Vzdát to nebo ještě vydržet ?? :(
Mlé ženy, zajímal by mě váš názor, co by jste dělali v následujícím případě. Dotaz bude trošku delší, tak se předem omlouvám a děkuji všem, které si to přečtou dokonce a napíšou.
Trápí mě můj vztah s partnerem.
Je toho tolik, že ani nevím, kde začít .....
Partner má za sebou 12-ti letý vztah ( z toho 10 let manželství a 2 děti ). Manželku prý moc miloval ale hrozně moc mu ublížila ( to tady psát nebudu, to by bylo na moooc dlouho ). I když se jí několikrát snažil přemluvit, ad spolu zůstanou, že jí všechno odpouští, že jí má rád atd, tak i tak to nepomohlo a nakonec se rozvedli.
Jeho to moc zlomilo a změnilo. Uvědomil si, že jeho rodina měla celý ty léta pravdu ( neměli jí rádi a nechtěli jí v rodině ). Vánoce i narozeniny trávil sám doma v slzách s flaškou v jedné ruce a cigaretou v ruce druhé. Pak se k tomu přidali i návštěvy v bordelech ...... zkrátka mu moc ublížila a jeho to moc bolelo !!!
Pak jsme se seznámily my dva. Ovšem vzhledem k tomu, čím si s ní prošel se moc změnil a já jsem tak o všechno ochuzená !!
Jsme spolu 3 roky. Tvrdí mi, že mě hrozně moc miluje a že ho hrozně moc mrzí, že jsme se nepotkali dřív, protože jsem skvělá. Že jsem ve všem úplný opak, než byla ona a že mi za to všechno moc děkuje. Že si lepší ženskou jako jsem já nemohl přát. Takže všechno zlé, je asi k něčemu dobré a že jsem jeho nejbáječnější přítelkyně a zároven i kamarádka. Zkrátka je moc spokojený a štastný se mnou.
Jenomže já jaksi spokojená nejsem chová se ke mě jinak, než by podle mě měl.
Např. ( to není zas tolik důležité ale i tak ) za dobu co jsme spolu, jsem od něj nedostala ještě nic !! Ani k Vánocům, k výročí, či k narozeninám a pod. Tvrdí mi, že se u ní hodně spálil a že má strach, že do další ženský narve peníze, dárky dovolený a kdo ví co a pak to dopadne stejně, že on bude předevšema za blbce a já ho odkopnu. I když tomu sice prý nevěří, protože vidí, že jsem úplně jiná, no i tak mám prostě smůlu.
Řekl mi, že ad se nezlobím, ale že ad od něho nic raději nečekám, abych pak nebyla zklamaná. Že nic neslaví a nikomu už nic v životě nedá. Že si to nemám brát osobně.
Ano, když se nenápadně ( někdy i nápadně ) připomenu, tak mi třeba nějak mezi řečí ( např. k narozeninám ) aspon popřeje. Řekne jenom ,, joo, vlastně vidíš ..... všechno nejlepší miláčku '' a tím to končí ! Je sice fakt, že já si na nějaké dárky nepotrpím, ale pár krát do roka ( narozeniny, výročí, Vánoce atd. ) bych aspon malou kytičku uvítala. Netvrdím, že chci já nevím co ..... jsem nenáročná a udělá mi radost třeba i oplatek za 5 korun. Když vím, že je to pro mě, ad už k nějakému svátku nebo jenom tak. Ale od něj jsem jak říkám, nedostala ještě nikdy nic !!! ale to není zas tolik důležité ….. k narozeninám či Vánocům atd. si každý rok koupím něco sama
Jde o to, že furt mi děkoval za to, jaká jsem. Seznámil mě hned s dětma, které mě dokonce zbožnují a on je za to moc rád.
Jednoho dne mi dokonce řekl, že jsem tak báječná, že by asi byl ochotnej změnit své zásady a dokonce si mě i vzít a mít se mnou i dítě. Což jsem viděla z jeho strany jako obrovský pokrok a na nějaké dárky a blbosti jsem okamžitě zapomněla protože jsem si konečně řekla, že ten náš vztah možná přece jen k něčemu vede ......
!! Pak nastal den D a řekli jsme si, že si uděláme miminko. Povedlo se nám to téměř okamžitě. Ale to jsem ještě nevěděla, co příjde
Otěhotněla jsem a najednou obrovská rána !! Zasekl se. Prý to nečekal tak brzy a že to nechce ! Asi 3 měsíce se mnou nemluvil. Nemohla jsem ho nikde sehnat. Až jsem to vzdala, tak se najednou ozval. Sešli jsme se, že to probereme, ale v podstatě mi nic neřekl. Jenom, že jsem mu moc chyběla, že mě moc miluje, že se omlouvá, že na mě celou dobu myslel a že to od ted už bude všechno jiný. Prý si to potřeboval všechno přebrat sám v hlavě. V té záplavě hormonů jsem řekla ok. Byla jsem ráda, že to nakonec dopadlo takhle. Ale i tak nejsem spokojená.
!! ….. Každým dnem bych měla už rodit ….. !!
Ale za celou dobu těhotenství se nechoval jako táta, který se těší na miminko. Byl spíš odtažitý
Do dneška spolu pořád ještě nebydlíme. Jezdívá za mnou jenom o víkendech ( né každý víkend ). Na bříško si nesáhl ani jednou ( a když se mu ruka náhodou k bříšku přiblíží, tak hned ucukne ), nebyl se mnou na žádném vyšetření. Miminku ještě nekoupil vůbec nic. Veškeré radosti i starosti jsem si zažila sama. Ani jednou za celý těhu k miminku nepromluvil. Nemá s ním žádný kontakt. Když o něm začnu mluvit, a připomínám se, tak bud dělá, že neslyší, nebo jenom povzdechne a změní téma. Komplet celou výbavičku jsem taky pořídila úplně sama. Ani jednou ho miminko ještě nekoplo, prostě nic. :‘( Jako bych ani vůbec těhotná nebyla. Vůbec ho to nezajímá. Ani se mě dokonce neptá ( aspon po telefonu ), jak mi je.
Když jsem to řekla jedné známe, tak mi řekla, ad ho přemluvím, aby se mnou šel na 3D, že až tam prcka uvidí, tak se to změní. Tak jsem to zkusila a po docela dlouhém přemlouvání jsem ho nakonec na to 3D přemluvila. Že na tom ještě nebyl nikdy, tak že teda joo, že půjde. Celou cestu mi dával jasně najevo, že tam nechce, až jsem to nevydržela a řekla mu, že ad tam teda nejde, že to zvládnu sama. Ad si počká třeba někde naproti v hospodě nebo kde chce ! Na to mi řekl že né, že když už teda jede, tak půjde i dovnitř. Což nakonec taky udělal. Čekala jsem, že se aspon před tím personálem bude přetvařovat a dělat, že je tam rád. Třeba že si sedne hned ke mně vedle toho lůžka, kde jsem ležela, chytne mě třeba za ruku a bude se dívat a pak se k tomu nějak vyjádří. Ale vedle lehátka byli 3 židle. Na první mi položil kabát, na druhou kabelku a na třetí si až sednul on. Jestli se vůbec díval na obrazovku či né, ani nevím já jsem na to čuměla jak opařená a poslouchala Dr. co říká. Pak jsem si to sama zaplatila a poslali nás ven počkat na dvd a foto, že nám to sestra pak přinese. Já plná dojmů jsem ani nemohla mluvit …. Sestra nám to přinesla a šli jsme. Po cestě mluvil o všem možném jenom né o tomhle….
Až jsme dorazily ke mně domů, hned jsem si dvd ze zvědavosti chtěla pustit a taky si prohlídnout fotky a někam je hezky uložit, ale když jsem se ho ptala, co na to říká a rozložila na stůl fotky, ad se podíváme, tak on jenom řekl ,, hm, čekala jsem, že za ty peníze se bude dít něco víc ‘‘. Na fotky se ani nepodíval, tak jsem je i s dvd odložila, ad se neponičí.
Říkala jsem si, že mu to asi ještě jaksi nedošlo, co vlastně viděl nebo já nevím …..
čekala jsem nějaký posun k lepšímu, ale nic se nezměnilo.
Spíš ještě zhoršilo !!
Protože mi začalo růst bříško a i když přibírám pěkně ( jenom to co má roste, jinak všechno zůstalo na svém místě ) tak se mnou přestal spát. Nejdřív prý proto, že mu bříško zavazí. Tak jsem navrhla změnu poloh, ale i to bylo špatně. Nakonec z něj vylezlo, že ho s bříškem nepřitahuji Tak za mnou jezdil už jenom tak. Ale to se mi samozřejmě nelíbilo, tak za mnou pro jistotu přestal jezdit úplně ….. naposledy jsme se viděli na Silvestra ted si jenom voláme.
Já vím, že to není ve vztahu to nejdůležitější, ale zamrzí to samozřejmě. A to prý všechno jenom kvůli ní, celé to jeho chování.
Nevím, co si mám o tom myslet. ..... ten vztah mě vůbec nenaplnuje, nic mi nedává. Jediný co, tak se akorát jen trápím Ani už nevím, jestli ho vůbec miluji a být s ním jenom kvůli dětátku nemá smysl, protože stejně s námi nežije a nevypadá to, že by chtěl
Rodině o mém těhotenství dodnes nic neřekl. Ptala jsem se ho už X krát, jak to bude, jak to vidí, jestli bude u porodu, jestli má o nás zájem, jestli s námi chce být. Jestli vůbec a kdy o mě a miminku řekne rodině a přátelům nebo jestli budeme taková jeho tajná rodina, za kterou občas přijede nebo jak to prostě má vymyšlený ??
Tak mi jenom řekl, že se nemám bát. Že o mě v žádném případě nechce přijít ale že mám vydržet, že brzy bude všechno, jak má být. Ad na něj netlačím a dám mu čas.
Jenomže ono už jaksi čas není, protože do termínu porodu mám 14 dnů.
Takže ted nevím, co mám dělat …..
Mám se s ním rozejít nebo co si o tom mám myslet ??
Dnes kromě toho, že je MDŽ mám taky narozeniny a on mi nenapsal ani blbou smsku. Já jsem u sebe doma a on je u sebe doma…..
Už mám toho tak nějak plné zuby a už to nezvládám všechno. Nevím, co si mám o tom myslet. Jsem zmatená a už popravdě nechci čekat na nic. Už mi došla trpělivost
Před známýma dělám, že je všechno v pořádku jak má být a tajně doma brečím :'( moc mě to všechno mrzí, když vidím, jak ostatní tatínci se chovají k bříšku, jak společně nakupují a fotí se a podobně ….. Moc mě to bolí
Co mám dělat ? Co si o tom myslíte ??
Odpovědi (podle hodnocení / podle data)
-
8.3.2014 19:41
Za to, co prožil v minulosti s jinou ženou, Ty neneseš zodpovědnost a za to nemůžeš. To by si měl uvědomit jako první. Času měl, myslím, až-až. Je vůči Tobě nefér, že on sedí v podstatě na dvou židlích a nechce žít s Tebou, ale ani Ti nedá volnost. Slova, co Ti říká (jak jsi báječná atd.) se sice poslouchají nepochybně moc dobře, ale co z toho ve finále máš? Měl by se konečně vyjádřit na férovku. K čemu Ti je chlap, o něhož se nemůžeš opřít, nebo s ním počítat? Pokud máš opravdu pocit, že Ti ten vztah nic nedává (ba naopak, ještě Tě ničí), zabalila bych to. Vždyť už tak dva měsíce žiješ prakticky sama za sebe. Buď se rozhoupe a opravdu to bude lepší, začne se zajímat, nebo bych to ukončila sama. Radši bych se zařídila sama, než žít v takové nejistotě. A nepochybuje o tom, že bys v budoucnu narazila na chlapa, který by Ti ta krásná slova nejen říkal, ale především bys to doopravdy cítila. Držím palce!
-
8.3.2014 19:31
Jej, Ty to nemáš jednoduché víš, já osobně bych si řekla, už ho asi nezměním. žít v naději, že se někdy něco stane, je vyčerpávající a často dlouhé. to napětí, ten "tvar", který v Tobě zůstává otevřený, Ti podle mě čerpá moc energie. a je otázkou, jestli s tímto dokážeš do budoucna žít. co krásného Ti teď dává, proč s ním jis? co nejhoršího se může stát, kdyby si ho opustila? a jak by si vyřešila tu situaci, když by se "to nejhorší" stalo? a potenciálně, bylo by to horší, než to je teď? jsi ženská a to je Tvoje ohromná výhoda - ženská totiž vydrží víc, než člověk a já věřím, že to zvládneš. vidíš věci reálně a já myslím, že už možná víš, co chceš udělat... držím Ti pěsti!!
-
8.3.2014 20:34
vím jak to mrzí a jak moc to bolí ale manžel se mnou taky nespí už několik měsíců (termín porodu mám taky cca za dva týdny) protože "tam je prostě miminko a je to divný a tečka".přesto vím že mě má moc rád a děti taky.
nevím jestli máš ještě sílu zkusit počkat jak to bude po porodu ale já bych asi nevydržela a chtěla aby se rozhodl-buď se sestěhovat nebo ukončit vztah,to co popisuješ bych nevydržela. být s chlapem kterej nemá o dítě zájem,nepohladí mi břicho za celý těhotenství a chová se takhle..... jenže já bych s ním asi nevydržela ani tak dlouho abych s ním měla dítě. sama musíš vědět jak dlouho jsi schopná tohle snášet.jak píše lulátko-není s Tebou ale ani ti nedá volnost mít život s jiným..... já bych ho prostě dotlačila ke zdi ať se rozhodne a dala bych mu na to maximálně do měsíce po porodu (ale to je jen můj osobní názor,sama musíš vědět jestli jsi ochotná čekat dýl nebo ani tak dlouho)
a omlouvám se že to sem tahám ikdyž to sem nepatří ale píše se ať ne ad -
8.3.2014 20:43
Rovnou bych mu dala ultimátum. Buďto budeme žít jako normální rodina - tedy ve společné domácnosti + se k tobě bude chovat jako k matce svého dítěte a vychovávat svoje vlastní dítě, nebo ať jde. Narovinu říct, že hold nemáte stejnou představu o vztahu, tebe to ničí a bude tedy lepší, když bude oficiálně mimo, když už je mimo i fakticky. Může platit alimenty a bude jen na něm, jak se k tomu postaví! Je mi jasný, že tohle rozhodnutí není jednoduchý, ale myslím, že v takovéhle situaci bych to odpískala už dávno.
-
8.3.2014 21:50
jsi silná ženská a moc tě obdivuju. Přeju Tobě i miminku hlavně zdraví a štěstí ) co se týče tvého "partnera", podle mě je to narcistický sobec a vůbec si tě nezaslouží. Myslí jen na sebe aby mu nebylo ublíženo. Zažil rozchod, nikdo mu neumřel. Nemůže být litovanej donekonečna. Ruce od něj pryč, jinak budeš celej život nešťastná. Jak se k tobě chová, to je hnus
-
9.3.2014 9:15
Nemusela jsem to číst ani do konce, abych si udělala jasnej názor, přesto jsem to dočetla a názor se mi akorát utvrdil. Běž od něj pryč! Přeruš kontakt a vykašli se na něj. Budeš skvělá maminka, která bude své dítě milovat a dá mu vše a jeho k tomu nepotřebuješ. Zasloužíš si být šťastná. A s ním bys šťastná nebyla. Určitě se časem objeví někdo, kdo bude jak tebe tak i miminko milovat a dá vám vše! Buď silná.
-
9.3.2014 10:45
já bych taky takový vztah okamžitě ukončila. Nejde o dárky, můj manžel si ani po 4 letech nedokáže zapamatovat kdy mám narozeniny , ale to co píšeš ty je jasný příklad toho, že pán se v tom plácá jak může ani na tom nechce nic měnit. Ty budeš skvělá maminka i bez takové přítěže jakou je pro tebe on. Užívej si miminko a s ním už se netrap. Určitě jednou potkáš muže, který tě bude milovat i s svým děťátkem a bude pro něj lepší otec než ten jeho biologický. Přece není otec jako otec, tak hlavu vzhůru a na něj se vykašli za ty nervy ti nestojí
-
13.3.2014 22:25
Wow, docetla jsem az do konce a obdivuji te, ze to vsechno tak zvladas... nevim sice jak mu jeho bývala zena ublizila ,ale nedava mu to jedine praavo byt na tebe takovy, promin ale rozesla bych se s nim, nic z toho nemas,akorat se trapis, on zjisti co ztratil, a bude se chtit vratit si myslim, a pak uz to bude jen na tobe, bud se bude chtit zmenit,nebo hold bude porad takovy sprominutim blb