přišla, pro mne to bylo tehdy, když 1.chodilo do školy a k tomu všetečné batole +ještě prostředí, na které fakt nezbývaly potřebné kapacity, nevěděla jsem, kde mi hlava stojí, naštěstí 1. třída s mininkem šla, ale bylo náročné, jak odrůstalo nejmladší, které jsem musela tahat věčně všude ssebou (ohledně zájmů starších dětí), samozřejmě, pak se to zase uklidnilo, nastoupila jsem do prace a prostě zase jsem měla i čas na sebe a tak... My teď čekáme 6té. První 3 děti byly narozené do 6ti let, pak víc jak 6let pauza a teď budu mít další 3 děti do 7mi let a jakoby obráceně, no vím, že to dáme, ale že si taky mákneme, jako mít víc dětí, než rukou, je sice krásné, ale taky náročné